Experiment na zvětšení poprsí Tímto experimentem začala aktivní spolupráce s uživateli internetu - nejprve na dálku, pak se "narodily" vlastní akce, které se konají v jednotlivých místech republiky. Začátek Výsledky experimentu na zvětšení poprsí Víc o experimentu na zvětšení poprsí? Osmičková poloha Ještě k osmičkové poloze Souběh osmičkové polohy a bubliny Těším se teď na usínání v osmičkové poloze Ohýbám druhou nohu u osmičkové polohy Radost při osmičkové poloze Nedokážu přijímat energii v osmičkové poloze |
Také vás trápí malé poprsí?
Před pár dny jsem odpovídala Denise (to jméno bylo změněno) na otázku týkající se malého poprsí (odpovedna1_malepoprsi.htm).
Ihned jsem zaznamenala několik reakcí.
Některé dopisy byly kladné, souhlasné, ale spíš jsem vycítila nedůvěru.
Proto přicházím s návrhem:
Uspořádám společně s Vámi, v užším kruhu, společné působení s tímto jediným cílem.
Podmínka vlastně není žádná. Žádná velikost, žádný rozměr není omezující.
Důležité je skutečné přání, tedy myšlenka.
Ovšem myšlenka by měla být původní: "já to chci".
Žádná žena se nemá snažit být hračkou svému partnerovi.
Sama má milovat své tělo, má se líbit především sobě.
Tohle je někdy složitější, ale za zkoušku to myslím stojí.
Potřebovat budeme pouze počáteční míry: přes hrudník a přes prsa.
Ale během experimentu, který potrvá časově omezenou dobu, je další měření zakázáno.
O výsledcích Vás budu informovat, i když anonymita bude samozřejmě zachována.
Účastnice experimentu budou vedeny pouze pod kódovým označením.
Zvažovala jsem způsob komunikace, ideální je osobní setkání,
ale nakonec jsem vše promyslela a vše bude probíhat písemně.
Pokud by některá z Vás měla zájem zapojit se do tohoto naprosto originálního experimentu,
napište mi na můj email, a to nejpozději do 12. září 2004.
REAKCE:
Moc Tě zdravím Wahlgrenis,
kdysi dávno jsem několikrát též vyslovila pochybnosti o mém malém poprsí.
Nějak jsem to odsunula někam do pozadí.
Myslím, že mě to nijak moc netrápí, ale jak vidíš, ozývám se taky.
Takže v tom podvědomí přece jenom něco dřímá.
S radostí se připojuji.
Myslím,že je to pro spoustu žen vysněný důležitý okamžik.
Neustále mně udivuješ svou Vnitřní kreativitou.
Jsi skvělá.
Dáša
Dobrý den,
děkuji za vaši odpověď - rozsvítila ve mě světlo naděje.
Navštívila jsem vaše webové stránky a zaujal mě váš návrh na hromadné energetické působení.
Tímto vám tedy sděluji, že mám zájem se zúčastnit, ale jak to vlastně bude probíhat?
Denisa
MILÁ WAHLGRENIS,
OPĚT JSEM STRÁVILA NĚJAKÝ ČAS NA VAŠICH STRÁNKÁCH.
CHTĚLA BYCH SE TAKÉ ZAPOJIT DO VAŠEHO EXPERIMENTU S MALÝM POPRSÍM.
JSEM SPOKOJENÁ S TÍM, JAK VYPADÁM A MÁM SE RÁDA,
ALE PROŠLA JSEM SI TÍM SAMÝM JAKO DENISA.
TED UŽ VÍM, ŽE TO NENÍ HLAVNÍ VĚC V ŽIVOTĚ - PRSA,
ALE PROČ SE NECÍTIT LÍP JAKO
ŽENSKÁ A NEMUSET NOSIT PUSH-UPKY, NEE?
CHODIT BEZ PUSH-UPKY A MÍT TAKOVÁ PRSA JAKO S PUSH-UPKOU,
BY BYL MŮJ CÍL VE VAŠEM EXPERIMENTU.
PROSÍM DEJTE MI VĚDĚT NA MŮJ MAIL,
CO MÁM UDĚLAT A CO JE TEDY POTŘEBA KE STARTU :-)).
LEONA
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych ti poděkovat za tvoje stránky, jsou hodně zajímavý,
od jejich přečtení jsem více začala přemýšlet o některých věcech a o životě všeobecně.
Reaguji na článek "Také vás trápí malé poprsí".
Je to i můj případ, a proto se tímto přihlašuji do experimentu.
Sice už jsem si na svoje tělo zvykla, a mám ho ráda,
ale za svoje "přednosti" se spíš stydím.
Na pláži jsem se setkala i s výsměchem ze strany mužů,
což mi sebevědomí zrovna nepřidalo, říkám si ale, že mi můžou ...
Když se přes to nějak přenesu, stále je tu problém,
že nemůžu nosit věci, které bych si jinak ráda oblékla
a to nemluvím o nákupu spodního prádla
- sehnat podprsenku, která jakžtakž padne je horor.
Marcela
Milá Wahlgrenis, zaujal mě experiment na zvětšení poprsí.
Jen tomu moc nerozumím. To budou konzultace probíhat přes mail?
Posílám odpovědi na dotazník.
Nevím, jestli to nebude náročné, jestli musím být v určitou denní dobu připravena ke spolupráci...
Asi by se mělo i víc jíst.
Monika
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych se přihlásit do experimentu na zvětšení poprsí.
Sice jsem už tento problém jaksi hodila za hlavu, ale v hloubi duše si říkám - co kdyby???
Ráda bych věděla, co pro to mám udělat, co všechno potřebuješ vědět.
Tvé stránky se mi moc líbí.
Vždycky tady najdu něco, co přímo mluví ke mně.
Díky.
Radka
Vážená Wahlgrenis,
Vaše stránky čtu často a mile mě
překvapil experiment na zvětšení poprsí.
Já sám nic zvětšit nepotřebuju, ale rád bych přihlásil přítelkyni Zuzanu.
Bohužel je ale v tuto dobu v
zahraničí a Váš dotazník může vyplnit až 13.9., tedy až po uzávěrce.
Rád bych věděl, zda ji můžete ještě toho 13. zařadit.
Nápad to byl můj a ona s tím
souhlasí.
Děkuji za odpověď
Martin
(Milý Martine, samozřejmě to možné je. Ať mi Zuzana napíše, až přijede.
Potřebuji jen její vstupní míry a
odpovědi na dotazník. Měla by to ale vyplnit ona sama. Hezký den.
Wahlgrenis)
------------------------------------------------------------------
Milá Wahlgrenis!
Zaujal mě ale článek ohledně malého poprsí a také nabídka na experiment.
Já mám ale opačný problém. V životě mi vadí mé velké poprsí.
Nevím ale, zda jsem pro experiment vhodná.
Byly časy, kdy jsem i uvažovala o operaci.
Vadí mi kvůli spoustu věcem, naučila jsem se chodit shrbená, abych své vnady částečně skryla,
ale není to tak, že bych kvůli tomu špatně spala nebo mě to vyloženě trápilo,
neboť v životě mám spoustu jiných problémů.
Helena
Milá Wahlgrenis,
se zájmem jsem si přečetla Tvůj rozjíždějící se experiment (malé poprsí),
určitě se my všichni Tví příznivci budeme těšit na jeho výsledky nebo i průběh.
Až budeš dělat experiment o zmenšení, přihlásím se :-)
Napsala jsi pravdu pravdoucí, že nejdůležitější je líbit se sama sobě a přijmout se taková, jaká jsem.
Je to těžké. To nejtěžší, co jsem zatím zažila.
Přeji Ti moc krásný den a děkuji, že jsi.
Petra
POSTUP:
Ještě do neděle máte čas na přihlášení se do tohoto naprosto nezvyklého experimentu.
Je časově omezen dobou tří měsíců.
Každá by na sobě měla zaznamenat zvětšení objemu poprsí.
Je naprosto anonymní.
Nepotřebuji znát Vaše jména, bydliště, věk, ani nic podobného.
Nepotřebuji Vás vidět.
Několik z vás se ptalo na finanční stránku.
Jelikož se jedná o experiment, tedy vůbec první takový pokus, žádné peníze chtít ani nemohu.
Ale vyjít by to mělo,
pokud máte nějaké obavy.
Pokud do toho jít nechcete, nikdo nikoho samozřejmě
nenutí.
Za zkoušku ale nic nedáte, o nic nepřijdete, naopak můžete získat.
Individuální přístup by byl dobrý v případě, kdybyste byly v Praze
a mohly bychom se nad touto "terapií" sejít přímo.
Protože některé pojmy z psychického napojení se na dálku těžko vysvětlují...
Uvidíme.
Nejprve potřebuji od přihlášených vstupní rozměry a odpovědi na
dotazník.
Potom se domluvíme na další spolupráci, kdy každá zvlášť bude realizovat určité myšlenkové pochody,
ovšem společně s dalšími kroky,
které zde teď hned nechci specifikovat.
DOTAZNÍK PRO PŘIHLÁŠENÉ:
Na následující otázky prosím odpovězte pravdivě.
Pokud s některou odpovědí budete váhat, zda odpovědět ANO nebo NE, a budete mít pocit, že někdy to je tak a jindy tak,
odpovězte podle toho, co je podle vás častější.
Měla byste odpovídat v soukromí, bez členů rodiny nebo spolupracovníků,
abyste jejich přítomností nebyla tlačena ke scestné odpovědi.
Všechny odpovědi se týkají jenom Vás, nikdo by Vám neměl napovídat a říkat za Vás, co si myslíte.
Odpovědi mi pošlete.
Dáša | Denisa | Leona | Marcela | Monika | Radka | Zuzana | ||
1. | Přihlašuji se do tohoto experimentu sama, zcela dobrovolně a bez vnějšího nátlaku? | + | + | + | + | + |
+ |
+ |
2. |
Líbím se sama sobě? |
+ |
Někdy se sobě líbím, jindy si připadám nemožná. Nejde říci, co je častější, |
+ | + | + | + | + |
3. | Mám se ráda? | TEĎ UŽ SNAD ANO | + | + | + | + | + | + |
4. | Existuje na světě alespoň jeden člověk, kterému se líbím taková, jaká jsem? | + | + | + | + | + | + | + |
5. | Mám ráda svět, který mě obklopuje? | + | - |
Někdy ano někdy ne |
+ | + | + | + |
6. | Mám pocit, že se líbím mužům (dívají se na mě, otáčejí se za mnou apod.)? | + | + | + | + | + | + |
Někdy ano |
7. |
Prsa potřebuji pro svého přítele? |
- | - | Hlavně pro sebe |
Pro manžela, ale hlavně pro sebe |
Pro Jirku | Hlavně pro sebe |
Hlavně pro svůj pocit |
8. |
Nikdy v životě jsem nikomu vědomě
neublížila? (+ znamená ANO, neublížila jsem) |
- | + | + | -
Nerada ubližuji lidem, když už se však stalo, nebylo to úmyslné |
+ | + |
Ublížila, ale nechtěla jsem |
9. | Pokud někdo ublížil mně, odpustila jsem mu? | - | - |
V srdci
odpouštím ihned, v mysli mi někdy hlodá, přece nemohu odpustit |
+ | - | + |
Snažím se odpouštět, ale jde to někdy moc těžko |
10. | Byly všechny moje rozchody s partnery ukončeny po oboustranné dohodě? | - | Neměla jsem přítele | + | Všechny ne, ale taky to nebyly vážné vztahy | + | - |
Většinou ano |
11. | Nejsem závislá na žádných tzv. návykových látkách (alkohol, drogy, cigarety, léky)? | + | + | + | Nejsem závislá na žádných návykových látkách | + | + |
+ |
12. | Jsem ochotna něco ze sebe obětovat? | + | + | + | Ano (život si občas žádá nějaké oběti) | + | + |
+ |
13. | Vypiji denně minimálně 2,5 litru tekutin? | + | - | Snažím se, ale většinou to nestihnu | Snažím se, ale většinou jen tak 2 litry | - | - |
- |
14. | Je moje chůze zpřímená, resp. mám správné držení těla? | + | Dříve ne, teď je to lepší | Myslím, že ano | + | - | - |
- |
15. | Mám už nějaké zkušenosti s přenosem energie? | + | - | - | Ne, pokoušela jsem se, ale bezúspěšně | + | + | + |
16. | Je moje strava pestrá? | + | - | - | + | + | + |
- |
17. | Najdu si večer pro sebe 15 minut, kdy mě nebude nikdo rušit? | + | Snad ano | + | + | + | + | + |
18. | Věřím, že každý na tomto světě by měl pochopit "něco vyššího"? | + | + | + | + | + | + | + |
19. | Jsem součástí světa showbyznysu (modelka, herečka, zpěvačka, tanečnice...)? | - | - | - | - | - | - |
- |
20. | Jsem věřící? | + | - |
Věřím v boha v nás, věřím v boha v sobě |
+ | + | - |
+ |
TABULKA PŘIHLÁŠENÝCH:
Jména jsou z pochopitelných důvodů změněna.
(Přihlášené se poznají podle úvodního dopisu.)
Tabulka bude doplněna, jakmile obdržím příslušné míry.
Jméno |
Obvod hrudníku |
Obvod přes prsa |
Dáša |
77 |
83 |
Denisa |
70 |
78 |
Leona |
72 |
81 |
Marcela |
76 |
81 |
Monika |
77 |
84 |
Radka |
72 |
81 |
Zuzana |
77 |
84 |
NEŽ ZAČNEME:
V tuto chvíli bych Vám měla podat základní informace k experimentu.
Každá z Vás by k němu měla přistupovat zcela odpovědně, individuálně a s jistým odhodláním.
Není to něco, co by Vám mělo SAMO spadnout když ne do klína, tak na hruď.
Bude za tím vším kus Vaší práce, i když nyní se Vám to tak zdát nemusí.
Není nutné, abyste každý Váš krok konzultovaly s kamarádkami...
Zcela ideální by bylo, kdybyste tuto akci pojaly jako takové naše malé tajemství.
1. krok
Potřebujete siderické kyvadlo, které vás během celého experimentu povede.
Nejsme na aerobiku, kde se dají svaly vycvičit pravidelným opakováním stejných pohybů,
potřebujeme spolupráci s jiným světem.
Jako siderické kyvadlo Vám poslouží i jakýkoli prstýnek na niti.
První, co se s ním budete muset naučit - jsou odpovědi ANO a NE.
Uchopíte nit ani ve vzdálenosti 10 cm nad prstýnkem mezi ukazováček a palec Vaší projekční ruky
(to je tak, kterou píšete; pravačka má projekční pravou, levačka levou).
A nyní položíte - stačí mentální cestou, beze slov, nemusíte nikomu dělat divadlo - otázku,
jestli byste se mohla dozvědět, jaká odpověď je ANO.
Kyvadélko se po malé chvilce rozkýve jistým pohybem, nejčastěji to bývá do kolečka.
Tím jste dostala odpověď.
Ještě byste se ale měla přesvědčit, jaká odpověď bude znamenat NE.
Sama už v tuto chvíli tušíte, že by to měl být kývavý pohyb ze strany na stranu.
Ale kyvadlo neví, že Vy víte.
Na Vámi položenou otázku provede jistý pohyb a Vám je už zcela jasné, že komunikace může začít.
2. krok
Vizualizace - důležitý postup, který byste měly zvládnout.
Jeho cílem je vidět věci tak, jako by tady byly, i když tady vlastně vůbec nejsou...
To bylo řečeno hodně zjednodušeně.
Vezměte si jakoukoli fotografii - může na ní být člověk, zebra ze ZOO, ryba, nebo cokoli.
Pozorně si ji prohlédněte, do všech detailů, co je nahoře, co dole, barevnost.
Chvilku to trvá, ale Vám se obrázek zapisuje na důležité místo do mozku.
Nyní, když fotografii odložíte, byste měly onen objekt vidět jako živý, jako by byl tady.
Možná s tím budete mít zpočátku trochu potíže, ale konečný výsledek jistě bude stát za to.
Snažte se.
Cvičit vizualizaci můžete kdekoli - při čekání na tramvaj (Podíváte se na pána vedle, zafixujete v paměti,
otočíte se a vybavíte si ho. Kontrolně se pak vrátíte a zjistíte, jestli je to tak.), v ordinaci i doma.
Vizualizace se používá hodně při magických rituálech, kdy si dokážeme představit výsledek našeho působení.
3. krok
Nyní bychom se také měly ještě naučit polohu, v které budete přijímat vesmírnou energii.
Lehnete si na záda, zcela volně, nenásilně, hlavu si podložte polštářkem, abyste ležely pohodlně.
Vaši projekční ruku (už víte, jaká to je) necháte volně podél těla.
Druhá - neprojekční ruka společně s neprojekční nohou by měla utvořit tvar osmičky.
Osmička, symbol nekonečna, vznikne například tak, že si pokrčíte nohu v koleni
a špičky prstů se dotknou druhé, napnuté nohy (to je první oko osmičky), stejně tak ruka se nějakým způsobem
dotkne těla, nebo hlavy, nebo nohy, aby vznikl volný prostor (druhé oko osmičky).
Když začnete energii - k tomu se ještě dostaneme - přijímat, od Vás již nikam dál nepůjde.
Krásně se protočí po Vámi připravených liniích, aby se nakonec definitivně usadila v hrudní partii.
Zde ji necháte zpočátku opisovat nekonečné osmičky kolem Vašich ňader,
až bude jasné, že si tento prostor dostatečně "zapamatovala",
poskytnete jí postupně jedno a potom druhé prso.
Dnes si vizualizací představíte rostoucí pyramidy.
To jsou stavby, které mají s vesmírnou energií mnoho společného.
Mají čtyři strany a uprostřed se zvedají do špičky, přesně tak, jak to potřebujeme.
4. krok
K dotazníku:
Přihlásily jste se samy, to je dobře.
Líbíte se samy sobě, i když to asi nebude úplně ideální, když toužíte po změně poprsí.
Důležité je mít se ráda. Měly bychom se mít ráda úplně nejvíc na světě.
Teprve potom je ostatní svět. Nesmíme zapomínat na své vlastní potřeby, na zájmy a koníčky.
Já je u nás na prvním místě.
Všechny jste napsaly, že na světě je aspoň jeden člověk, kterému se líbíte.
Tak to je super.
Svět kolem nás není nepřátelský, jen občas se může zdát, že nám nerozumí.
Snažte se mu porozumět.
Máte pocit, že se za Vámi muži otáčejí, jste atraktivní. Tak to je příjemný pocit, ne?
Většinou jste uváděly, že prsa potřebujete v první řadě pro sebe, pro Váš vlastní pocit.
V životě bychom neměly ubližovat, nejsme tu od toho... Rozdáváme lásku a štěstí a krásu.
Přicházejme k druhým se srdcem na dlani.
Odpouštět druhým lidem je moc těžké.
V srdci
se odpouští poměrně rychle, ale v mysli někdy hlodá, přece nemohu odpustit
tak lehce... napsala Leona.
Rozumím tomu. Ale je v tomto postoji hodně sobectví, sebelásky.
Pokusme se být nad věcí.
Tím, že druhému, který nám ublížil, odpustíme, přestaneme být na něm závislá, odpoutáme se od něho
a sama se stáváte individualitou, sama sebou, vítězíte.
Druhá strana nepochopí, že by měla něco řešit jinak, proto ho pusťte ze středu svého zájmu.
Tím se osvobodíte.
Zkuste se ještě jednou nad tímto problémem zamyslet. Sepište si, kdy to bylo, co se vlastně stalo,
proč jste zůstala na místě, proč jste ztuhla.
Jistě k tomu dnes nejsou už žádné racionální důvody.
S tím souvisí i ukončování vztahů - závislost na bývalém partnerovi je někdy těžká, srdce bolí a nelze nic dělat.
Oči pláčou, uvnitř je smutno, chlad, led místo srdce.
Je to jen Vaše past. Sama jste v ní zavřená.
Sama sebe litujete, že partner šel jinou cestou, bez Vás.
Vám je Vás líto. Jak přízemní... Vnímáte to?
Zkuste se nad to povznést. Nemiluje Vás už? Ať. Buďte vítězem.
Nevěšte se na něho, když nechce. Staňte se nezávislou.
Jakákoli závislost na čemkoli škodí. Je dobře, že jste na tom správném břehu.
Obětovat ze sebe budete muset něco poměrně brzy.
Připravte se na to...
Tekutiny a pestrá strava je důležitá.
Myslete na to, abyste vypila alespoň 2,5 litru tekutin denně, nikdy se ale k pití nenuťte,
hezky si nabízejte.
Jako by u Vás byla příjemná návštěva a vy jste jí připravily něco moc dobrého.
Vezmi si, byste jí řekly mile.
Tak přesně tak si nabízejte tekutiny, jednotlivé druhy kombinujte.
Na správné, vzpřímené držení těla byste si měly postupně zvykat.
Vytáhněte se hodně už z pasu, hlava je nejvýš a první půjdou prsa...
Nemá smysl ulevovat si do shrbeného postoje, když je na co se dívat.
Ukažte se druhým, nestyďte se.
Přenos energie se naučíme, budete na to potřebovat právě těch 15 minut každý večer,
ale je moc důležité, abyste se s myšlenkou na Vaše krásné poprsí sžily,
postupně zaplní každou minutu Vašeho dne.
Správně jste uvedly, že by člověk měl během života pochopit něco vyššího.
JDEME NA TO:
PATNÁCTIMINUTOVÝ RITUÁL KAŽDÝ VEČER
Začneme rekapitulací vlastního života.
Zkuste následující myšlenky číst tak, abyste zcela přesně pochopila jejich pravý obsah.
Není to v žádném případě učení jako ve škole,
Nejde o množství ani o čas, jde hlavně o Vás.
Způsob, jak si je necháte proniknout do hloubi duše, záleží na Vás.
Nespěchejte na sebe.
Časové omezení tady neexistuje.
Každá budete postupovat individuálně.
Zapomeňte na měření.
K metru se vrátíte až po uplynutí tří měsíců.
I tohle můžete brát jako součást vlastního obětování.
Něco se bude dít, ale Vy to necháte volně pracovat.
Nebudete přeci na sebe tlačit a zkoumat každý přibývající milimetr.
1. To, že Vaše prsa nejsou podle Vašich představ, není na Váš připravená léčka osudu
Není to rozhodně na Vás žádný trest shůry.
Sama se rozhodnete, jaká chcete být, a taková taky BUDETE.
Určitě to ale není tím, že si prsa nezasloužíte.
Na to zapomeňte.
Jste krásná, milujte se taková, jaká jste.
To je moc důležité.
Nepodceňujte se předem.
Zvládnete to perfektně.
Když se jednou dokážete vnitřně otevřít a přijmout se opravdu taková, jaká jste,
bude schopna tuto vnitřní sílu cíleně používat.
Neptejte se nyní, jestli to funguje.
Co chcete slyšet? Procento úspěšnost? Jména?
Jde nyní o každou zvlášť.
Víte dobře, že každé dílo nejdřív existovalo v mysli svého autora.
Myšlenka předchází hmotu.
To je jasná věc.
My jsme nyní ve fázi té myšlenky.
2. Když nyní myšlenku správně zasejeme, už po třech měsících budeme sklízet první plody
Neměly byste zůstávat ve starých kolejích.
Pijte, jezte zdravě, nezapomínejte na správné držení těla, odpusťte druhým, nikomu nezáviďte.
Pracujte hlavně sama na sobě.
A nezapomínejte se milovat.
Jste pro sebe tím nejdůležitějším tvorem na celém světě.
Všichni ostatní jsou teprve za Vámi,
nikdo Vás nemůže v této pomyslné frontě předběhnout.
Všechny Vaše myšlenky, city, odpor, provinění, přesvědčení, to všechno je vidět navenek.
Zkuste pozorovat druhé lidi.
Časem třeba sama vypozorujete, kdo je naštvaný na celý svět, kdo je zklamaný životem, kdo bezmocný.
Pokuste se sama u sebe všech špatných myšlenek zbavit a Vaše duše rázem rozkvete.
Setřesete z ní totiž břímě, které do této doby zcela zbytečně nosila.
Trpělivým čekáním se vůbec NIC nestane, je třeba myšlenky začít zhmotňovat.
3. Jasně si definujte cíl, který chcete dosáhnout
To musíte říct jasně, přesně, bez zaváhání.
Už jste se přeci jednou rozhodla...
Soustřeďte se na cíl experimentu - větší prsa, to je to, co chcete dosáhnout.
Ovšem i sloveso potřebujeme.
Vše, co má nastat, si nyní představte, jako by to už bylo.
Takže cíl je jasný: MÁM VĚTŠÍ PRSA.
Nebojte se toho.
Nemyslete nyní na jiné věci, na auto, dům, peníze.
Chcete přeci prsa!
Vizualizaci byste měla mít už zvládnutou.
Takže byste mohla nyní jasně vidět svůj hrudník po ukončení experimentu.
Pokud jste už zvládla počáteční cviky na vizualizaci s fotografií, můžete zkusit "vyšší dívčí" bez předlohy.
Nepotřebujete obrázkové časopisy s uměle vyhlížejícími modelkami,
takové byste přeci být nechtěly. (Podívejte se, jaké mají prázdné oči...)
Vám stačí, když si vytvoříte požadovaný obraz v mysli.
4. Dostáváme se ke slibované čtvrthodince
Je to pouhých patnáct minut každý večer.
Ideální bude, když si stanovíte pravidelnou dobu.
Během ní by na Vás neměl mluvit nikdo z rodiny, měla byste být zcela sama.
Pokud nemáte vlastní pokoj (takový stav skutečně každá nemá), doporučuji dobu těsně před usnutím.
Vedle Vás může být i partner, ovšem neměly byste se s ním držet za ruku...
Po dobu příštích tří měsíců se těchto patnáct minut každý večer stane Vaším minirituálem.
5. Zaujměte polohu, kterou jste si již vyzkoušely
Je to vleže na zádech s nataženou projekční (tou, kterou píšete) rukou,
ostatní část těla je "poskládána do osmičky".
Buďte maximálně uvolněná, tělesně i psychicky, ovšem nezapomínejte dýchat.
Dýcháte zhluboka.
Po chvilce začnete vnímat, jak postupně do konečků Vaší natažené ruky přichází vesmírná energie.
To je to, co právě potřebujeme.
Nebraňte se tomu, naopak. Buďte vstřícná.
Energie prochází postupně celou rukou až k rameni, tam vstoupí do Vašeho těla
a začne opisovat po Vámi vytvořené dráze okruh po nekonečné smyčce.
To je důležité, abyste si její přítomnost skutečně zafixovaly.
Je tam, je tedy možné s ní pracovat dál.
Po chvilce, kdy ji budete schopné skutečně jasně vnímat, ji dokážete přesměrovat do oblasti hrudníku.
I tam bude opisovat nějakou tvar nekonečna, ležaté osmičky, s křížením nad hrudní kostí.
6. V tuto chvíli byste měly už zcela maximálně splynout s Vaším přáním
Před Vašima očima se vidíte, jak jste krásná, plná, velká.
Vnímáte, jak všechno, co jste si stanovily za cíl, se začíná realizovat.
Maminky, které mezi Vámi také jsou, to vím, by mohly tento pocit přirovnat k nalévání prsou
během těhotenství nebo v období kojení po porodu.
Ostatní znáte ten pocit z předmenstruačních dní.
Prsa se stávají větší a mohutnější.
V tuto chvíli, kdy zaznamenáte první úspěch, není možné přání změnit a utéct k něčemu jinému.
Všechno ostatní počká. Funguje to, nebojte se.
Ale nyní vydržte a myslete jen na svá prsa.
Jsou to pouhé tři měsíce...
7. Přání opakujte pořád dál
Už to nejste Vy, ale jen přání, které leží na Vašem lůžku.
A energie postupně krouží kolem levého a potom kolem pravého ňadra.
Vnímáte zcela jasně, jak svaly nabývají, jako by je někdo neviditelný vystrkoval ven.
Neustálým opakováním svého přání a maximální vizualizací cle, ke kterému dojdete,
vštípíte podvědomí stav, který BUDE.
To je krok, o který se snažíme.
Krok, který podvědomí už UMÍ SPLNIT.
Nic není nemožné.
Všechno se může stát.
8. Ukončení nemusí být pevně dané - naopak
Pokud se Vám podaří během tohoto rituálu usnout, je síla Vaší myšlenky mnohem silnější
a pokračuje jaksi automaticky ještě během celé noci.
Nemusíte se tedy hlídat, nastavovat si buzení,
ale zcela přirozeně splynete s nekonečným časem i prostorem.
Důležité je mít před očima pořád svůj cíl, neuhýbat k ničemu jinému.
Na všechno další bude potom času dost.
Probuzení druhý den bude pro Vás novým zážitkem.
Začnete totiž skutečně již po několika málo dnech vnímat jasnou změnu svého poprsí.
K ČEMU POTŘEBUJETE KYVADLO
Předpokládám, že postupujete pravidelně ke svému cíli.
Myslíte na to, co jste si předsevzaly?
Myslíte na to i během dne?
Chodíte vzpřímeně a hodně pijete?
Nyní si zjistíte, jestli Vám ještě něco nechybí...
Na tři menší papírky si napište postupně:
Pangamin
Vitamín E
Hořčík
Jsou to nenápadné, ale hodně důležité složky potravy,
které byste neměly právě v této době podceňovat.
Mohla bych Vám to zjistit na dálku, ale předpokládám,
že si to ráda každá z Vás vyzkouší sama.
Začnete s prvním papírkem.
Položíte na něj lehce Vaši neprojekční ruku (už víte, která to je),
do ruky projekční uchopíte kyvadlo (už víte jak) a začnete s úvodními otázkami,
jestli právě nyní a právě tady je vhodná doba,
abyste si něco velice důležitého pro Vaši osobu zjistily.
Když souhlas získáte, začnete se ptát na obsah napsaný na papírku.
Ptejte se asi tak:
V současné době se účastním experimentu na zvětšení poprsí
a ráda bych se dozvěděla, jestli mi v mém těle chybí ... (doplníte napsané slovo).
Pokud se z pohybu kyvadla dozvíte, že ANO, může přistoupit k dalšímu lístečku atd.
Až skončíte se všemi třemi, měly byste mít jasno, co si Vaše tělo ještě žádá.
Všechny tyto důležité doplňky potravy zakoupíte v lékárně.
Nezaplatíte žádné závratné částky, ani se nemusíte se obávat vedlejších účinků,
pokud budete přípravky používat podle přiloženého návodu.
Běžně se užívají preventivně.
Pokud Vám nevyjde ani jednou ANO, znamená to, že tělo je po této stránce v pořádku
a nemusíte žádné doplňky stravy užívat.
TADY BUDE PROSTOR PRO VAŠE OTÁZKY
Napište prosím, jak to u Vás probíhá a co se s Vaším tělem děje.
Když provádím ten patnáctiminutový rituál, mám pocit, že mi skutečně hmota poprsí roste.
Ale když se potom probudím, nic zvláštního nevnímám. Nedělám něco špatně?
(Radka)
Neděláš. Podvědomí pracuje, už byl nastartován pozitivní, tvůrčí proces.
Neboj se toho, jen si neříkej, že to nefunguje. Naopak! Pořád se podporuj, jak je to úžasné.
Víra v úspěch experimentu je to nejdůležitější.
Daly jsme si celé tři měsíce. Nezapomínej ale na důležité kroky - chodit vzpřímeně,
správně dýchat, pít dostatečné množství tekutin, nahlížet pozitivně na svět.
Nic z toho nebolí. Vydrž to. Nejsi v tom sama.
Mám pocit, že se mi onen patnácti minutový rituál příliš nedaří.
První den jsem po chvilce ucítila brnění v prstech natažené ruky, poté v zápěstí,
nakonec to postoupilo až k loktu, ale dál jako by to nešlo.
Myslím, že se energie nedostala dál do těla. Další dva dny jsem necítila nic.
Nemůže to být tím, že jsem byla unavená a tudíž neschopná nějakou energii vůbec přijmout?
Asi za deset minut jsem totiž
usnula. Nejspíš bude lepší jít spát dřív a vyhradit si tak na rituál víc času.
Není možné, že mám v sobě nějaký psychický blok?
Nebo by mohlo energii bránit něco v místnosti?
(Denisa)
Možná jsme do toho šly příliš najednou, bez přípravy.
I kvůli těmto případům je vhodný postup osobní, kdy bych Vám mohla ukázat, jak energie tělem postupuje.
Pravděpodobně jsi nebyla dostatečně uvolněná, takže energie nemohla postupovat.
Není v žádném případě možné, abys "do toho šla" s tím, že TEĎ TO BUDE.
Na prvním místě musí být pokora.
Pokud si nebudeš jista, jestli je vhodné místo, sáhni zase po kyvadle.
I čas se dá tímto způsobem ideálně určit.
Kyvadlo - pokud s ním pracuješ dobře - nikdy nelže.
Je také pravděpodobné, že tělo není dostatečně zavodněné.
Proto doporučuji dostatek tekutin.
Jestli jsi během dne nevypila dostatečné množství,
měla bys určitě před vlastním rituálem alespoň 1/2 litru vypít.
Ale zase - v klidu, žádné násilí, žádné nucení.
Únava jako taková by neměla vadit, pokud ovšem zaznamenáš přísun energie.
Ve chvíli, kdy energie do těla již přichází, můžeš zůstat v klidu.
To je v pořádku a v tuto chvíli můžeš klidně usnout.
Nevzdávej se na začátku.
Je to hodně o psychické rovnováze, o Tvé vnitřní síle.
Psychický blok je takové moderní slovo, hodně se používá a skrývá se za ním prakticky všechno.
Věřila bych kyvadlu a vlastní intuici.
Ostatně i kyvadlo Ti odpoví na všechny pochybnosti (Je dnes vhodná chvíle? Mám být v této místnosti?
Jsem dostatečně uvolněná? Mohu začít?....)
Chtěla jsem ti sdělit mé pocity při rituálu.
Víš, mám pocit, že se nedokážu plně soustředit,
mé myšlenky na krásné plné ňadra někam stále utíkají. Vím, že to chce asi čas ,
ale bude to mít smysl, když se mi to stále nedaří, budu se ale snažit.
(Zuzka)
Večerní rituál by se měl stát logickým vyústěním dne,
kdy postupně přecházíte z režimu "činnost" do režimu "relaxace".
Není to možná pro začátečníka úplně jednoduché, ale pokus se veškeré své duševní síly
směřovat během těchto minut POUZE na svůj cíl.
Všechny ostatní myšlenka počkají... Ty nejsou v tuto chvíli důležité.
Neznamená to, že bys je měla úplně zrušit, jen je odsuneš na vedlejší kolej.
Při tomto postupu je kladen velký důraz na psychiku, na to, jak ji dokážeš mít pod kontrolou.
Po několika dnech zjistíš, že myšlenka, ke které se upínáš,
začne sama vítězit bez Tvého většího
úsilí nebo nějakého zvláštního tlaku.
Ahoj Wahlgrenis,
přeji Tobě i všem dívkám či ženám, které se podílejí na společné myšlence, nádherný den.
Cítím, že se u mně vyvíjí vše tak nějak v rovnováze s tím,
co mám v sobě i se všeobecným děním okolo.
U prvních dvou soustředění se mě zmocnily takové melancholické výjevy.
Jako kdyby mi něco bránilo se soustředit. Byla jsem rozlítostněná.
Včera už to bylo zcela v pohodě. Zvyká si snad mé tělo na zvýšený příjem energie?
Měla jsem pocit, jako když se něco hojí v těle.
Můžeš prosím utrousit několik slov. Děkuji.
(Dáša)
PS. Holky "Vydržať" :o)
Je to určitě energie, která proudí do Tvého těla. Neboj se, že by Ti chtěla ublížit. Naopak.
Přichází k Tobě s těmi nejlepšími úmysly. Gratuluju.
Protože já už na této úrovni mám jisté zkušenosti, které beru už jaksi automaticky,
předpokládala jsem, že i tak to funguje u ostatních.
Ale je v tom samozřejmě dlouhodobá příprava, mně už prakticky stačí zaujmout "polohu"
a vím, že v tu chvíli energii mohu směřovat, kam potřebuji.
Ve vlastním těle, případně k jinému člověku kdekoli na této planetě.
Jste na začátku.
Nebojte se zvládnout proud energie ve Vašem těle.
Zatím příliš neexperimentujte. Pracujte pouze na svém cíli.
Až pochopíte, že to opravdu FUNGUJE, můžete začít experimentovat na jiné úrovni.
A k tomu rozlítostňování - nemusíš se stydět, je to normální.
Slzy patří k životu a kdo je nezná nebo je v sobě potlačuje, moc si škodí.
Breč si. Důvody nehledej. To je krásná očista duše.
Vzácný okamžik.
Ahoj Wahlgrenis,
chtěla bych ti sdělit svoje pocity při rituálu.
Vždycky než začnu se samotným rituálem, počítám od 100 až do jedné,
abych se uvolnila a pak se začnu soustředit na přijímání energie.
Jenže tady narazím, krom brnění rukou po zápěstí necítím nic.
Vím, že to nepůjde tak lehce, ale věřím, že cvičením se to zlepší
- takže zkouším dál, i když je pravda, že mě občas přepadne myšlenka,
že to nepůjde, na druhou stranu zas věřím, že výsledku dosáhnu.
Včera mě dokonce brněly obě ruce, jednu jsem měla nataženou podél těla,
druhou jsem měla položenou na břiše - je to špatně?
(Marcela)
Zřejmě to ještě nějakou dobu potrvá, ale věřím, že na způsob nakonec všechny přijdete.
Energie by při správném postupu měla proudit nepřerušovaně celým tělem,
Měly byste vnímat něco podobného, jako když se pouští sprcha a voda postupně přitéká...
U každého to bude probíhat jinak.
Také podle uplynulého dne. Podle "zamoření" organismu škodlivinami, tím nemyslím jenom
nikotin nebo alkohol, ale i myšlenky, kterými se zaobíráte...
Je toho hodně, co by se nemělo opomenout.
Zkoušejte to ještě, nevzdávejte se.
Ahoj všem.
Chci se s vámi všemi podělit o nové zážitky. Včera jsem zažila něco
fantastického...
Jako jindy jsem ulehla do "osmičkové" polohy.
Jak jsem tak ležela, cítila jsem v natažené ruce slabé, střídavé brnění.
Po chvíli už jsem to ani nevnímala a pak se to stalo.
Asi po pěti minutách přišlo něco nečekaného.
Jako lavina mě zavalil neuvěřitelný přísun energie.
Nedá se to vůbec popsat. Zaplnilo to celé tělo, bylo to všude, něco obrovského.
Byl to povznášející pocit, myslela jsem, že se každou chvíli odlepím od postele.
Nemohla jsem to ale nijak ovládat, usměrňovat.
Samozřejmě jsem se snažila myslet na svá prsa,
ale věděla jsem, že nemůžu nic než jen vnímat tu energii.
Ráda bych vám to přiblížila, ale je to nepopsatelné.
Jediné, co mohu říct naprosto konkrétně je, že se mi neuvěřitelně klepala víčka.
Možná to zní trochu děsivě, ale měla jsem z toho dobrý pocit.
Jen se to nedalo unést, bylo toho strašně moc, nedalo se to udržet,
měla jsem toho plnou hlavu, ruce, tělo, nohy.
Asi po 2 minutách vše odeznělo a
následně se uklidnila i víčka.
A co to se mnou udělalo?
Vůbec nic, necítím se líp ani hůř.
Myslím, že jsem nebyla schopná si z toho cokoli odnést, jakkoli tu energii využít.
Ale snad to nebyl ani účel.
Bylo takové seznámení a teď už snad přijde menší množství,
které se mi třeba podaří směrovat
k tomu, proč to vlastně dělám.
Co se tedy týče prsou, ještě jsem neměla pocit nějaké změny, jak při rituálu,
tak mimo.
(Denisa)
Tak? Deniso, tohle je bomba! Znám to moc dobře.
Ale kdybych se rozhodla popsat Vám průběh našeho rituálu právě takhle,
myslím, že by mi jen málokterá z Vás věřila.
Tohle skutečně bylo to ONO.
Jen bys měla ten příval energie svými myšlenkami posunovat v těle tam, kam chceš.
Tedy nejdřív celým tělem - taková komplexní procházka... - a potom směřovat na prsa.
Bude to v pohodě, neboj se. Možná Tě vyděsila jen ta síla.
Skutečně to síla je, ale strach z ní neměj.
Naskočilo to. Vydrž a snaž se energii po těle směřovat. Budeš dobrá...
Myslím na Tebe. Myslím na Vás na všechny. Nevzdávejte to...
Pokud se Vám podaří nastartovat tuto energii směrem k Vašemu poprsí,
zjistíte, že to je pouze první stupínek k další práci s energií obecně.
Ale to už by bylo o něčem jiném.
Chtěla bych také napsat o svých zkušenostech z experimentu.
Mám pocit, že "něco" začíná fungovat.
Navíc se mi hrozně zlepšily nehty.
Nevím, jestli je to po těch vitamínových doplňcích (mně kyvadlo poradilo, abych jedla všechno),
ale vůbec se mi netřepí ani nelámou, což je u mě skutečně nevídané...
Měla jsem s nehty hrozné problémy.
Ráda bych se zeptala, jestli to nějak souvisí s energií, kterou přijímám.
Neměla by se směřovat spíš na prsa, když si to přeju?
(Radka)
Vidím, že u každého bude konečný výsledek experimentu trochu jiný.
Možná pro Tebe prsa nejsou až takovou prioritou, i když...
Energie prakticky usměrňuje všechno, co v těle není v pořádku.
Nevím, jestli jsi četla o mých zkušenostech (aktuality_operace.htm)...
Vesmírná energie, kterou se nyní snažíš uchopit pro sebe, je obrovským zdrojem vitality a zdraví obecně.
Tedy se mohou lepšit nejen nehty (prsa - to je samozřejmé, proto jste do toho šly...), ale i pleť atd.
Nebraň se na sobě žádným změnám.
I Tvoje nehty jsou důkazem toho, že proces bys správně nastartován.
Všechno probíhá v pořádku.
Pokračuj, Radko. A ničeho se neboj, bude to tak, jak má být.
Ahoj Wahlgrenis.
Co se týče těch patnáctiminutových rituálů, od té doby,
kdy jsem zaznamenala onen silný příval energie, jsem ji pocítila pouze dvakrát.
A to tak, že jednou jsem zcela jasně cítila, jak mi do těla jakoby plynule vtéká.
Bylo to mnohem menší množství, ale nemůžu říct, že malé.
Druhý večer jsem zase cítila spíše "stojatou" energii.
Byla v celém těle, ale vůbec neplynula.
Po chvíli se mi ale nějak podařilo ji přesunout jen na hrudník,
kde jsem pak cítila jakoby takovou tíhu nebo hmotu.
Bohužel všechny ostatní dny jsem okamžitě po uložení se k rituálu usnula.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli energie přichází, i když hned usnu.
Nebo se v takových případech nic neděje?
V tu chvíli totiž logicky nepoznám její přítomnost, nemůžu ji ani nijak směrovat.
Myslím, že to celé chce úplnou změnu myšlení.
Momentálně nejsem úplně schopna se soustředit pouze na prsa.
V době, kdy jsem Vám psala první dopis, jsem skutečně na nic jiného nemyslela.
Teď se ale vynořil další problém.
Dříve se mi to vůbec nestávalo.
Teď když jsem chvíli v klidu v nějaké místnosti, najednou se mi nalije horkost do tváří a já zčervenám.
Nezáleží na tom, jestli jsem mezi spoustou lidí, nebo sama doma.
Přijde to tak jako tak.
Červenám se, i když mě někdo třeba jen osloví.
Ještě tak před 3/4 rokem jsem nechápala lidi, kterým se to děje.
Typický příklad: Ve škole profesor někoho vyvolá a on zrudne.
Říkala jsem si, proč se někdo červená, to se tak stydí?
Jen sem si řekla, ještě že mě se to nestává.
A hle, teď stačí, když se bavím s kamarádkou a vyvede mě něco z míry a je to tady.
Nebo jak jsem už psala, stačí být jen v místnosti a chvíli se nehýbat.
Svěřila jsem se kožní doktorce, která to okomentovala tak, že se to nedá léčit léky,
ani ovlivnit psychicky, dál mi řekla jen, že je to nepříjemné, ale to vím i bez ní.
Pořád ale nevím, z čeho to teda je.
Ač bych chtěla, nemůžu se zbavit pocitu, že je nade mnou cosi (kdosi),
co má za úkol stavět mi do cesty nejrůznější překážky.
Kdykoli se mi začne jen trochu dařit, přijde něco, co mě srazí dolů.
Mám spoustu mindráků jak tělesných tak psychických.
Když na nějaký najdu řešení, hned se objeví něco nového.
Stačí jen pouhá myšlenka.
Jednou mi sestra řekla, že má chronické bradavice na noze a já na to: "to jsem nikdy neměla".
V duchu jsem si řekla, ještě, že je nemám.
A co se nestalo.
Do pěti dnů jsem je měla.
A teď, snažím se o větší prsa a přijde to červenání.
Další velká překážka.
Zkrátka mám hrozný pocit, že v mém osudu jsou zakódované těžkosti
a když si něco těžce vydobudu, objeví se něco nového.
Takhle to možná vypadá, že si to všechno dělám sama,
že předem myslím na neúspěch, ale není to tak.
I když jsem někdy pozitivně naladěna a mám radost ze života, přijde nečekaná rána.
Jako by mě něco neustále kontrolovalo a když vidí,
že se dokážu povznést nad současné problémy, připraví další problém.
Jako by mi nebylo přáno normálně žít.
Cítím to pořád.
Něco tu je.
Bdí neustále nade mnou a nedovolí mi žít v pohodě.
(Denisa)
Milá Deniso,
očekávala jsem, že v tomto duchu nějaký mail přijde...
Totiž že se myšlenky nebude dařit udržet právě jen na poprsí.
Možná je to pro začátek hodně velké sousto.
I když u Tebe již ke konkrétnímu napojení na vesmírnou energii již došlo.
Samozřejmě by se nám pracovalo mnohem lépe, kdybych Vás měla "na dosah"
a mohly bychom si tak vyzkoušet všechny postupy prakticky.
Tento postup přes internet je hodně těžký.
Záleží totiž na každé z Vás, jak s přílivem energie naloží.
U Tebe, aspoň jak to vnímám v tuto chvíli, bude nějaká větší blok.
Právě ten totiž u Tebe způsobuje nepředvídané reakce Tvého těla.
Je na tom hodně zvláštní, že to probíhá ve chvíli, kdy si jsi sama jistá, že k ničemu takovému nedojde.
Takový skrytý podraz sebe sama.
Ještě se vrátím k těm našim rituálům.
Rozhodně ve chvíli, kdy energii nastartuješ a vnímáš, jak přichází do těla, klidně můžeš usnout.
Procesy probíhají dál už bez Tvé vůle.
Z toho problém mít nemusíš.
Spíš bys měla mít už jasno v tom, kam energii potřebuješ nasměrovat.
To je to původní rozhodnutí, cíl celého experimentu.
Obávala jsem se trochu toho, že ve chvíli, kdy zjistíte, že energie skutečně "funguje",
přestanete pojímat problém malého poprsí za stěžejní a raději se rozhodnete pro něco jiného.
Jak vidím to už nastává u Tebe.
Raději bys nyní řešila to červenání a reakce organismu, za které vlastně nemůžeš.
Je mi jasné, že by bylo dobré řešit celého člověka, odrušit veškeré bloky, naplnit pozitivní energií,
poznat karmickou zátěž nabalenou v minulých životech,
případně zjistit i budoucí možnosti realizace člověka...
Nyní bych Ti, Deniso, poradila jediné - vydrž po domluvenou dobu působit na poprsí.
V novém roce můžeme postupovat šířeji.
Ostatně energie, která do těla tímto způsobem přichází, má obrovskou blahodárnou sílu.
Věřím, že časem to poznáte samy na sobě.
Pak zmizí veškeré bradavice, plísně, člověk se začne narovnávat, odstáté uši se přiblíží k hlavě atd.
Těch změn na lidském těle proběhne celá řada.
Jen musí být absolutní vyrovnání s těmi energiemi, usmíření s nimi a jakási pokora, že to tak je.
Že přistupujete na jejich "léčivou" moc, že všechno uděláte, jak to být má.
Až tento velice složitý a duchovně komplikovaný "rozhovor" proběhne,
uvidíte samy, jak se posunete jinam, jaký obrovský skok se s Vámi přihodí.
Potom bude možné dělat skutečné zázraky...
A dobře vím, o čem mluvím.
POVZBUZENÍ PRO DENISU
Milá Deniso,
četla jsem Tvůj příspěvek "malé poprsí" a ráda bych Tě trochu povzbudila.
Tvá slova mě jsou blízká.
I mně se snaží do mé mysli vkrádat nejistoty v různých podobách.
Přes všechno věřím, že to běží podle" vyššího plánu".
Jsem moc ráda za Tvůj příspěvek.
I když se neznáme a jsme od sebe daleko, přeci jen jsme si blízko.
V duchu jsem s Tebou i ostatními.
Mějte se všechny fajn.
Dáša
PODĚKOVÁNÍ DÁŠE
Ahoj Dášo.
I když je to třeba jen maličkost, Tvé povzbuzení mě potěšilo.
Je příjemné vědět, že někde je někdo, i když ne se stejnými, ale s podobnými pocity.
Hned je mi líp:)
Díky za to, že jsou lidi, kterým nejsou ostatní naprosto lhostejní...
Denisa
ZKUŠENOSTI MARCELY
Milá Wahlgrenis,
zdravím tě a přeju krásný den.
Tady sice poprchá, ale mně ja dobře, moc dobře na duši.
Chtěla bych ti sdělit novinky, co se experimentu týče.
Včera, když jsem šla spát, jsem koukala před sebe,
světlo venkovní lampy házelo na stěnu stín záclonky
a já najednou v tom stínu viděla spoustu tváří, vždycky se vyloupla další a další.
Pak jsem ulehla do osmičkové polohy.
Většinou hned usnu, včera jsem však spala - nespala,
slyšela jsem manžela, jak oddychuje,
a i já vždycky na malou chvilenku usnula, ale pak se zas probudila,
a pak to přišlo - myslím, že to bylo ono, končetiny jako by se mi úplně vznášely,
v hlavě to bylo takové zvláštní "bzučení" (nejde to moc dobře popsat)
a v celém těle jsem cítila podivné napětí - energii - dokonce se mi podařilo ji na chvilku soustředit na prsa,
pak to sláblo a já na chvilku zas usla, ale pak jsem to zas cítila
- uvědomila jsem si, že tenhle pocit vlastně tak trošku znám -
(občas se mi už stalo, že jsem se večer ze spánku probudila - neprobudila.
Věděla jsem o sobě, že ležím na posteli a spím, ale přitom má mysl byla vzhůru -
také to zvláštní napětí v těle, "bzučení" v hlavě, ale já se probudit nedokázala,
ani pohnout.
Někdy jsem v tomto stavu cítila, že je někdo vedle v pokojíku
- někdo odjinud, nebo jsem zas slyšela padat předměty, ačkoli žádné nepadaly,
tento stav mi spíš naháněl hrůzu, a proto jsem se vždycky snažila co nejdřív procitnout).
Včera, když už to doznívalo jsem taky cítila šimrání na čele -
(jako by mi po něm lezla moucha),
pohybovalo se zprava doleva a zpět a zase...
Pak už jsem chtěla spát, obrátila jsem se na bok, ale usnout mi moc nešlo
(mně, která, když zavře oči, spí okamžitě, mé tělo bylo unavené, ale mozek byl "nastartovanej"),
když už jsem usínala, uslyšela jsem něčí hlas (asi už to ale byl sen),
jak mě oslovil jménem a říká "Zavři dveře".
Byla jsem zas vzhůru, prošla jsem se do kuchyně -
pak jsem zas lehla do postele a po nějaké době se mi podařilo usnout.
Marcela
PS: Chci se zeptat, jestli to, co jsem popisovala, že se mi občas stává,
když se večer probudím, je také práce energie?
Přišla sama, aniž bych se o ni pokoušela?
Díky za odpověď.
Milá Marcelo,
také Tvoje zkušenost dokazuje, že energie "naskočila".
Myslím, že všechny postupně zjišťujete, jak se přes prvotní zájem získat větší poprsí
postupně dostáváte jinam.
Už mnohokrát jsem si přečetla, že vlastně ani o prsa nejde,
že to je v porovnání s jinými životními situacemi naprosto malicherné.
Jenomže málokdy se dostaneme do stavu, kdy to můžeme pochopit.
Teprve ve chvíli, kdy ležíme v "osmičkové" poloze a jsme připraveni přijmout vyšší sílu,
dojde nám (možná...) jiný rozměr našeho života.
Možná právě nyní pochopíte, že se dá získat mnohem víc, budete-li jinak myslet.
Když totiž připustíte ještě něco jiného, co kolem nás beze sporu je.
Ovšem to se málokdy podaří hned na první pokus.
Všechno se nastartuje postupně, až si to "zasloužíte".
Pak budete schopny "dešifrovat" neznámá slova, rozpoznáte stíny, uvidíte auru...
Je toho mnohem mnohem víc.
A nyní jste na samém začátku.
Nebojte se dalších pokusů, dalších nezdarů, jednou budete na té správné cestě.
Není o čem pochybovat.
POSTŘEHY DÁŠI
Tak mě napadlo, že bych se mohla podělit o mou myšlenku.
Ano..., rozhodla jsem se vstoupit do tohoto "experimentu".
Člověk nejdříve vidí jakoby na konci tunelu v záři svou "ňaderní myšlenku".
Od tohoto okamžiku jsme vstoupili do děje neznámého filmu.
Vše se začíná roztáčet.
Cosi promlouvá, i když ne podle našich prvotních představ.
A my jak čerstvě narozené dítě, začínáme pozvolna rozeznávat barvy, vůně či možná chutě tohoto světa.
Přesto možná na konci tunelu stále jsou naše ňadra, ale my už nevidíme jen je.
Náš zrak se nám pomaličku zaostřuje.
Předešlé kolemjdoucí bezbarvé stíny se stávají přenádhernou barevnou paletou.
Okolo nás se objevují věci a okamžiky, které ještě před malou chvílí pro nás byly tabu.
Čím dál víc jdeme nebojácně vstříc dalším a dalším poznáním,
které k nám přicházejí skrze doprovodnou pomoc "naší" vzácné Wahlgrenis.
Stáváme se celkově bohatšími.
Naše srdce se rozšiřují nejen pro naší lásku, ale i pro lásku celého světa.
Jsem šťastným střípkem celé vesmírné mozaiky, který byť je maličký, může zářit neuvěřitelně silně.
Vím, že není toto všechno (třeba jen internetové setkání) pouhou náhodou.
Jsem připravena" Být".
Dáša
To bylo řečeno naprosto úžasně.
Díky, Dášo.
Takovéhle dopisy mě ujišťují, že tato cesta je správná.
Stále více začínám uvažovat o konkrétních setkáních s Vámi.
Třeba jednou za měsíc nebo za dva.
Bylo by jistě hodně, o čem bychom chtěli mluvit.
Vím, že je to na mně.
Já se musím rozhodnou a napsat kdy a kde.
Zatím mohu jen touto cestou poděkovat za všechny souhlasné signály.
Takže opravdu - díky, Dášo.
DALŠÍ PŘIHLÁŠENÁ
Dobrý den paní Wahlgrenis,
zaujala mě Vaše nabídka zapojení se experimentu týkajícího se zvětšení poprsí.
Osobně pociťuji své poprsí malého vzrůstu je velmi frustrující záležitost svého života.
Myslím, že fyzický vzhled svého poprsí jsem docílila svým duševním působením
v raném věku 11-14 let /nyní mám 35/.
Má matka má velká prsa a v dětství to pro mne bylo velmi odpuzující,
ani můj vztah k matce nebyl příliš pozitivní, vzbuzovala u mne pocit štítivosti.
Každý večer jsem poprosila andělíčka, aby mi nerostly tak velká prsa jako matce.
No a to se stalo.
Nyní mě to ovšem velmi trápí, jsem velmi nesebevědomá,
plovárny jsou pro mě tabu a blokuje mne to v poznávání jiného partnera, než kterého mám,
s kterým nejsem moc šťastná, ale jsme spolu již deset let..
Jinak jsem dost štíhlé postavy, v dětství jsem si přála, abych se narodila jako chlapec,
se sexuální orientací problémy nemám.
Nevím, zda je vaše nabídka experimentu ještě aktuální, ale ano velmi by mne potěšilo.
děkuji
s přáním krásného dne
Dušica
Milá Dušico,
do experimentu se můžeš samozřejmě připojit.
Přečti si ale podrobně všechny informace na této stránce.
Také bys mi měla zaslat Tvé míry, abychom potom měly co vyhodnocovat.
A také odpovědi na otázky v dotazníku.
Všechno je to tady popsáno.
Pokud chceš v experimentu setrvat sama také celé tři měsíce,
nevidím v tom žádné problémy.
Ovšem u Tebe by bylo dobré, aby ses nejprve domluvila se svým andělíčkem,
jestli vůbec je vhodné do toho experimentu vstupovat a jestli je možné jedno přání nahradit druhým.
Promysli si to a ještě napiš.
Wahlgrenis
POMůže MI MIMOZEMSKÁ BYTOST...
Milá Wahlgrenis.
Zjišťuju, že Ti nedošel jiný mail, který jsem psala minulou neděli.
To je přesně ono.
Proč to asi nedošlo?
Jen tak nedojde mail, jen tak se nato nemůžu dostat do své schránky...
Ne, to rozhodně není jen tak.
Něco, někdo mě úmyslně zdržel.
Takže v neděli jsem psala asi tohle.
Jak jsi mi radila soustředím se jen na poprsí, ale přesto mi to nedalo
a zeptala jsem se kyvadla na to mé červenání.
Zjistila jsem totiž, že je to porucha jistých nervových zakončení,
což se nedá ovlivnit ani vůlí ani léky (to vím od doktorky).
Kyvadlo mi poradilo, že jediný, kdo mi může pomoci, je nějaká mimozemská bytost,
která mě však zatím nezná a já ji také ne.
Prosím tedy o radu, jak bych se s ní mohla kontaktovat.
Moc díky za odpověď.
Musím to už vyřešit, takhle už nemůžu pokračovat.
Je to šílená bezmoc, jen sedět ve
škole celá rudá, třeba tři hodiny a vědět, že nic nemůžu dělat.
Něco takového jsem tedy psala minulou neděli.
A proč asi mail nedošel?
To je přesně to, co říkám.
Samé divné překážky...
Denisa
P.S.: Ještě jsem psala, že když jsem si to po sobě přečetla, zjistila jsem k
mému údivu, že Ti tykám.
Psala jsem to spontánně, bez rozmyslu. Doufám tedy, že to nevadí. Připadá mi, že už jsme si tak nějak blíž.
Milá Deniso,
vidím, že moje rady dopadají na úrodnou půdu...
Vůbec se nedivím se, že se maily cestou někde ztratily.
Dobře víš, že se dějí věci mezi nebem a zemí.
Ale minulý týden byl problém na serveru www.email.cz, možná to bylo tím.
Ale možná taky ne.
Na těchto stránkách je řada postupů, jak navázat kontakt s bytostí z jemnohmotného světa.
Nejlépe bys udělala, kdybys požádala o pomoc Tvé ochránce.
Ti jsou s Tebou pořád, vědí o Tobě úplně nejvíc, jistě také budou vědět,
která mimozemská civilizace by Ti mohla pomoci.
Potom, když už ji budeš mít u sebe, si s otázkami poradíš?
Kdybys chtěla, mohly bychom se spolu sejít.
Pomohla bych Ti s tím.
Vidíš, že s tykáním nemám problém.
Mám také pocit, že si jsme blíž.
Zdravím Tě Wahlgrenis.
Dnes jsem zasedla k počítači ve 14:38 zrovna, když jsi mi napsala.
Pak jsem šla ještě se psem, ale potom jsem vzala do ruky kyvadlo a ptala se svých ochránců.
To bylo asi poprvé, co jsem s nimi komunikovala.
Dříve mě to nějak nenapadlo.
Zjistila jsem mimo jiné, že jsou dva.
Ale to hlavní: prý mi mohou říct, jaká mimozemská civilizace mi může pomoci,
ale že se to dozvím až zítra.
A také se s těmi "mimozemšťany" mám zítra spojit.
Uvidím, jak to dopadne a co se bude dít.
Kdybych se na něco necítila nebo byly nějaké problémy, moc ráda bych se s Tebou setkala.
Ale zatím se pokusím zvládnout to sama.
Jinak ale doufám, když ne ohledně téhle věci, že jednou se stejně setkáme.
Mám takový pocit.
Nebo už jsme se setkaly...?
Měj se krásně.
Denisa (odpovedna1_morijm.htm)
Miloučká Wahlgrenis :o)
jsem šťastná, že mi byla darována tato cesta.
Cítím, že jsem teď za poslední 4 dny ušla velký kus cesty.
Ne že bych před tím nešla, ale je to teď poněkud rychlejší.
Přijala jsem v sobě absolutní pokoru, cítím v sobě klid a velkou lásku.
Vždycky jsem po tomto pocitu moc toužila, i když jsem přesně nevěděla, jak chutná a kde ho hledat.
Od dětství jsem sice vnímala svět jinak a nestačilo mi "pozemské" vědění.
Hnalo mě to dál a nikdo mi nerozuměl.
Dnes jsem právě tady. Dějí se zajímavé věci.
Můj muž mě pochopil jako první, sice mi říká, že mně nerozumí,
ale chápe, že ke svému životu potřebuji něco "víc".
Děti beze slova se mi mění před očima, chovají se, jako kdyby to ani nebyly "obyčejné děti".
Jsou velice vnímavé.
Rozumí více mému nitru než mým slovům a podle toho tak jednají.
Mám z toho obrovskou radost.
Musím ovšem dodat, že toto všechno nemám zadarmo.
Hodně slz už proteklo, ale je to opravdu ten nejúžasnější pocit v mém životě, jaký mi byl dán poznat.
Tato cesta mě nasměrovala na různá poutní místa, která jsou fantasticky nabitá a z kterých čerpám.
Můžu podat svědectví o jednom z nich: KRÁLÍKY.
Tady jsem se přišla poklonit, zřeknout se všeho "pozemského" a přijmout mou cestu, která bude sloužit lidstvu.
Mnohý dík patří právě Tobě Wahlgrenis.
Budiž Ti to 100násobně vráceno.:o)
Ještě bych chtěla podotknout něco o cestě "kyvadlové".
Každý/á z nás se snaží vybrat z Tvé nepřeberné studnice možností, kterou cestou se ubírat.
Také jsem se snažila přes kyvadlo naslouchat, ale mám u sebe pocit,
jako kdybych ho na mé cestě nepotřebovala.
Né, nezříkám se ho.
Právě díky ozkoušení kyvadla jsem se dopracovala k tomu, že mi je dáno naslouchat nitrem, tedy srdcem.
Přesto občas z díky po něm sáhnu.
Děkuju Bohu, že žiju zrovna tento život.
Život, který mi ukázal cestu milovat sebe a tudíž všechny kolem.
Snažit se rozveselovat další a další srdce a přinášet tak každodenní důkazy o správnosti pozemského bytí.
S díky přeju Tobě, W., a Vám všem, nechť jsou Vaše srdce neustále neskonale šťastná a mohou obdarovávat.
:o) Dáša :o)
Nemám k tomu co dodat... Díky.
Díky, Kéž by to tak fungovalo i ostatním.
Wahlgrenis
© Wahlgrenis, 25.10.2004