Wahlgrenis

Expedice: České Středohoří 2014... aneb když k nám promlouvá krajina (2.cyklus)

Druhý cyklus vycházek byl zahájen v září 2014.

Wahlgrenis

Čas: Září 2014 - červen 2015 (druhý cyklus)
Téma: Vycházky po Českém středohoří s přihlédnutím k vyvýšeným bodům v krajině - geomantické načítání konkrétních míst v přírodě - individuální naciťování krajiny - vnímání vlivu člověka na krajinu.

Co se bude dít na místě?

Budeme vnímat vibrace krajiny, poslouchat tóny, které běžně nejsou slyšet, budeme pozorovat obrazy, které běžně nejsou vidět.

Můžeme také naslouchat bytostem, které tady žijí.

Přečteme si energie jednotlivých geomantických bodů v krajině.

Ty můžeme zaznamenat zcela individuálními způsoby za pomoci kresby, zvuku bubnů nebo vibrací tibetských mís apod.

Dopředu není možné odhadnout výsledky těchto šetření.

Každá vycházka je jedinečná a neopakovatelná.

Výstupy ze všech vycházek budou zdokumentovány.

Pro koho jsou vycházky určeny:

Vycházky jsou organizovány pro zájemce z řad široké veřejnosti, zapojit se mohou dospělí i děti, (přičemž za děti odpovídají rodiče nebo zákonní zástupci).

Nejedná se o násilné zdolávání kilometrů, všechny trasy jsou voleny především jako příjemná procházka s netradiční náplní.

Během vycházek se bude pracovat také s informacemi o jednotlivých cílech v krajině, které jsou běžně přístupné, s místními pověstmi a dalšími zdroji, takže se účastníci vždy dozvědí něco nového.

Všechna tzv. šetření v krajině budou přístupná každému, kdo se vycházky zúčastní.

Všeobecné informace:

Doporučuji vhodné oblečení a turistickou obuv odpovídající počasí a zdravotnímu stavu jedince.

Jídlo a pití s sebou, nelze zajistit občerstvovací stanice během vycházky.

VYCHÁZKA NA KOČKU

Neděle 14.9.2014, 10 hodin, pravděpodobný návrat v 16:30 hodin.

Sraz: v 10 hodin Litoměřice, Pokratická ul., u zastávky MHD U kapličky

Celkový počet kilometrů: asi 10

Skální útvar Kočka
Charakteristika
Sovice (276 m)
Dříve Soví vrch či Kočičí hrad. Čedičový vrchol již před 70 lety narušily lomy na šterk. Při pohledu z dálky má skála podobu sedící kočky, říká se jí běžně Kočka.
Kočka - čedičový skalní útvar zajímavý pouze turisticky, izolovaný zčásti zalesněný. Prokazatelné osídlení pochází z hradištního období, kdy Sovický vrch zřejmě plnil funkci hradiště. Jeho opevnění však v důsledku opakovaných sesuvů půdy bylo zcela zničeno. Hradiště bylo rámcově datováno pomocí nalezených střepů do 9. - 10. století.
Přístup:
1,5 km sv. od Litoměřic, 5 km severovýchodně od Roudnice nad Labem a 7 km západně od Štětí.

Sovice nazývaná též Sovický vrch či Kočičí hrad nebo Kočka (271 m n. m.) je výrazný skalní suk (nezalesněná skalní vyvýšenina) nacházející se asi 1 km severovýchodně od Litoměřic směrem k obci Žitenice. Čedičový vrcholek této skály z dálky někdy připomíná ležící kočku či sovu - odtud pak pochází její četné názvy. V minulosti se zde těžil čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Skála je veřejnosti běžně přístupná jak od Litoměřic tak z nedaleké silnice do Žitenic. Jedná se o oblíbené výletní místo zdejších obyvatel. Z vrcholku skály je velmi pěkný rozhled zejména na blízké město Litoměřice a jeho okolí.

NETRADIČNÍ VYCHÁZKA ŘÍJNOVÁ - PLAVBA PO LABI

Neděle 19.10.2014

Sraz: v 10 hodin Litoměřice, Jachetní oddíl, Velká Mlýnská (pod Tyršovým mostem), na mapě je místo nalodění vyznačeno křížkem.

Návrat: odpoledne, cca v 16:30 hodin.

Trasa: Velké Žernoseky, Píšťany, Libochovany

Nutná rezervace předem, počet míst v lodi je omezen

Cena: 150 Kč

Tentokrát se podíváme na krajinu kolem Litoměřic jinak, a to z labské hladiny.

Akce opravdu zcela netradiční, proplujeme se totiž na lodi, která je replikou plavidla z 18. století.

Na lodi je ohniště, těšit se můžete na teplé jídlo.

Máte možnost zažít to, co se běžně nezažívá.

Vítáno dobové oblečení.

Není nutné půjčovat si speciální dobový kostým např. v půjčovně divadelních kostýmů, ale prosíme, abyste se vyvarovali křiklavých barev a moderních materiálů.

Stejně tak nechte doma "univerzální" igelitové tašky, plastové kelímky a PET lahve.

Jídlo bude připravováno a podáváno tradičními postupy.

Žádné lžičky "od soudruhů z NDR".

Pozn.: Děti pouze v doprovodu rodičů.

Součástí této akce bude výstup na Kalvárii (Tři kříže).
Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem řeky Labe nad Českou bránou (Porta Bohemica).

Českou bránou je nazýván úsek Labe mezi Velkými Žernoseky a Libochovany v délce asi 3 km.

Labe je zde sevřeno v hlubokém údolí a po jeho obou stranách se zvedají strmé skalnaté stěny do výše 60 až 100 m.

Na ostrohu stojí tři kříže a tak je tato část s vyhlídkou nazývána též Tříkřížový vrch.

Kalvárie není jen překrásná vyhlídka na Českou bránu, ale i přírodní rezervace o ploše 8,71 ha s teplomilnou lesostepní a stepní květenou vyhlášená v roce 1993, které dala své jméno.

Bránou Čech (latinsky Porta Bohemica) se nazývá kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří.
Řeka Labe zde vytvořila velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří.

Nádherné panorama je možné vychutnat z řady míst.

Na pravém břehu Labe to je vrch Varhošť s rozhlednou z roku 1973.

Na levém břehu pak Labská vyhlídka od kostela sv. Barbory v Dubicích.

Pod dubickým kostelíkem se nachází obec Dolní Zálezly.

Ta byla proslulá vinařstvím, podobně jako nedaleké Velké Žernoseky.

Toto letovisko také navštívil světoznámý spisovatel Franz Kafka.

Nedaleko od Velkých Žernosek se na pravém břehu Labe také nachází výrazný rulový skalní ostroh KALVÁRIE se třemi kříži a se stejnojmennou přírodní rezervací.

Na pravém břehu Labe se nachází Církvice s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, vedle kterého stojí zajímavá hrázděná zvonice.

Blíže k Ústí nad Labem se návštěvníkům otevře výhled na údolí Labe s hradem Střekovem.

Na levém břehu Labe se nachází ves Vaňov se skalním útvarem Vrkočem.

Hned vedle něj lze ve skalách najít největší vodopád na Ústecku (Vaňovský vodopád).

Časté sesuvy obyvatelům Vaňova stále připomínají, že České středohoří je jedním z geologicky nejmladších pohoří v Česku.

LISTOPADOVÁ VYCHÁZKA

Neděle 9.11.2014

Sraz: v 10 hodin na zastávce MHD U kapličky v Litoměřicích

Pravděpodobný návrat: v 16:30 hodin.

Trasa: cca 11 km

Tentokrát vycházka povede okolo Radobýlu, kudy se běžně nechodí...

Opět doporučuji vhodné oblečení a obuv, trasa je zvolena cestou necestou.

LEDNOVÁ VYCHÁZKA - 42. trampský výstup na Milešovku

Sobota 10.1.2015

Sraz: v 10:30 hodin v Bílce na parkovišti

Pravděpodobný návrat: v 16:30 hodin.

Trasa: cca 6 km

ÚNOROVÁ POZNÁVACÍ VYCHÁZKA - Křížová hora

Neděle 8.2.2015

Sraz: v 10:00 hodin na stanici MHD v Pokraticích u Kapličky (jako vždy)

Trasa: cca 12 km

Křížová hora nebo také Křížový vrch je kopec ležící v CHKO České středohoří a je výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu.
Jedná se o masivní lesnatý tefritový vrch, který se nachází asi 3 až 4 km od Litoměřic.
Přes vrchol probíhá hranice katastrů Lbín (západní svahy) a Pohořany (východní polovina).
V jihovýchodní části masivu se nachází subvrchol Kavčí vrch (500 m), z něhož je výhled na Labe od Radobýlu až k Mělníku.
Nejvýraznějšími viditelnými vrcholy ve vzdálenějším okolí jsou Říp na jihovýchodě, zřícenina hradu Hazmburk na jihu, v centrální části Českého středohoří pak za Bídnicí vykukuje vrch Lovoš a dále i Milešovka.
0 Spolu s blízkým Radobýlem, Bídnicí a Hradištěm dotváří tato hora pomyslný horský věnec nacházející se v bezprostředním okolí města Litoměřice.
Na úpatí kopce se nachází obec Žitenice a vrch Sovinec, nedaleko odsud pak i obec Ploskovice se zámkem.
Na východě se rozprostírá mohutná a vysoká hora Sedlo (726 m).

Vrch Křížová hora (590 m.n.m.) se nachází jen kousek severovýchodním směrem od Litoměřic.
Je jižním výběžkem hřbetu Dlouhého vrchu.
Kuželovitý vrcholek tvoří čedičová hornina tefrit.
Vrch je ze tří stran strmý a tvoří jej 150 až 200 metrů vysoké skalní svahy tvořené balvanovitou sutí nebo skalními výchozy.
Samotný vrcholek přístupný po turisticky značené cestě není výhledový.
Vyhlídka se nachází na značené odbočce kousek pod vrcholem ve směru na Litoměřice.
Poskytuje výhled převážně jižním směrem na Litoměřice, celou labskou nížinu a další místa.

BŘEZNOVÁ VYCHÁZKA - KELTSKÝ TELEGRAF

Tentokrát se připojíme k celorepublikové akci Keltský telegraf.

Sobota: 21.3.2015

Důležitý okamžik je ve 20:14, kdy má Radobýl vyslat světelný signál.

Sraz: v 18:00 hodin na stanici MHD v Pokraticích u Kapličky (jako vždy)

Trasa: 8 km

Upozornění:

Akce je vhodná i pro děti, právě na ně brali organizátoři ohled při rozvrhu časů jednotlivých stanovišť.

Za děti si ručí rodiče nebo zákonní zástupci.

Cestu na vrch Radobýl známe, je tedy jasné, do jakého terénu se vydáváme.

Je možné se přidat i cestou, bydlíte-li tím směrem, kterým se půjde.

Doporučuji turistické oblečení i obuv.

Protože se jedná o akci, která navazuje na keltské kořeny, bylo by vhodné i tímto směrem volit oblečení.

Ale je mi jasné, že k ničemu nikoho nelze nutit...

Vítány jsou (vhodné, tiché) hudební nástroje (např. rytmické, různá chrastidla, bubínky), abychom si mohli případný volný čas užít v duchu keltských tradic.

Berte ale ohled na to, že se budeme pohybovat v přírodě, kde jsme pouze na návštěvě.

Světelné efekty jsou zajištěny, v tomto směru nemusíte brát nic s sebou.

Vracet se budeme za tmy, proto je dobré vzít si baterku.

Budete-li mít hlad nebo žízeň, vezměte si nějakou svačinu a pití s sebou.

Na místě nebude žádný stánek s občerstvením.

Keltský telegraf - 21.března 2015
Vždy večer v první jarní sobotu se tzv.čerti vydávají na vrcholky významných kopců a navzájem se spojují pomocí světelného signálu, který vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou.

Dochází k mystickému propojení všech účastníků i k napojení přesahujícímu běžný myšlenkový prostor dnešních lidí.

Co je to Keltský telegraf?
Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu.

Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec.
V Evropě a tedy i u nás jej k dokonalosti dovedly keltské kmeny a využívalo se jej ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze.
Keltové, k nimž se symbolicky vracíme samotným názvem Keltský telegraf, žili v hlubokém souladu s přírodou, kterou uctívali a respektovali.

Naší ambicí je na jejich tradice navázat a jednou ročně, s příchodem jara a tedy oživením přírody, vzdát předáváním světla hold Zemi a vracet se tak ke kořenům, které dnešní civilizace úspěšně opouští a kope si tím vlastní hrob.

Světlo je i symbolem osvícení potemnělé krajiny v každém z nás.
Jde o symbolický návrat k přírodě, ve které se s přicházejícím jarem rodí nový život.

Pro účastníky Keltského telegrafu je to jedinečná příležitost zažít neopakovatelný večer s mysteriem noční krajiny.
V keltské komunitě se o signální místa na vrcholech kopců starali tzv. čerti, stejně i účastníci telegrafování jsou podle keltského vzoru nazývání čerty.

Tak se říkalo strážcům posvátných a pro život keltských kmenů životně důležitých ohňů.
Keltský telegraf je otevřený a mohou se do něj zapojit další zájemci na dalších kopcích a trasách nejen v České republice.
Chceme tímto vyzvat slovenské čtenáře Regenerace k rozšíření telegrafu i na území Slovenska.
Snažíme se, aby se kopce propojily do tras a bylo možné postupně předat světelný signál z jednoho na druhý.

To však nebrání tomu, aby čerti byli i na místech, která dosud žádné přímé propojení s jinými místy nemají vytvořené.
(Zdroj: www.keltskytelegraf.cz)

ČERVNOVÁ VYCHÁZKA se uskuteční v sobotu 20.6.2015.

Sraz: v 9:30 hodin Litoměřice, Pokratická ul., u zastávky MHD U kapličky

Pochod (nenáročná vycházka) na počest Václava Babinského, který v Pokraticích část svého života žil.
Zahájení u Bobra v 10 hodin.
Sraz pro nové účastníky je v 9:30 v prostoru autobusové zastávky Pokratice, kaplička, odkud se k Bobrovi společně dojde.
Tentokrát se vydáme směrem na Skalici.
U Bobra bude chlazené točené pivo. Na ohni si pak můžete opéct všechno - to, co si přinesete.

Celkem je to max. 5 kilometrů.

Asi nejslavnější český loupežník, Václav BABINSKÝ alias Venca z Pokratic, se narodil 20. srpna 1796.

Jako místo jeho příchodu na svět se většinou uvádějí severočeské Pokratice u Litoměřic, jiné prameny však zmiňují přímo Litoměřice, s tím, že do Pokratic, kde malý Václav prokazatelně vyrůstal, se jeho rodina přestěhovala až později.
Oba jeho rodiče pracovali jako zahradníci a podle některých indicií na tom finančně nebyli až tak zle, jak se povětšinou traduje.

Ačkoliv měli několik dětí (kromě Václava ještě minimálně syny Antonína s Vincentem a nejmladší dcerku Terezku), dal otec svého nejstaršího zapsat na litoměřické gymnázium.

Tady se však poprvé projevila Václavova nezkrotná povaha - učení mu příliš nešlo, zato v lotrovinách byl mistrem nad mistry.

Brzy se proto se školou rozloučil a pomáhal otci v zahradničení.

Roku 1816 nastoupil vojenskou službu - nejprve v terezínském a potom pražském Welingtonově dělostřeleckém pluku.

A historie se opakovala... vojenský dril se mu příčil, kázeňské přestupky se vršily.

Přesto však trvalo dlouhých osm let, než se rozhodl k zásadnímu kroku a dezertoval.

Na cestu si navíc přibral i plukovní pokladnu.

Přísnému trestu před vojenským soudem se obratně vyhnul přesvědčivou simulací duševní poruchy, takže namísto uvěznění byl další vojenské služby natrvalo zproštěn.

Navíc tím získal nárok na lůžko a stravu v karlínské Invalidovně, kde ale vydržel sotva rok.

Nějaký čas se jen tak poflakoval, až nakonec připadl na "zaměstnání", které ho bavilo a navíc se jevilo jako poměrně výnosné - spolu s několika kumpány podobného ražení založil někdy kolem r. 1830 zlodějskou bandu.

Působili především v jeho rodném kraji, postupně se jejich "revír" rozšířil i na Děčínsko a Českolipsko.

Nutno dodat, že Václav Babinský nebyl žádný hlupák - perfektně mluvil česky i německy, často si rafinovaně měnil jména a z několika opakovaných zatčení se mu pokaždé povedlo vyklouznout, aniž by mu bylo cokoliv dosvědčeno. Klec spadla až v roce 1840, kdy byl, i se svojí družkou, Apolenou Hoffmannovou, zatčen a postaven před pražský hrdelní soud.

Tady byl obviněn z dvanácti zločinů (loupežná přepadení, používání falešných dokladů, vraždy, atd.), nakonec mu však byla dokázána jen pouhá polovina z nich.

Ohlasy jsou přístupné pouze registrovaným uživatelům. Pro jejich přečtení se musíte přihlásit.