Umřu ve 29 letech na rakovinu? Je to pravda?
Wahlgrenis...
Četla jsem spoustu článků, kde jsi lidem odpovídala pomocí
trojklanů . Nemohla bys pro mě něco udělat? Nechci být otravná, jenže ony problémy nastávají tak neočekávaně... Co potřebuješ vědět k tomu, aby ses mohla podívat na zdroj mých problémů? Byla bych moc moc moc ráda, kdybys mi napsala, po jaké cestě teď jdu a proč mě tak bolí u srdce...
A u zad, ale to je asi od něčeho jiného. Mám pocit, že jsem v nedávné době sešla z té pravé cesty. Nyní jsem plná jakéhosi druhu prázdnoty a bolesti, který se střídá s pocitem štěstí a absolutní lhostejnosti. Čím to je? A jak se vrátím zpátky na svoji cestu?
A ještě... Jednou mi jedna paní vyvěštila, že zemřu v 29 letech na rakovinu. Já vím, asi je to hodně do budoucnosti, ale je to pravda? Nebo to byla nějaká obyčejná kartářka, co si chtěla vydělat a předkládala lži?
A snad už poslední otázka... Proč při kreslení abstraktních obrázků, kterými vyjadřuji svoje pocity, začnu být rozpálená (ale nemám horečku) a zrudne mi pravá ruka a hlava? Jsem pravák, asi to bude rukou, kterou kreslím. Jak se používá "automatická kresba"? Nikdy jsem to nezkoušela, nikde ani návod nebyl, všechno prostě stojí peníze.... To bude myslím všechno na hodně dlouhou dobu. Pokud mi vůbec bude zodpovězeno. Já jsem známá tím, že moc kecám a otravuju. Mám pocit, že jsem ještě nevyrostla a pořád jsem zvídavé dítě....
Předem děkuji,
Pavlína 24.01.2010
Milá Pavlíno,
na téma smrti jsem tady už mnohokrát odpovídala. Každý člověk, který se nějak dotýká jiných osudů by měl ctít jistý vyšší kodex. Nejsou to jenom slova... Ale když už se bavíme o těch slovech, nikdy se nemluví o termínu smrti, i kdyby ho ta kartářka viděla jasně. To, co ona vidí jako smrt, může být napřílad jistá zkouška v životě, zhoupnutí, malé zaváhání. Ale pořád máš svůj život ve svých rukou Ty. Není to žádný osud nebo Bůh. Ty sama jsi za to, co děláš, jak se máš a vůbec co Ti je, odpovědná ze všech nejvíc.
Každý výklad se vztahuje k tomu konkrétnímu okamžiku, už za minutu může být všechno jinak. Pokud bych mohla radit, zkus si před sebe rozprostřít nádhernou barevou louku a po ní se rozběhni. Na tu svou kartářku zapomeň, i když vím, že tohle bude hodně těžké.
Nerozumím, proč to tyto osoby dělají, ale nepřísluší nám tohle hodnotit, tohle odsuzovat. Ten vyšší soud nemine nikoho...
K automatické kresbě se dnes už dá najít mnoho knih, kde můžeš čerpat. Ale jedno je jasné, napojuješ se přitom na jiné světy, není to běžná výtvarka, jakou si pamatuješ ze školy. Tady je všechno jiné, proto se nediv ani tomu rozpálení ruky a hlavy. A buď hodně opatrná...
© Wahlgrenis
25.01.2010
Děkuju moc.
Pavlína 25.01.2010
