wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Rozhovor s Karlem Gottem: Nesmrtelnost? Děkuji, nechci!


Koho jiného se zeptat na otázky mezi nebem a zemí než muže s příjmením Gott? Kdo podle našeho nejúspěšnějšího zpěváka řídí tento svět? A věří na posmrtný život?
Co říkáte na to, že máte hlas od Boha?
Že je něco od Boha, to je jen fráze. Žádný člověk nemůže doslova tvrdit, že má něco od Boha. Nikdo ho nikdy neviděl. Dnes už vědci pozorují miliony světelných let vzdálená tělesa a nikdy tam žádného Pána Boha na mráčku sedět neviděli.

Co to tedy je?
Osud. Něco, co je dáno přírodními zákony. Chemií, která funguje nejen u lidí, ale i u zvířat. Ta způsobuje, že je někdo přitažlivý a jiný méně, že je někdo vůdčí typ, za kterým lidé jdou, a jiný se schovává raději v davu.

Teď jste byl nemocný. Nemohl to někdo tam nahoře zařídit tak, že vás nechal dozpívat celé turné a tu nemoc nechal propuknout až potom?
Ano, ulehl jsem až po posledním koncertě, tak to opravdu bylo. Jen je otázka, zda to zařídil Bůh, nebo adrenalin, který vzniká v průběhu té obrovské koncentrace, kterou musím během turné mít. I když i já sám někdy říkám, že ten nahoře mě musí mít rád.

Bůh tedy není.
Nemůžu tvrdit, že je. Já pro jistotu věřím sobě. A ctím citát, který jsem jednou slyšel: Pokud chceš vidět Boha, jdi se podívat do zrcadla. Jinými slovy, každý by ho měl hledat v sobě.

Někdo říká, že v sobě našel nadpřirozené schopnosti. Věříte, že je může mít?
Ano. Znám takových lidí dost. S některými se stýkám v podstatě celý život.

Jaké mají schopnosti?
Mohou být napojeni na duše, mohou odhadnout budoucnost, dokážou nás varovat. Někdy dokonce zvládnou myslí ovládat matérii.

Zvládli by nás varovat i před opravdovým koncem světa?
Konec světa je bublina. Podobným proroctvím naše nejistá doba nahrává, někomu taková dezinformace dobře slouží. Mimochodem, na různých místech existují různá dezinformační oddělení. Jejich úkolem je třeba to, aby rozpohybovaly peníze. Pro banky totiž není problém, že by nebyly peníze. Oni jich mají naopak spousty. Jenže se tam nehýbají, a to je problém. Protože tím pádem se nehýbá ani ekonomika.

Řídí někdo i tento svět?
Zaplať pánbůh, že ano. Představte si tu anarchii, kdyby neřídil.

Kdo je to?
Bankéři a lidé, kteří disponují informacemi. To je dnes největší devíza.

Tedy?
Už dlouho se mluví o tom, že nastane jedna světovláda. A tou by mohly být všechny ty internetové společnosti, které o nás vědí úplně vše. Ony jsou tím Velkým bratrem. Ví, kdy jste zapnul počítač, s kým jste komunikoval, jaké máte zájmy, čím se zabýváte a čím můžete mít na někoho vliv. Jsou schovaní, nevíte, kde zaklepat na dveře a postěžovat si, ale existují. A s nimi se jistě radí vlády i organizace, které potřebují informace.

Kvůli nim se svět řítí do záhuby, jak se někdy říká?
Svět se do žádné záhuby neřítí. Už v jejich zájmu ne. Možná se do záhuby řítíme my, ale ne svět. Naopak, oni chtějí udržet rovnováhu. Jistě například řeší, jak půjde život na planetě, když je nás už sedm miliard, jaké má Země rezervy a podobně. Kdyby tyto otázky nikdo neřešil, mohlo by to vést k velkému chaosu. A ten by jistě vedl do záhuby.

Jak to funguje v praxi?
Jsou to organizace, kluby a řády. Sdružují se a mají různá jména. Výbor tří set, Bilderberg… Není potřeba všechny jmenovat. Navíc, dnes si díky zmíněným internetovým organizacím můžete všechno vyhledat. Pak na tajných konferencích rozebírají, co si domluvily. Ale pozor, to není teorie o spiknutí. Já jsem rád, že to tak je, cítím se bezpečně. Bez toho by vládl chaos a anarchie. A možná až taková, že i samotný anarchista by nakonec přestal poslouchat sám sebe.

Kolik je to celkem lidí, kteří ovládají náš svět?
To si netroufám říct. Ale moc jich není.

Oslovila vás někdy taková organizace, abyste do jejích řad vstoupil?
Ne. Ale pro mě by tam bylo nebezpečné vstoupit, já bych to možná někde vykecal. Jako ten slavný Amadeus, pro kterého to bylo fatální.

Vy si myslíte, že bylo tajně domluveno i svržení komunistů u nás v roce 1989?
Je to hra vyšších sfér a nikdo mi to nevymluví. Systém celé východní Evropy byl řízený a to nejen z Moskvy. Hranice mezi námi a Západem, domluvená velmocemi po druhé světové válce, sloužila mimo jiné k tomu, aby od nás na Západ neproudily davy lidí za prací. Sloužili jsme jako rezerva: až se jejich kapitál začne dusit, otevřou se hranice a on před sebou bude mít nové trhy. To, jak víme, před třiadvaceti lety i nastalo. Komunistický režim se rozhodně neodboural cinkáním klíčů. Takové pohádky jsou už dnes trochu legrační.

Znáte další podobný příběh?
To náhlé otevření Číny. V roce, kdy jsme se otevřeli my, Čína musela ještě chvíli počkat. Proto tam bylo povstání krvavě potlačeno, tak složitý proces ještě začít nemohl. Sametové by to tam určitě nebylo. Ale je jasné, jak to je. Vždyť čínským komunistům pomohli po válce k moci američtí vůdci, aby si zemi zakonzervovali pro svůj kapitál. Američan Sidney Rittenberg se v roce 1942 dokonce stal členem čínského vedení a důležitým poradcem Mao Ce-tunga. Chcete důkaz? Tím nejlepším je dnešní obrovský růst Číny za tak krátkou dobu.

Vraťme se k věcem mezi nebem a zemí. Nechal jste si někdy přečíst svůj osud z karet?
Ne, ale účastnil jsem se různých seancí a debat. Je to jen otázka, komu věřit a komu ne. Záleží to na každém z nás.

Jak taková seance vypadá?
Úplně obyčejně. Nečekejte svíčky a držení se za ruce, žádné vzývání duchů. Mohli bychom sedět vedle vás v restauraci s dvojkou vína a nic byste nepoznal.

Co je podstatné se o sobě samém dozvědět?
Tu základní věc: kdo jsem já. Jenže sebe sama nemůžete najít, pokud se stále pohybujete v davu. Pořád jste na něčem závislý, spěcháte, máte termíny, stále vám někdo něco říká. Bere vám to energii a vy se při tom nemáte čas poznat. V davu si jen budujete svoje falešné já. I když to všichni děláme v dobrém úmyslu.

A to pravé já poznám jak?
Bylo by dobré se od toho falešného osvobodit. Alespoň na chvíli. Třeba úplně sám odjet někam do srubu do hor. Prostě zkusit, co to udělá.

Zkusil jste někdy takhle najít sám sebe?
Zatím se mi to nepodařilo a myslím, že ani nepodaří. Už je pozdě. To se dělá, když má člověk mnoho let před sebou a velké plány. Já osobně bych to ale už tak nechal, protože podle reakcí fanoušků působím na lidi dobře. Asi by jich na moje koncerty nepřišly tisíce, kdybych na ně působil falešně.

Věříte na posmrtný život?
Bylo by namyšlené si myslet, že jen my lidé žijeme posmrtným životem a nikdo jiný ne. Co ty triliony jiných živočichů? Teorie o posmrtném životě mohou zneužívat nejen církve, ale i různé vojenské organizace. Slibují svým lidem, že pokud padnou za svého vůdce, čeká je krásný posmrtný život. Jenže ve skutečnosti je to podobné, jako když vám zemře pes. Co uděláte? Pochováte ho a koupíte si jiného. A to je celá ta posmrtnost: život jde dál.

Kdyby vám někdo nabídl pilulku na nesmrtelnost, vzal byste si ji?
Ne. Každý z nás se narodil do své doby. Je na ni naprogramovaný někým nebo něčím, čemu říkáme Bůh. Máme nastavenou svoji frekvenci. Nejlepším příkladem je umění zacházení s počítačem. I já s ním pracuji a zrovna včera jsem se radil s šestiletou Charlottkou, jak na něm něco vyřešit. A dcera se diví, proč se jí na to ptám. Jenže ona se už narodila s tím, že k těmto věcem přistoupí se samozřejmostí. Proto já nechci přežívat dál. Já měl úkoly pro tuto dobu, které jsem více či méně plnil. Ale to je vše.

Zdroj
© Wahlgrenis 05.01.2013

Wahlgrenis,
po přečtení rozhovoru s Karlem Gottem, jsem zacítila nesmírnou vděčnost Bohu, či jakkoli to kdo nazývá, za to, kdo jsem a kde jsem.
Připojuji jen Modlitbu Jiřího Březíka
Přeji krásný čas... nám všem
Lie 05.01.2013

V rozhovoru si Karel Gott může na otázky odpovídat, co chce.
Čtenáři mu ale všechno věřit nemusí...
© Wahlgrenis 05.01.2013


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.