Moj synček nerozpráva
Milá Wahl,
Vasu pracu, stranku a sledujem az dlhsie.
Az teraz mi to prišlo - skusit Vam napisat.
Je to uplne spontanny napad a nejako citim, ze mi dobre poradite.
Neviem, preco ma to nenapadlo skor.
Prislo to ku mne ako blesk z jasného neba dnes; ze napis jej.... tu a teraz.
Moj problem spociva v tom, ze moj synček 6 ročný nerozpráva.
Počuje, rozumie jednoduchým vetám, ale NEROZPRÁVA.
Do minulého roka akoby rozprávať ani nechcel.
Teraz sa situácia trošku mení a na výzvu sa nejaké slová opakovať snaží, avšak mu to nejde.
Akoby nechápal, že reč je potrebná a nepoužíva ju funkčne.
Vie povedať už konečne slovo mama, ale neosloví ma tak.
Prosím o Váš pohľad na tento problém, som zúfalá.
Velmi ho to eliminuje v spoločenskom zivote, dalsom vzdelávaní a to by mal ist budúci rok do skoly.
Má už odklad školskej dochádzky.
Tak velmi si zelam prenho plnohodnotný život.
Je to nás milovany jedinacik.
Zufala mama 18.11.2019
Milá Zufala mamo,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Musím Vám napsat, co ke mně dorazila jako úplně první, když jsem si Váš mail minulý týden přečetla.
Výhodou zvířat je, že nemluví, nemusí se trápit, jak si kdo jejich slova přeloží.
Všechno totiž promlouvá jen tak, přes duši. V případě Vašeho chlapečka je ale příběh jiný.
Tam z minulého života vnímám obrovské odmítnutí v citové oblasti.
On (resp. jeho duše) zůstal stát, zatímco jeho láska odchází...
Nechápal to, nerozuměl, co se děje a proč.
V jediné vteřině se pravděpodobně rozsypaly všechny jeho sny, do té doby žil nadějí, že tahle láska bude nekonečná.
On zůstal jako zkamenělý, jako kus kamene, beze slova, bez života.
Mohla tam proběhnout právě v tomto přelomovém okamžiku jakási kletba, ale ne ven.
Tohle prokletí si obrátil k sobě.
Od té doby žil jako v trestu, a nejspíš si tento osud přitáhl s sebou do tohoto života.
Jistě by bylo dobré podívat se na ten příběh z minulého života a také na to, jakou roli zde hrajete Vy.
Je velice pravděpodobné, že Vaše duše může být tou, která ho opustila...
© Wahlgrenis
18.11.2019
Dobry den pani Wahl,
asi pred rokom a pol sme spolu komunikovali ohladne mojho synka, ktory nerozpraval.
Na Vasu radu sa tam robil odpustaci list, cca minuly rok v januari s tym, ze asi po mesiaci zacali zmeny - zacal lepsie rozumiet, skladat slova.
Velky skok to bol, a taky zrazu.
Po roku (aj doma poza covid) akoby ale zasa sme zastali na mieste.
Povie veci jednoslovne, na urovni 3-rocneho dietata.
(Bude mat v lete 8 r.)
A teraz nam este lekarka povedala, ze je autista.
Boli sme u psychologicky kvoli skole...
Chcela by som poprosit...
Ide mi o to, aby ste nasu situaciu znovu pozreli, ci tam nie je treba este nieco cistit, ci tam nieco mozem este urobit na duchovnej urovni...
Lebo velmi ste vtedy pomohli, rozobrali sme ho k zivotu a komunikacii.
Len teraz, co dalej...
Budem vdacna, ked sa mi ozvete,
Zufala mama 07.05.2021
