Před 14 dny mě poslala paní doktorka na SONO vyšetření, protože jsem hodně zhubla
Vážená paní Wahlgrenis,
dobrý den.
Obracím se na Vás s velikou pokorou s prosbou o pomoc.
Pročítám Vaše stránky dost často, několik let.
Vždycky jsem našla pro sebe nějaké poučení i ponaučení.
Nyní se na Vás obracím o pomoc pro sebe.
Před 14 dny mě poslala paní doktorka na SONO vyšetření, protože jsem hodně zhubla.
Přikládala to nejdříve tomu, že jsem zůstala doma ošetřovat maminku.
V bývalé práci jsem seděla v kanceláři, takže jsem nemívala tolik pohybu.
Nyní mám maminku umístěnou v domě s pečovatelskou službou, tuším, že mě čeká nemocnice.
Neměl by o ni doma kdo pečovat - je ležící.
Paní doktorka mně poslala na SONO proto, "abychom něco nezanedbali".
Na SONO objevili útvar na játrech (asi 6 cm), také na slinivce nějaké útvary.
Tento pátek 7.7. mám podstoupit biopsii.
Prosím Vás, můžete mi napsat, jak to vyšetření dopadne?
O jaký útvar se jedná?
Bude se s tím něco dát dělat?
Mám ještě šanci na život?
Jsem z toho opravdu zoufalá, nevím, co mě čeká.
Poprosila bych Vás, zda byste mně k tomu mohla něco říct.
Za jakoukoliv odpověď Vám předem moc děkuju.
Prožívám skutečně těžké období.
Přeju Vám pěkný sluníčkový den.
Přeju hodně štěstí, hodně lásky.
Děkuju, děkuju, děkuju.
Se srdečným pozdravem
Ludie 06.07.2017
Milá Ludie,
je mi jasné, že jste chtěla mít moji odpověď do pátku, ale neměla jsem prostor dostat se k Vašemu mailu... až nyní.
Každá nemoc je výkřikem duše, to je Vám jasné.
V tuto chvíli jste ale na cestě, která jde tak trochu proti proudu, možná i sama na sobě vnímáte, jak hodně to drhne.
Zátěž, která na Vás dolehla, je skutečně obrovská.
Vypadá to, jako kdybyste přestávala být sama sebou, jako byste se v sobě škrtala.
To, co u Vás vítězí, je práce, práce a zase jenom práce.
U toho se možná ještě rozhlížíte kolem sebe, zkoumáte, jak to mají ostatní, a řešíte, čím jste si právě tohle zasloužila.
Je tady symbol připomínající magnet, který naznačuje, že jste k této situaci připoutána, nemůžete své úkoly nikomu předat.
Není tady momentálně ochrana shora, žádný nový směr.
Impuls své cestě potřebujete dát Vy sama.
Nesmíte žít tzv. proti přírodě, nesmíte si ubližovat.
Máte najít svůj tzv. poklad, který se mimochodem nachází ve Vašem srdci.
Půjdeme na Vaše otázky:
Prosím Vás, můžete mi napsat, jak to vyšetření dopadne?
Budete pravděpodobně závěry lékařů překvapena.
Je možné, že přijdou s verzí operovat, sama byste si tyto problémy neodstranila.
Ale po zdravotnickém zákroku byste měla být zase v pořádku, kompletní.
O jaký útvar se jedná?
Tento útvar v sobě koncentruje Vaši nenávist, pocit, proč to máte tak těžké, když ostatní nic takového nezažívají.
Potřebuje přehodnotit svůj směr v životě.
Bude se s tím něco dát dělat?
Ano.
Mám ještě šanci na život?
Ano
© Wahlgrenis
07.07.2017
Srdečně Vás zdravím a přeju hezký den, paní Wahlgrenis,
opravdu si velice vážím, že jste si našla čas a odpověděla mi.
Ano, každá nemoc je výkřikem duše, tak to cítím.
Ta moje již křičela delší dobu.
Já jsem ji málo vnímala a naslouchala.
Jak píšete, práce a jen práce.
Stalo se to tak, že před 5 lety jsem pomohla mamince doopatrovat tatínka.
Na stáří trpěl Alzheimerovu chorobu a to obnáší od rodiny velkou, celodenní péči o takového člověka.
Po smrti tatínka se maminka doslova sesypala.
Pomáhala jsem jí u ní doma, samozřejmě při práci.
Maminka si pak zlomila krček stehenní kosti a po operaci už nechodila.
Jen krátkou dobu o francouzských holích.
Nemohla zůstat doma sama, a tak jsem ji vzala z léčebny následné péče domů a pečovala o ni doma, samozřejmě při zaměstnání a starostí o domácnost i zahradu.
Jsem jediná dcera, takže kdo jiný?
Na všechny radosti, ale i starosti a bolesti - sama.
Nemáte se s kým podělit.
Manžel není přes týden doma.
Dojíždí jen na víkend, opravdu bylo vše na mně.
Ve všem máte neskutečnou a hlubokou pravdu.
Po přečtení zprávy z vyšetření jsem zůstala s otevřenou pusou.
Myslela jsem, že špatně vidím.
Stále jsem měla pocit, že toto se mě netýká.
V ten moment jsem nevěděla, co mám dělat, byla jsem jako zmatená.
Zmobilizovala jsem všechny síly a šla toto povědět mamince, tušila jsem...
Připravila jsem ji na to, že bude muset jít na pečovatelský dům.
Takže maminka si již zvyká v pečovatelském domě.
Je mně to moc líto, že ji doma nemůžu doopatrovat, ale na druhou stranu mě těší, že je v našem bydlišti a kdykoliv za ní můžu přijít na návštěvu.
Práci jsem měla kancelářskou, která netrvala jen 8 hodin, ale daleko více, někdy v sobotu i v neděli.
Volna pro sebe málo.
Práce s lidmi je složitá, náročná.
Šéf přidával práci a zkoušel, kolik vydržím...
Jako by z toho měl radost, že ze mě začínal chodit jen stín.
Až najednou jsem si řekla - dost, půjdu marodit, odpočinout si, nešlo to donekonečna.
A vyklubalo se z toho toto.
Lehký život jsem neměla.
Zemřel mi syn ve 4 letech, manželství zpočátku také nebylo vydařené.
Při třetím těhotenství lékaři řekli, že budu mít postižené dítě...
Měla jsem špatné hodnoty krve.
Rozhodla jsem se tak, jak jsem se rozhodla, nechat si to.
Syn se narodil zdravý.
V dospělosti synové také pozlobili.
A tak se to nabalovalo, stres za stresem a toto je ten výsledek.
Slíbila jsem si a opravdově předsevzala, že svůj život změním, pokud mně Pán života ještě dá šanci.
Budu myslet více na sebe a mít se ráda.
Já jsem vždycky na prvním místě dopřávala ostatním, sobě až co zbude, to je fakt.
Byla jsem zvyklá odmalička poslouchat a poslouchala jsem až dosud.
Jsem opravdu ráda, že dostanu šanci žít dál.
Překvapilo mě, že nemám žádnou duchovní ochranu.
Opravdu si ji za to všechno nezasloužím?
Co mám dělat, abych si ji vyprosila?
Cítila bych to jako velikou posilu.
Se srdečným pozdravem a velikou pokorou Vám přeji, ať se Vám daří ve všem počínání.
S úctou
Ludie 13.07.2017
Dobrý den, paní Wahlgrenis,
psala jsem Vám 5.7. ohledně svého zdravotního problému.
Byla jsem opravdu zoufalá.
Vše dopadlo přesně tak, jak jste mi odepsala.
Jsem již po operaci.
Tento čtvrtek 5.10. jdu na onkologickou kontrolu.
Pevně věřím, že výrok paní doktorky bude znít přesně tak, jak jste odepsala - že budu závěry lékařů překvapena a mám šanci žít dál.
Těším se na setkání s Vámi.
Se srdečným pozdravem a úctou.
Ludie 03.10.2017
