Tekla mi krev z neviditelné rány
Otázka: Ahoj Wahl,
posílám Ti zážitek z pátečního rána.
Vzbudila jsem se kolem 5 hodiny a šla na záchod.
A najednou vidím, že na obou kolenou z vnitřní strany mám zaschnutý a čerstvý fleky od krve.
No, koukala jsem jako blázen, co se to děje.
Bylo to jenom na tom jednom místě.
Samozřejmě mě v první chvíli napadly ty naše holčičí problémy, ale na kolenou?
Tak jsem to šla umýt a koukám, odkud mi tak krev pořád vytéká.
Vlastně vůbec nic nebylo vidět, žádný škrábanec, spíš mi to připadalo jako malinká dírka.
Napadlo mě, jestli tam syn omylem nezapomněl nějaký modelářský nástroj, o který bych se řízla, ale vůbec nic.
Krvácení se mi vůbec nedařilo zastavit, teklo to jakoby pod tlakem.
A to si doktoři stěžují, že mám velkou srážlivost krve...
Tak jsem si na tu nohu dala mokrý studený ručník a asi za 15 minut to přestalo téct.
Pak byl chvíli klid a najednou zase cítím, jak mi z nohy pod tlakem zase teče z té neviditelný rány krev.
Pak jsem to po docela dlouhý době zase zastavila, ale to už jsem byla docela vyděšená, co se děje.
Díky moc
Máří Magdaléna
Odpověď: Milá Máří Magdaléno,
Tvůj dopis mě hned po přečtení silně připomněl stigmata, která se občas lidem objevují.
Je to naprosto neodůvodněné krvácení nejčastěji ze středové části dlaní nebo z chodidel.
Tedy z míst, kde byl údajně Ježíš Kristus ukřižován.
Také k tomu nemají žádné logické vysvětlení.
Nechci tady ale popisovat své domněnky a dohady, proto jsem sáhla po plástvích.
Jsou to - jak se to tak dá interpretovat - boží slzy, které skrz Tebe vytékají.
Je to nastavené zrcadlo z vyšších sfér, které Tě (nás) nutí k zamyšlení.
Vypadá to, jako by byl nejvyšší čas...
Ale k čemu?
Vypadá to na obrovskou nenávist ke světu, která vychází z lidstva, konkrétně jako nenávist k minulosti.
Ne, tohle není informace pro Tebe, ale je to informace globálnějšího rázu.
Vypadá to, že utíkáme obrovskou rychlostí do budoucna, pálíme za sebou mosty, žijeme rychleji a rychleji a neptáme se proč.
Pořizujeme si naprosto zbytečně stále nové věci, které nepotřebujeme,
přitom se tváříme, jak se bez toho nedá žít.
Ano, je to další varování.
Je tolik nutný návrat k přírodě!
Nepotřebujeme techniku, určitě ne v tom množství, v jakém ji dnes a denně využíváme.
Obklopujeme se věcmi, ale to jsou jen věci, bez srdce, bez lásky.
Lásku ale potřebujeme především...
Vypadá to, že přijde zlom, že si uvědomíte, že práce nemá být pouze cestou, jak přijít k penězům.
Pracovat se má, protože nás to těší, naplňuje uspokojením, protože se těšíme na náš hotový výsledek.
Měli bychom se vrátit k vlastním kořenům.
Skrz Tebe, Máří Magdaléno, přišla informace.
Nesouvisí nijak s Tvým zdravotním stavem.
Dokonce to potvrzují i Tvá slova, že máš velkou srážlivost krve, při níž by k něčemu takovému logicky nemohlo dojít.
Může to být v souvislosti s Tebou ale i třeba právě proto, že jsi již na své duchovní cestě došla dost daleko
a že je pravděpodobné správné vyložení tohoto problému.
Děkuji za tento zážitek.
Věřím, že se dostane k těm správným očím, které pochopí, o co tady jde.
© Wahlgrenis
05.06.2006
Ahoj Wahl,
děkuji ti mnohokrát za velmi rychlou odpověď.
Ještě bych ráda doplnila tuto neuvěřitelnou příhodu.
Jsem "normální" člověk a hledala jsem nejdříve "normální" řešení.
Nicméně hned, jak jsem to ráno viděla, co se stalo, bliknul mi v hlavě obrázek, který jsem večer předtím kreslila.
Bylo to sluníčko, uvnitř boží trojúhelník s božím okem.
Nevím proč, nejsem věřící, ale toto jsem namalovala.
Byl to takový náčrtek obyčejnou tužkou na první papír, co jsem měla na stole.
Měl to být obrázek pro radost, který si pak namaluju barevně.
A pak mi to všechno došlo.
Z druhé strany toho obrázku byla postava člověka
a vrchol toho božího trojúhelníku mířil přesně do místa, odkud mi vytékala krev.
pa
Máří Magdaléna 05.06.2006
