Žijeme na loveckém zámečku
Otázka: Vazena pani Wahlgrenis,
hodne jsem premyslela, jestli mam Vam o me zvlastni situaci napsat.
Vzhledem k tomu, ze jsem ""s tim"" nejprvne zkousela komunikovat sama,
ale jeste nez jsem seanci zacala, citila jsem se strasne vycerpana, rozhodla jsem senapsat Vam.
Snad budu mit to stesti a dostane se mi Vasi odpovedi.
Jsem nyni v Rakousku.
Kde bych teoreticky mela zacit pristi mesic pracovat.
Jsem tu ted na mesic na zkusebni dobu.
Jedna prominentni rodina po mne chce, abych je ucila cesky a dohlidla na deti, kdyz jsou rodice na sluzebni ceste.
To jen tak na okraj. . . .
Jsem tu 14 dni.
Prvni tyden byl absolutne v pohode, ale minulou sobotu se "neco" - ja nevim, co stalo.
Protoze od minule soboty, mam silne problemy se spankem.
I kdyz jsem unavana a citim se ospala, tak jako by me "neco" nechtelo nechat spat.
(Zni to asi divne. Ale je to tak.)
Nejdrive jsem myslela, ze se neco deje doma (v CR), takze jsem kontaktovala vsechny ty, na kterych me zalezi.
Nic se doma nedeje, ale "neco" je stale tu.
Citim to.
Vytvorila jsem si okolo sebe ochranny obal, ale obavam se, ze neni dostatecne silny.
Navic vecer me vsechno lehce vytoci.
Musim jen dodat, ze za "normalnich" okolnosti se toto nedeje.
Jen tak na doplneni. . . .
Zijeme na loveckem zamecku, takze tu je spousta prostoru.
Pres den je vsechno v pohode, ale jak nastane vecer, tak to je des.
Vecer ani nemuzu jit do prizemi, ponevazd me tam naskakuje husi kuze.
Vite, lidi, u kterych ziju, jsou zatim naprosto v pohode a rozumime si, ale nechci zit na miste, ktere na me negativne pusobi.
Jak uz jsem zminila, chtela jsem s "tim" komunikovat pres kyvadlo, ale jen myslenka na seaci me strasne oslabi.
Co si o tom mila Wahlgrenis myslite?
Co byste me poradila, prosim?
Je pro me vubec dobre tu zustavat?
Navic tento tyden mam i nocni mury, kde jde predevsim o zivot lidem me blizkym -
hlavne jeden clovek, na kterym me moc zalezi, i kdyz jsem "jen" kamaradi.
Vcera jsem sla spat a citila jsem jak kdyby me chtelo neco zastavit nejit spat.
(Nocni mury jsem poradne nemela od 10 let.)
Moc Vas prosim o odpoved, jelikos brzy nastane cas se rozhodnout.
Zustat ci odejit.
Snad mi dostane to stesti a dostane se mi odpovedi a pokud ne, tak to asi tak melo byt.
Kazdopadne dekuji za Vas cas ztraveny nad mym e-mailem.
Krasny vecer a bajecny pozdzim
Vam preje Jitka 6.9.2008
Odpověď: Milá Jitko,
vůbec se nedivím, že se v loveckém zámečku, kde nyní bydlíte, ježíte, že vám naskakuje husí kůže.
Nic není náhoda, pocity, které tady vnímáte, způsobují bytosti, které tady nedobrovolně ukončily svůj život.
Vypadá to na úmrtí během požárů, kdy se nedalo nic jiného dělat.
Zemřela pravděpodobně matka s maličkou dcerkou.
Její otec nebyl v té době doma, snad byl někde na lovu.
Když dorazil zpět na místo, nemohl už nic dělat.
Větší tragédii nezažil.
Jeho dvě nejmilejší osoby nežily.
Tolik je miloval...
Obyvatelé, kteří ho znali, ho litovali, ale víc pro něho udělat nemohli.
Už se neoženil.
Jeho život v tento den zcela ztratil smysl, přestal se s lidmi stýkat, uzavřel se do sebe.
Nyní je jeho duše tady a prosí o pomoc.
Chápu z Vašich slov, že nebudete schopna žádnou komunikaci vést.
Máte obrovský strach.
Tady by bylo vhodné se všemi dušičkami pohovořit, vyslechnout je, pochopit jejich příběh.
Potom by se odeslaly tam, kam patří...
Tohle by ale mělo jít i na dálku.
© Wahlgrenis
09.09.2008
Vazena pani Wahlgrenis,
mockrat Vam, dekuji za odpoved na muj e-mail.
Kdyz jsem cetla Vasi odpoved, najednou jsem citila, jako by se zastavil cas a zhoustl vzduch okolo me.
Zvlastni pocit.
Kdyz jsem poprve vstoupila do tohoto zamecku, nevim proc, ale prvni myslenka, co me napadla, ze se tu kdysi davno stalo nejake nesteti.
Pak jsem ale od te myslenky upustila, az do ted, kdy jsem si precetla Vasi odpoved.
Timto Vas prosim, Vazena pani Walhgrenis, mohla by jste prosim promluvit se vsemi dusickami a poslat je tam, kam patri?
(V teto komunikaci nejsem az tak dobra a hlavne mam velky strach, ze bych neco pokazila.)
Moc Vam, dekuji za cas ktery jste si nasla na muj e-mail a hlavne odpoved na nej.
Krasny podzim!!!!
Jitka 9.9.2008
Milá Jitko,
tento proces není tak složitý, odvedu dušičky pryč, ale teď hned to nebude.
Mám tady jeden "případ", ale doufám, že ve čtvrtek 11. 9. bude už všechno v pořádku.
Potom bych se na Váš zámeček podívala.
W.
9.9.2008
Vazena pani Wahlregnis,
ani nevite, jakou jste mi udelala Vasi zpravou radost a jak i toho vazim.
Mockrat Vam dekuji za Vasi pomoc.
Krasny podzim Vam preje Jitka
p.s: V priloze Vam posilam fotku, kterou jsem poridila mobilnim telefonem loni ve Francii.
Pohled na tuto fotku me velice prijemne uklidnuje,
tak doufam, ze bude mit na Vas minimalne takovy ucinek, jako ma na me.
Milá Jitko,
je čtvrtek, plním slib...
V loveckém zámečku, kde žijete, byly spolu s Vámi tři duše.
Kolem 20.45 hodin jsem si je od Vás vzala...
Původně jsem si myslela, že se mnou pobudou zase tak ty dva dny, ale to nechtěly.
Prý co nejrychleji.
Ptala jsem se, proč nemohly odejít rovnou, hned z toho loveckého zámečku.
ODMĚŘENO BYLO - KOLIK PUSTÝCH SRDCÍ - TOLIK LET
Pochopila jsem z toho, že ve zdech zámečku bylo uvězněno mnoho smutku, mnoho trápení.
Naštěstí jejich pobyt tam byl ukončen.
Přichází dobrá zpráva, do zámečku se vrací radost.
Lidé sem budou rádi přicházet ať už jako majitelé, kteří zde trvale bydlí, nebo návštěvy.
Zcela se tam vyměnily energie, strach odešel.
Nebylo nutné, aby se mnou tyto duše dál zůstávaly.
Kolem 21.10 hodin jsem je vyprovodila.
Požádala jsem ještě Jitřenku, aby nakreslila nově energie loveckého zámečku.
W.
11.9.2008
Ahoj Wahl,
dnes ráno jsem kreslila energie v loveckém zámečku.
Do domu skutečně vstupují nové tvůrčí energie, ale záleží i na lidech, kteří v něm žijí, jak s těmito energiemi naloží.
Třeba sami nyní pocítí změnu cosi zde vyměnit, odstranit a pročistit.
Proto je zde i Jitka.
Nabízí se jim nyní mnoho možností.
V domě se nyní dá "lépe dýchat" .
Jsou tu však ještě další energie, které na tomto místě stále zůstávají.
Některé se nevážou přímo k domu, ale k místu.
Je zde vykreslená nějaká kaplička či kostelíček a v něm uvězněné energie, které mají také svůj příběh.
Skrze dům také procházejí různé zóny, nejen geopatogenní.
Jsou to zóny související s místem, na kterém dům stojí.
Tyto nelze odstranit, ale spíše eliminovat jejich působení.
Proto nemůže Jitka spát.
Mohla by se podívat po okolí zámečku a všimnout si stromů a rostlin, které v okolí rostou.
Jsou některé, které přesně dokáží vystihnout směr působení různých záření.
Také mravenců, komárů, včel atd.
Mají-li v domě pejska či kočku, ti také dobře vědí, kde spát a kde ne a navíc jsou vnímavější v mnohém než lidé.
Bylo by dobré více se sladit s tímto okolím a naslouchat přírodě, mnohé by pochopili.
Měj krásný sluníčkový den.
Ahoj Jitřenka 12.9.2008
Vazena Wahlgrenis!
Dekuji Vam za ty tri duse, kterym jste pomohla jit tam, kam patri.
Za rodinu, u ktere tu bydlim, a dekuji Vam hlavne za me, nejen za poradny spanek, ktery jsem uz skoro 14 dni nemela,
ale i za Vase stranky a pomoc.
S pranim dostatku Lasky, zdravi a pozitivni energie, nejen pro Vas, ale i pro Vase nejblizsi
Jitka 12.9.2008
p.s: Prala bych si, zucastnit se nektere z jednych Vasich akcich.
Bohuzel, zatim ale ma zivotni cesta je mimo Ceskou republiku, ale kdo vi?
Treba blizke dobe se to zneni.
Clovek nikdy nevi . . . . (uz se na ni ted tesim)
Dobrý den paní Wahlgrenis,
bude tomu tento týden již půl roku, když jste mi pomohla s odchodem tří duší z loveckého zámečku.
Od té doby se poměrně hodně změnilo.
Tenkrát jsem byla plná energie a každý mi říkal, jak to ze mě sálá a je radost mě mít okolo.
Na Vánoce jsem taky dostala od kamarádky dopis, kde mi psala, že od té doby, co jsem v domě, je tam lepší atmosféra
a všechno se změnilo k lepšímu.
V domě se možná všechno změnilo k lepšímu, ale já jsem pak najednou začala mít zdravotní problémy.
Silné exzémy po celém těle (na exzémy jsem nikdy netrpěla),
respirační potíže a na začátku letošního února jsem si udělala výron kotníku na pravé noze.
Trvalo 14 dní, než jsem dostala možnost jít k lékaři.
Do nemocnice na rentgen mě vůbec nechtěli vzít a říkali mi "tisíce důvodů", proč tam nemusím.
Po 14 dnech jsem měla ale strašné bolesti a řekla jsem, že do té nemocnice musím.
Měli ten den okolo nemocnice cestu, takže mě tam mohli vysadit.
Pan doktor se zděsil, když jsem mu řekla, že jsem s tím chodila 14 dní.
Dostala jsem nechodíci sádru, injekce, které jsem si musela píchat, abych nedostala trombózu a ještě další léky a klid na lůžku.
Když jsem se vrátila z nemocnice, tak jsem doma (od nich) slyšela jen výčitky, že mám tu sádru, že ji nepotřebuju a že akorát simuluju.
Pak jsem zažila 3 dny pohrdání a i ignorace.
Slíbili mně transport do Čech, který v den transportu odřekli, takže jsem si to musela zařídit sama.
Když jsem se vratila do ČR, tak jsem byla strašně šťastná a cítila jsem, jak ze mě byla stržena zátěž.
Jsem v pracovní neschopnosti s nohou a aby toho nebylo "málo", tak jsem v pondělí z ničeho nic dostala zápal plic.
A včera jsem měla po X letech astmatický záchvat a poslední 3 noci mám noční můry.
Když jsem moji zdravotní situaci psala zpět do Rakouska.
Tak mi bylo napsáno, že nevidí žádný důvod zůstavat v ČR a že na kontrolu s nohou a se zápalem plic mohu jít v Rakousku.
Já jen nerozumím, proč se mi toto děje.
Nikoho jsem úmyslně neomezovala, nedělala nikomu naschvály, záměrně posílala zlé myšlenky vuči druhým, jen jsem dělala svou práci.
Prosím, paní Wahlgrenis,
mohla byste mi, prosím, vysvětlit, proč se mi toto děje?
Ja vím, všechno se děje pro něco.
Ale toto přišlo tak náhle, co jsem kde přehlédla a udělala špatně?
Děkuji Vám za Vaši pomoc, již jste mi, né jednou, pomohla.
Proto i pochopím, pokud budete mít důvod mi neodpovědět.
Možná si odpověď nezasloužím, možná ano.
Já Vám, Vážená Wahlgrenis, jenom přeji, aby jste denně měla důvod mít úsměv na tváři a hlavně spousty pozitivní energie kolem Vás.
Já ji mám aktuálně málo, ale i přesto Vám ten můj trošek posílám, protože je lepší něco než nic.
Jitka 04.03.2009
