Domlouvali jsme se, kam dáme postýlku
Ahoj milá Wahlgrenis.
Jenom se chci podělit o svůj miminkovský sen, kdysi se mi zdálo o miminkách daleko víc než nyní, tak jsem se bála, že se dušička miminka vzdálila, možná na trvalo, ale asi tomu tak není... jsem ráda.
Víš, když jsem byla ještě se svým bývalým partnerem, jednou nás na ulici "odchytil" nějaký muž, a řekl nám, že spolu budeme mít jedno dítě, syna a jaký ten syn bude... nebyly to žádné fráze ani pomatené řeči, udělalo to na mě dojem... ten muž pak poprosil, abychom mu dali nějaké drobné, jenom na kávu nebo tak... můj tehdejší partner to rezolutně zamítl a já mám z toho dodnes takový špatný pocit, že jsme mu nějaké drobné nedali... taky jsem se bála, že toho syna třeba budu mít jedině s tímto nyní již bývalým partnerem, že je to dítě vázané skutečně na něho... ale náš osud se asi vyvíjí a mění každou naší akcí, je několik možných nitek osudu a neustále si volíme a zpřesňujeme, co se nám v budoucnu stane, je to tak, Wahlgrenis?
Takže možná ta předpověď miminka nebyla vázaná na něj, ale budu mít miminko i se svým současným přítelem a třeba (spíš určitě) to bude i jiná dušička, než viděl ten muž tenkrát...
Wahl, mám už od svých dvanácti let strach, jestli budu mít miminko... když jsem začala menstruovat, mívala jsem neurčité bolesti břicha, někdy i teploty, ale sama jsem se k ženskému doktorovi bála jít a máma v té době byla čerstvě ovdovělá a těžko se dávala dohromady ona sama, natož řešit nějak víc mě... odbyla mě, že na ženského doktora jsem ještě malá a že asi je to normální, případně, že je to zánět močového měchýře nebo tak něco... ale zánět močového měchýře potom doktor vyloučil, tak já dodneška nevím, co mi bylo... pak se to ještě několik let čas od času opakovalo, ty bolesti asi tak v oblasti dělohy nebo vaječníků.... no kdoví, třeba to opravdu bylo něco normálního, ona se přece teplota během ženského cyklu mění... a spousty žen mají různé nepříjemné projevy PMS.... a taky možná než se tělo dívky přemění na tělo ženy a zvykne si na pravidelné cykly... tak to bylo možná něco naprosto přirozeného, nevím.
Každopádně, máme obtížnou cestu k miminkům v rodinné karmě... máma čekala na své jediné dítě přes deset let... teta se nedočkala vůbec... mámina sestřenice taky nemohla přijít do jiného stavu a když se nakonec přece jen dočkala, zemřela na komplikace spojené s mimoděložním těhotenstvím... Proč se v naší rodině sešlo tolik žen mající s tím potíž? Stalo se něco špatného v minulosti? Někomu jsme něco provedly?
Ale já vím, jestli má miminko ke mně přijít, tak prostě přijde...
Teď k tomu snu:
V noci ze 24. na 25. prosince se mi zdál sen: byla jsem ve svém pokoji, vedle mě spal přítel (tak to i ve skutečnosti bylo) a já jsem se v tom snu celá ustaraná vzbudila, rozvítila jsem si lampičku, byla noc.
Můj pokoj byl intenzivně tmavě modrý, ale nedovedu říct, odkud ta modrá barva pocházela, jestli byl osvětlen modře, nebo věci, co mají obyčejně jiné barvy, byly najednou vyměněné za stejné předměty, ale v modré barvě.
Měla jsem bříško a věděla jsem, že přijde brzy děťátko.
Jenom se mi to bříško zdálo moc malé na to, v jakém jsem byla měsíci.
Pořád jsem si ho pozorovala, byla jsem celá nesvá a zároveň velice šťastná, byl to neuvěřitelný pocit.
Potom se můj přítel asi vzbudil a domlouvali jsme se, kam dáme postýlku, nakonec jsme ji umístili vedle mojí postele, kde spávám, pak jsem konečně usnula, s pohledem na tu postýlku....
Vlastně až teď mi došlo, že na to samé místo jsme včera s přítelem posunuli můj starý psací stůl, jinak už aspoň tři měsíce bylo to místo (ve kterém nakonec ve snu stála ta postýlka) volné, bez jakéhokoli nábytku...
Hannah 27.12.2009
© Wahlgrenis
27.12.2009
