WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Jen těžko rozeznávám, co je opravdu hlas mé duše


Milá Wahlgrenis,
na festivalu Miluj svůj život jste mi společně s Vaším partnerem učarovali.
Jste úžasný pár, plný energie a srdečnosti.
Obdivuji nejen, kolik jí máte, ale i to, že ji rozdáváte mezi všechny ostatní.
Jsem šťastná, že jsem poslechla nějaké vnitřní nutkání a přišla na Vaše přednášky, i když jsem toho o Vás vlastně zase tolik nevěděla (kromě toho, že jsem obdivovatelkou Vašich knížek).
Váhala jsem (a stále váhám), co vlastně psát, protože je mi jasné, že odpovídat stovkám dotazů, které se vlastně v úplné podstatě neliší - každý hledáme to samé - musí být velmi vyčerpávající.
Nechci Vás zasypávat svými problémy, na druhou stranu věřím, že právě ta energie, kterou jsem z Vás cítila, ta lidskost a porozumění, vcítění se, by mohlo být přesně to, co potřebuji.
A tak tedy, pokusím se popsat, co cítím...
Je mi 25 a v životě jsem si už prošla těžkými zkouškami, které mě vždy zastavily a donutily se zamyslet, jak už to s těmito mezníky bývá.
I přes to, že mám pocit, že se snažím všemu ve svém životě porozumět a hledat příčiny mých fyzických problémů, se cítím stále na místě a jen těžko rozeznávám, co je opravdu hlas mé duše a kde je moje cesta.
Sama sebe bych nyní popsala jednoduše jako hledající a váhající.
Je tolik cest, které mě lákají, tolik inspirace kolem mě, ale i když o všem čtu, vše zkouším, veškeré moje pokusy většinou končí na tom, že se mi to nedaří a nic se nemění.
Vzdám se lehce.
Jsem důvěřivá, a tak jdu naplno do všemožných "ověřených" možností léčení, ale bez účinku.
Nakonec si říkám, že nezáleží, zda jde o čínskou medicínu, výklady karet, práci s energií, konstelace, autopatii, homeopatii a mnohé další, ale o mně, že odpověď a útěchu musím najít sama v sobě.
Že se dokážu vyléčit svépomocí.
Jen už nevím, jak na to.
Moje fyzické problémy začaly na střední škole, od kdy se sžívám s věčnými průjmy, na které nic nezabírá, které, někdy přejdou, ale jindy mě trápí několik dní a nedaří se mi najít žádnou souvislost s vnitřními ani vnějšími podmínkami.
Už je to 7 nebo 8 let, a nezaregistrovala jsem žádné zlepšení ani po jedné ze jmenovaných metod.
Když jsem po mnoha letech vysadila antikoncepci, doufala jsem, že se zažívání třeba zlepší.
Místo toho jsem ale před rokem a půl skončila na hematologii, kde mi zjistili trombocytémii, tedy extrémní počet krevních destiček a velkou srážlivost krve.
Od té doby jsem pravidelný pacient jedné z pražských nemocnice, kde se každý vedlejší účinek léků a reakce mého těla řeší podáním jiných léků.
Léky na léky...
Řekla jsem si, že tohle je ten impuls, že musím najít příčinu a změnit to, že se vyléčím (i přes to, že všichni doktoři, s kterými jsem se radila, můj případ uzavřeli jako nevyléčitelný s minimální vyhlídkou na otěhotnění v budoucnu).
A jak už to tak u mě bývá, když řeším jeden problém, přidá se další.
A tak mi letos po lehkých, ale vleklých gynekologických zánětech a občasných potížích, diagnostikoval gynekolog virus HPV.
Recept jsem si v lékárně nevyzvedla.
Místo toho jsem si nakoupila plno přírodních kapek a prášků od firmy Energy a rozhodla to zkusit s bylinami.
A tak to zkouším a jednoho dne se přidá neuvěřitelně silné krvácení z nosu, pusy, omdlení na bůhví jak dlouho.
To se opakovalo víckrát za minulý týden, tak jsem šla na ORL.
Tam mi poleptali cévku, která to měla vyvolávat, ale po příčině jsem se jich už ani neptala.
Stále ale cítím, že v nose něco není v pořádku a když smrkám, mám na kapesníku trochu krve.
Bojím se toho, protože beru léky na ředění krve a už jen ten pohled na to množství krve, kterou tak potřebuji a co mi uniká z těla, je pro mě příšerný.
Vážená Wahl, vím, že ani Vy moje problémy nevyřešíte, nicméně budu vděčná za jakýkoli pohled zvnějšku, z dálky na tyto skutečnosti.
Vím, že spolu souvisí.
Vím, že krev symbolizuje radost ze života a průjem strachy nebo neschopnost něco zpracovat.
Ale čím víc se těmi věcmi zabývám, tím mi přijde, že jen přibývají nové; jsem "V" problémech, ale ne "NAD" nimi...
Děkuji předem za každou Vaši minutu, kterou mi věnujete!!
Rybka 16.02.2017

Milá Rybko,
ocitla jste se v bludišti, zatím marně hledáte cestu ven.
Nesmíte si ale připadat jako oběť, i když mnoho procesů nemáte pod kontrolou.
Je náročné všechno zvládnout, přestože Vám připadá, že Vám pořád "někdo" hází klacky pod nohy.
Zatím to vypadá, jako byste se se vším prala, ale nevítězíte.
Dáváte do tohoto svého boje nejvíc, co můžete, přesto se nic nemění.
Naopak můžete mít pocit, že je to pořád "stejnější".
Cokoliv začnete řešit, ve výsledku se otočí proti Vám.
Proto si ostatně připadáte jako nemocná, nemohoucí...
Zapomněla jste sama na sebe, na to, jak jste úžasná a jak perfektně funguje Vaše tělo.
Nesmíte si připadat jako defektní, neúplná, divná.
Vy potřebujete jako první zvládnout všechny zmatky, které Vás nyní paralyzují.
Měla byste začít žít svou hlavní roli, zakořenit v sobě, zase dojít k pocitu, že Váš život má smysl.
Je toho docela dost, co se Vám rozsypalo, ale i tahle mozaika se dá složit.
© Wahlgrenis 21.02.2017


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.