Doktor synovi nepomohl, umí jen nasadit kortikoidy
Dobré odpoledne, milá Wahlgrenis,
po delší době jsem se odhodlala ti napsat a poprosit o radu.
Vím, že nejsi zastánkyní "rad pro druhé", ale tady se jedná o syna.
Představ si, že budu koncem září babička, mladí budou bydlet u nás.
Výhody i nevýhody společného soužití si uvědomuju, ale finanční situace to zatím jinak neumožňuje, nicméně se moc těšíme a když nás požádali o tuto možnost věříme, že se shodneme...
to teď ale tady není na místě k řešení.
Těšíme se prostě, že bude u nás nový tvoreček - holčička Ema - který už teď naše životy mění.
Zbavili jsme se hodně nepotřebných krámů a díky úbytku prostoru jsme se s mužem zase k sobě přiblížili.
Jenže od té doby, co syn ví o nové situaci, "vyrazila" se mu na těle, hlavně obličeji seborroická dermatitida.
Má červené fleky v obličeji, loupe se mu kůže...
Má ve vlasech lupy...
No a myslím, že mu to velmi vadí, začal přemýšlet o tom, co jí, co pije, doktor mu nepomohl, umí jen nasadit kortikoidy.
Tohle je ale na celý život a věřím, že, jak známo, v podstatě kožní nemoci nejsou, ale je to projev něčeho špatného uvnitř.
Mladí už si dělají bydlení a myslím, že kluk už vše přijal, aspoň to tak vypadá, hodně pracuje, vše si chce udělat sám a je opravdu šikovný.
Snacha připravuje vše pro miminko a útulní.
Chtěla jsem tě poprosit, jestli bys nemohla na něj "juknout", jestli je problém v té nastalé situaci nebo mu vadí nějaká potravina, nebo co s ním vlastně neladí.
Pročetla jsem milion článků o dermatitidě, nakoupila snad všechny přípravky, ale nic nepomáhá.
Objevuje se to v takových vlnách.
Začal si psát, co pije, jí a chce si udělat přehled, třeba vyzjistí, že se mu to vždycky vyseje po určitém jídle... a tak.
Asi chápeš...
Budu ti moc vděčná, pokud najdeš čas.
Jinak ti chci ještě říct, že tvůj - můj osobní horoskop, cos mi dělala, vychází, jen některé věci člověku dochází zpětně.
V dubnu se mi skutečně "otevřela brána".
S úctou
Rozárka 06.07.2016
Milá Rozárko,
ano, nerada odpovídám na otázky, které se týkají jiného člověka...
Ty to víš.
Změna kluka v otce je v životě velice zásadní.
Duše Tvého syna tak nějak zatím úplně nevstřebala, že k této změně dochází.
Snad by pořád chtěl být tím malým, hravým chlapečkem.
Je toho na něj v poslední době moc.
Hlavou je samozřejmě odhodlán postavit se k této situaci čelem.
Řeší s partnerkou bydlení, zařizují se.
Nejspíš vnímá i odpovědnost v otázce financí, uvědomuje si, že bude muset zabezpečit nejen sebe a ženu, ale do budoucna i dítě.
Těch otazníků kolem něho je najednou příliš.
Zatahuje se do sebe, pomyslně to vypadá, jako by nechtěl to, co se kolem něho děje, vidět.
Problémy, které popisuješ, souvisí s jeho maskou - on je jakoby ve svém světě, v bezpečí, to okolo je pro něho náročné, nechce se s tím tzv. spojovat.
Drží se v bezpečné vzdálenosti, v jistém smyslu se izoluje - aspoň pocitově.
Dokud se se svou novou rolí nesrovná, nemůže očekávat zlepšení.
V jídle to není.
© Wahlgrenis
06.07.2016
Milá Wahlgrenis,
děkuji ti za odpověď.
V podstatě mi mluvíš z duše...
A jako máma to taky tak vnímám, jakoby teď žil dva životy - zodpovědný budoucí otec a kluk utržený ze řetězu, který lítá s klukama, dokud ještě může.
Potřebuje pochopit, jak říkáš, že mu nikdo nestříhá křídla.
Jen bude víc povinností, ale také nových radostí.
Budu věřit, že brzy najde cestu a bude plout.
Zatím bojuje, to máš pravdu, a to žádná máma nevidí ráda.
Měj krásné léto a ještě jednou děkuji.
Rozárka 07.07.2016
Ahoj milá Wahlgrenis,
jen jsem Ti chtěla říct, že ohledně mého nedávného písání o synových "flecích" na obličeji v souvislosti s jídlem a miminkem, jestli víš...
Snažila jsem se najít způsob, jak mu sdělit, co jsem cítila jako důvod a cos mi Ty potvrdila, ale je jasné, že něco takového sdělit velkýmu "klukovi", vlastně muži, není úplně snadné.
Ale musím říct, že jako máma tuším, že částečně pochopil.
Už neřeší jídlo.
Co v skrytu duše řeší, nevím, ale fleky se objevily už jen minimálně.
Věřím, že jeho dušička postupně novou roli zpracovává, i když, aby to bylo nenásilné, není to asi krátký proces nebo... musí dostat jasný impuls a může pochopit ve vteřině, to nevím...
Stejně tak, jako když si teď přivezl "nové" auto a jeho SPZ je 6889....
Pořád jsem na tu značku koukala a sčítala a kombinovala, jaký význam v jeho životě a nové roli může mít, zrcadlo to není....
A dnes ráno, cestou do práce mě najednou napadlo - 68, 89 - významné mezníky (jako roky) a jestli tedy to auto neznamená mezník i v jeho životě.
Koupil ho, aby se všichni, i očekávaní, vešli.
A jestli ano, tak snad v dobrém.
Auto je modré, a tak věřím ve vyšší ochranu jeho i jeho blízkých.
Myslíš, že moje úvaha směřuje dobře?
Tak to jen tak, milá Wahlinko, jen že jsi mě naučila, že věci kolem nejsou mrtvé, všechno má nějaký význam a taky Ti děkuji, žes mě naučila "pracovat" s informacemi, které k nám přicházejí.
Rozárka 22.07.2016
