Dominik Lendacký, fujarista tělem i duší
Z údolí slovenských hor se v sobotu 12. října 2013 přenesl famózní zvuk fujary do chrámu Jezuitského kostela v Litoměřicích.
Akci inicioval fujarista tělem i duší, výrobce fujar z Litoměřic, Dominik Lendacký z Knobložky z Českého středohoří nad Litoměřicemi, původem ze Slovenska.
Setkání bylo příjemným „jam sasionem“ fujaristů, které - jak organizátoři předpokládají - by mohlo přerůst v krásnou tradici.
Sjeli se sem jak vlastníci a muzikanti na fujary a píšťalky z celých Čech, tak i příznivci těchto výjimečných dřevěných dechových hudebních nástrojů.
Historické prostory města pohladí zvuk fujary jako i lidskou duši.
Výroba fujary se panu Lendackému stala celoživotním koníčkem, vyrobit jeden kousek trvá často až dva roky.
Většinu rozdal svým přátelům.
Jde o obdobu gotické basové trojdírkové píšťaly, které byly velmi známé a v Evropě hojně rozšířené ve 12. až 13. století.
Ladění je závislé na délce a průměru vrtání nástroje.
Čím je delší, tím hlubší má tón.
Fujara se na salaších využívala i jako signální nástroj, obranná zbraň i jako opora při chůzi.
Nejdelší fujara, na kterou se ještě dá zahrát, je dlouhá 192 cm a je laděná na tón F.
Fujara pochází z hor severně od Banské Bystrice.
Od roku 2005 je zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva, jako jediný zástupce Slovenska.
Fujara a Litoměřice... Jak to jde dohromady?
Fujara vznikla z gotické třídírkové píšťalky, tak její oslava má místo i v Litoměřicích.
© Wahlgrenis
13.10.2013
(Dominik Lendacký, Miroslav Ešner, Ivanka Ešnerová, Radek Musil, Renata Janíková, Petr Broniš)
© Wahlgrenis
19.12.2014
