Sen mě varoval: vrah je na svobodě
Milá Wahlgrenis,
Nedávno se mi zdál sen o jednom úseku silnice v našem městě.
Něco se tam stalo, nedokážu to vložit do smysluplných vět (jak to u snů bývá), ale pokusím se. Děj se odehrával u silnice.
Policie hledala snad vraha a omylem zatkla nepravého - zatímco ten pravý mohl dál vraždit a čekal u té silnice na svou oběť.
Já myslela, že vraha zatkli a vydala jsem se k silnici.
Na poslední chvíli mne někdo (muž) zastavil, že mají špatného člověka.
A já věděla, že mne zachránil od jisté smrti.
Ten sen byl jiný.
Takové sny se mi nezdávají.
Celý den jsem nad ním přemýšlela.
Večer jsem měla návštěvu.
Protože bydlím na vesnici a autobusové spojení je nevalné, musela jsem kamarádku večer odvézt domu.
Cesta vede přes onen úsek ze snu.
Cesta k ní byla celkem v pořádku, jen jsem stále opakovala, že se mi nechce jet zpátky samotné.
Kamarádku jsem vyložila u baráku a jela domů.
Když jsem se blížila k místu ze snu (úsek asi 300 metrů), udělalo se mi strašně špatně a najednou jsem věděla, že zemřu, že nabourám.
Nebyla jsem schopna zastavit, věděla jsem, že už bych se nerozjela.
Otevřela jsem si na sebe okýnka a jela 20tikilometrovou rychlostí dál úplně vyděšená.
Jedná se o přehledný úsek, za normálních okolností tu jezdím tak 80km rychlostí a celkem často.
Vzpomněla jsem si na jinou kamarádku, které sestra zemřela při autonehodě.
Léčitel říkal, že byla na smrt připravená, že věděla, že zemře.
Při této vzpomínce se mi udělalo ještě hůř.
Vždyť já to teď vím také.
Tak mě pohřbí, popláčou si a jde se dál.
To už mám vše hotovo? Už se naplnila moje karma?
Ne, ne, já nechci, chci všechny ještě vidět.
Celý úsek jsem pomalu projela a celou cestu domů to rozdýchávala a byla šťastná, že jsem to zvládla.
Co to ale má být?
Mám opravdu brzo zemřít a bylo vyslyšeno mé přání ještě všechny vidět?
Mám pocit, že nemám vše hotové, že je život přede mnou.
Je mi 24 roků, stavíme s manželem baráček, jednou chceme děti, chci se duchovně ještě rozvíjet...
Nebo to jen byla připomínka toho, ať žiji každý den jako by to byl poslední?
Nebo výjev z některého z minulých životů?
Možná mne andílek zpomalil, protože, kdybych jela tradiční rychlostí, něco by se stalo.
Ach jo, nevím, nevím.
Snad mi to, milá Wahlgrenis, pomůžeš opět objasnit.
Děkuji za info o esoterickém festivalu, má se konat i v Karlových Varech a Praze, ráda se zajedu podívat.
Měj se sluníčkově,
Lea 06.10.2004
Milá Leo,
sen, který popisuješ, je z těch varovných.
Nemusíš si myslet hned to nejhorší, že jsi měla být kontaktována s vrahem.
Tak bych to nevnímala.
Ale při Tvé cestě s kamarádkou oním úsekem se mohlo zcela reálně něco stát.
Sama jsi vnímala nevolnosti a jen tím, že jsi zapřáhla skutečně všechnu svou koncentraci, k neštěstí nedošlo.
Tvoje podvědomí tušilo, že se neštěstí stát může, proto jsi měla takový hrozný sen.
Místo, které se Ti ve snu objevilo, nebylo ze světa fantazií, ale ze světa reálného.
Znala jsi tu cestu.
Kdybys nebyla takto varována, je docela pravděpodobné, že bys už tyto řádky ani nečetla.
Vlastně by ani nebylo na co odpovídat.
Děkuj všem svým ochráncům, že jsi zdravá a že všechno dobře dopadlo.
Přesně takhle vypadají varovné sny, i když ke konkrétnímu naplnění nakonec dojít nemusí.
Myslím, že nemusíš zkoumat důvody, jestli už jsi na svou smrt připravena nebo ne.
Jsi mladá, buduješ si teprve domov, chystáš se založit rodinu, plánů máš hodně.
Rozhodně nelze říct, že bys měla mít všechno splněno a mohla si klidně umřít.
Sen byl varování, že kdybys byla bývala jela tím úsekem jako jindy, mohlo dojít ke tragédii.
Jela jsi hodně pomalu, protože jsi signály dokázala správně rozšifrovat.
Byla jsi z té jízdy rozhozená, protože jsi očekávala NĚCO mnohem horšího.
Naštěstí jsi ji zvládla výborně, i když s velkým psychickým vypětím.
Bylo výborné, že jsi se zpomalila a jela jen malou rychlostí.
Vidíš, že se vyplácí poslouchat sny.
Proto je taky dobré si je zapisovat, přemýšlet o nich, zjišťovat, co asi znamenají.
Jsou to pro někoho možná jen barevné obrázky, ale dokáží také zachránit život.
Jako se to stalo Tobě.
Gratuluju Ti, i když vím, že na tu jízdu dlouho nezapomeneš.
© Wahlgrenis
06.10.2004
Nedá se říct nic jiného - děkuji.
Děkuji Tobě i svým andílkům.
Děkuji, děkuji.
Lea 06.10.2004
