wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Rudolf Křesťan: Budeš v novinách aneb... Stodvacetihodinový den - experiment se spánkem


Když jsem v úterý 26.8. pozdě večer potřebovala dokončit nějaké texty na počítači, padala na mě únava.
Vzala jsem si svůj notebook do postele a sáhla po ovladači na televizi.
Naladěná byla právě stanice KINO SVĚT, která vysílá historické dokumenty z československé kinematografie.
Nestihla jsem začátek, ale přesně jsem věděla, že "tohle přeci znám".
Na obrazovce probíhal v přímém přenosu experiment - Sto dvacet hodin bez spánku, z roku 1965.
Okamžitě jsem věděla, že jsem tento film sice nikdy neviděla, ale vím o něm z knížky Františka Gela a Rudolfa Křešťana BUDEŠ V NOVINÁCH.
Skoro jsem se nemohla dočkat rána, abych tuhle knížku vyhledala.
Přestože jsem se za dobu, co ji mám, několikrát stěhovala, patří ke mně, nemohla bych se jí zbavit.
Některé knížky doputovaly do antikvariátu, některé jsem rozdala, některé jsou stále v kufru... ale jiné jsou na čestném místě v knihovně.
I tahle.
Sahám po ní a téměř s posvátnou úctou ji otevírám.



Uvnitř je tužkou ještě dětskou rukou vepsáno: Prázdniny 1976 - Chrudim.
Už si nevybavím, kde přesně byla knížka zakoupena, jisté je, že v mém životě měla zásadní význam.
Vydaná byla v nakladatelství Albatros Praha.
Motto je napsané Františkem Gelem:
"Člověk se může dostat do novin dvěma způsoby.
Buď se tam o něm bude psát, nebo tam bude psát on.
Cennější je samozřejmě ten způsob první - tedy, usoudí-li noviny, že jste ve vědě, ve sportu, v kultuře či v jakékoliv práci dokázali něco ohromného a že by se bez textu o vás list neobešel.
Chcete-li být v novinách rychleji, riskujete, že se stanete novinářem!"
Čtu tyto řádky a nevěřím vlastním očím.
Poslední věta je podtržená a vedle ní je datum 21.XI.84 a jednoduché sdělení: Renato, jsme na tom stejně. Ruda Křesťan



První část knížky (Jak začíná novinář aneb ZELENÁČ) je vnitřní výpověď kluka, který se stal novinářem.
Slovo po slově mi promlouvala z duše...
Jak teď obracím jednotlivé stránky, vidím, že některé pasáže mám podržené.
Například: Je-li téma větší než autor, má autor mlčet.
V další části knihy jsou čtyři reportáže (dvě Gela a dvě Křesťana), výkladový slovník, hlavní události oboru a fotografická příloha.
Reportáž, která se mi vepsala do paměti, začíná na straně 41 a má název: Jak se zrodila jedna televizní reportáž aneb STO HODIN.
Na fotografii je autor po devadesáti hodinách pokusu, ano, poznávám obrýleného Rudolfa Křesťana s cigaretou mezi prsty a hlavou položenou na stole.
Za ním spirála, důležitá součást experimentu.



Měla jsem od té doby v rukou určitě stovky knih, ale tahle mluvila přímo s mou duší, to jsem si jistá.
Reportáž opakují dnes v 16:53.



Osobu Rudolfa Křesťana jsem vnímala i později, četla jsem jeho fejetony v časopise Mladý svět a později kupovala s pravidelnou pečlivostí jeho knížky.
Jeho pohled na svět mi byl blízký.
Děkuji za ty prázdniny v roce 1976, kdy mi do cesty vstoupila tato knížka, děkuji Vám, pane Křesťane.
© Wahlgrenis 27.08.2014


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.