Důvodem bolestí byla špatná průchodnost cév
Dobrý večer, Wahlgrenis,
obracím se na Vás s prosbou.
Už dvakrát jste pomohla mé kamarádce.
Jednou ohledně početí miminka a podruhé, když se jim v nově postaveném domě usídlily duše, které potřebovaly pomoc a vyprovodit na druhou stranu.
Řekla jsem si proto, že Vás zkusím oslovit.
Upřímně nevím, kde začít a jak mou prosbu uchopit a formulovat, nicméně zkusím to.
Jedná se mi o mou maminku (62 roků).
V lednu nastoupila do nemocnice po několikaměsíčních bolestech nohy.
Kvůli covidu se všechny operace odkládaly a teprve až když už šlo do tuhého, se rozhodli ji přijmout.
Důvodem bolestí byla špatná průchodnost cév.
Tento problém má již několik let.
Bohužel operace, která ji měla ulevit od bolestí, dopadla amputací levé končetiny. Zprvu ve stehně, nicméně po velkých komplikacích a nehojení se, byli lékaři nuceni vzít nohu celou.
Za chvíli to budou tři dlouhé měsíce, kdy maminku ještě nemáme doma.
Před cca dvěma týdny ji přesunuli na oddělení LDN, údajně k doléčení a nabrání sil. Nicméně celková doba strávená v nemocnici a nyní nedostatečná péče na LDN z ní udělaly naprostého ležáka, civějícího do stropu.
Z důvodu covidu jsme za ní nemohli ani na návštěvy, a přestože jsme se snažili udržovat kontakt telefonický, tak se to na její psychice a celkovém stavu velmi podepsalo.
Momentálně už je ve stavu, že nezvládá komunikovat ani přes telefon.
Rozhodli jsme si ji vzít do domácí péče.
Před týdnem, v úterý 30.3., už jsme ji měli mít doma, nicméně bohužel zasáhl opět covid a maminka v nemocnici k tomu všemu chytla ještě tento virus.
Pokud vše dobře půjde, měli bychom ji mít za 14 dní doma.
Proč Vám ale píšu...
Myslíte si, že tohle je pozůstatkem něčeho z jejích minulých životů?
Možná trestem za něco?
Nebo ponaučením?
Je možnost tohle nějak zjistit?
Případně se tím zabývat více do hloubky?
Můžu do toho konkrétně já nějak zasáhnout?
Pomoci jí to vyřešit?
Napadlo mě třeba, jestli se nemůže jednat i o nějaké karmické zatížení v naší rodině?
Otec nechodí - je na vozíčku.
Jeho maminka před třemi lety zemřela po amputaci nohy, teď postihlo to samé maminku.
Doktoři nám neustále tvrdí, že její stav se bude jen a jen zhoršovat.
V podstatě nás připravují na to nejhorší.
Chápu, že pokud se duše rozhodně jít, nemá smysl ji bránit.
Já ovšem z maminky necítím, že to vzdává nebo že už by chtěla jít.
Pokud by tomu tak bylo, snažila bych se přijmout ten fakt, ovšem ona má pořád snahu, snahu tu být.
S námi.
Pro nás.
Po celou dobu pobytu se těšila na rehabilitace apod.
I teď, když je v tom nejhorším, z ní cítím touhu ještě tu zůstat.
Možná právě proto, že ještě zbývá něco dořešit?
Dát věci do pořádku?
Já bych si moc přála jí pomoct.
V životě jsem nepoznala silnějšího a statečnějšího člověka, než je ona.
Ona je bojovnice.
Celý život tu byla pro mě.
Pro nás.
Teď je řada na nás, abychom tu byli pro ní.
Zaslouží si to víc než kdo jiný.
Chtěla jsem Vás proto touto cestou požádat o pomoc, zda je to tedy možné.
Můžete zjistit, jestli je ještě šance jí pomoct?
Zjistit, jestli se nám uzdraví?
Jestli když ji budeme mít doma, tak veškerá naše péče a láska ji z toho dostanou?
Případně jestli ji můžeme společně nějak pomoci dořešit věci minulé?
Proč si tím vším musí procházet?
A jestli opravdu všechny ty těžkosti, kterými si musela a musí procházet, jsou zkrátka nějaké nevyřešené věci z minulosti?
Budu moc vděčná za jakoukoli odpověď
S úctou
BaBe 08.04.2021
© Wahlgrenis
08.04.2021
