Naše pihy v dlani, když se držíme za ruce, jsou úplně na sobě
Dobrý den,
nevím zdali píši správně, ale mám na Vás otázky, které mi nedají spát...
Chodila jsem asi se třemi kluky, s prvním 3 roky s druhým rok a se současným přítelem jsem též pomalu 3 roky.
Nebylo by na tom nic zvláštního, až na to, že pořád myslím na toho kluka, co jsem s ním byla rok.
Známe se odmala, jsme ze stejné vesnice, pořád se máme rádi a stali se z nás nejlepší kamarádi, říkáme si úplně všechno, to, co bych nikomu neřekla, ani žádné kamarádce.
Ale při našich pohledech do očí mi bije srdce jako z nikým, já cítím, že existuje pravá láska, prostě věřím na osud, věřím, že ta moje pravá láska je on, mám sice přítele, kterého mám moc ráda, mám asi slabé srdce, ale nemohu ho opustit, tohle mu nemůžu udělat, hrozně se tím trápím.
Dnes jsem mluvila s tím mým nejlepším kamarádem a nemůžu si vysvětlit, co se stalo.
Blbli jsme jako vždy a on mi dal ruku, po těch letech se mě dotkl tak zvláštně, jinak a nevím, co se stalo, ale jak jsme se drželi, projelo mi od dlani až k srdci něco, co nevysvětlim, takový pocit jsem ještě neměla, nevím, co mě to napadlo, ale podívala jsem se mu na dlaň a zůstala jsem na ni koukat a znovu mnou projel ten pocit, šlo mi toho hlavou a srdcem tolik, ani nevím proč, odmala mám na ruce pihu - na dlani a jak jsem četla, málokdo má pihu na dlani, a já jak mu držela tu ruku, měl tam pihu stejně jako já, já ji mám na pravé ruce mezi malíkem a prsteníčkem a on jí má na levé ruce na stejném místě mezi malíkem a prsteníčkem, takže když si dáme ruku, tak se ty dvě pihy spojují, přímo na sebe.
Možná je to blbost, co píšu, ale ráda bych věděla, jestli to třeba něco neznamená.
Je to zvláštní, nikdo, koho znám, nemá na dlani pihu.
Moc vám děkuji za vaši doufám brzkou odpověď.
Péťa 31.08.2007
Milá Péťo,
dějí se věci... já vím.. často se ani nestačíme divit, co všechno je možné.
Občas k nám sice dorazí signály, snad abychom zkusili přemýšlet trochu jinak, ale stejně skončíme tam, kde jsme začali.
S člověkem, o kterém tady je řeč - nazvěme si ho pracovně Petrem, máte mnoho společného.
Už jste si odžili spolu několik minulých životů.
Byli jste sourozenci, možná dokonce dvojčata, i partneři.
V to posledním společném jste už skoro mohli být spolu, ale nakonec to nevyšlo.
Vstoupil mezi Vás dva muž starší a bohatší, který dal směr Vašim krokům.
Přitom jste si s Petrem slíbili věrnost na věky.
Jím procházel silný rpoud lásky, miloval Vás opravdu hodně.
Najednou byl ale postaven do nové situace, musel se s ní chtě nechtě vyrovnat.
Ale byl to pro něho úkol nadlidský.
Zkoušel si zpočátku pomáhat nějakými podpůrnými prostředky, aby na Vás zapomněl.
Snad alkohol...
Tohle se těžko zjistí.
Každopádně ale jeho život ztratil smysl a on nevěděl, proč by dál žil.
Skončil svůj život násilným odchodem z tohoto světa.
Nebylo to po požití jedu ani žádnou zbraní, ale ve spolupráci s jistým technickým vynálezem.
Působí to na mě jako jízda vozem do rokle.
Nebyla šance...
Když jste se nyní potkali, možná jste něco z minulých střípků zaregistrovali.
Ovšem opět se Vaše cesty minuly.
Na památku toho, že Vaše srdce jsou společná, máte nenápadná znaménka.
Váš společný příběh ještě nekončí.
Záleží na tom, jak pochopíte osudovost.
Těžko říct, jestli máte spolu žít nyní, nebo v některém z příštích životů.
© Wahlgrenis
31.08.2007
