wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Poškozuji si kůži, tvoří se mi jizvy, které si ale následně opět poškodím, a tak to jde pořád dokola


Mila Wahlgrenis,
trapi me jedna takova vec.
Dost se za to stydim a hodne let jsem to jako problem nepovazovala, ale v posledni dobe to uz pro me prerostlo nad hlavu.
Nevim jak dal....
Jedna se o takzvanou "dermatolomanii", coz znamena, ze si poskozuji kuzi a tvori se mi jizvy, ktere si ale nasledne opet poskodim, a tak to jde porad dokola.
Nejprve slo pouze o oblicej, jenze ted mam uz od jizev skoro cele telo, a je mi ze sebe zle....
Problem je v tom, ze nedokazu prestat... ze me doslova prepadne silne nutkani si kuzi kdekoli na tele vedome poskodit...
Citim se jako v tranzu a nejsem schopna prestat.
Pali me potom telo kuze, a nenavidim se za to, ze jsem nad sebou ztratila opet kontrolu a podlehla jsem touze se nicit...
Moc se za tento problem stydim, a chci prestat jenze nevim jak...
Uz to trva asi 10 let.
Mohu se Vas prosim zeptat na nejakou radu, jestli nejaka existuje?
Lenka.. 30.11.2015

Milá Lenko,
to, co řešíte, je jasným důkazem, že nejste v souladu se svým tělem.
Mezi Vaší duší a Vaším tělem chybí propojení, komunikace, ta veliká otevřená náruč...
Tohle je nejdůležitější krok, který je třeba udělat, pokud se řeší jakýkoliv problém v životě.
Vaše sebepoškozování - to je známka toho, že s tělem nejste v propojení.
Jste jakoby jinde (Vaše duše) a tělo je také jinde.
Každý mluvíte svou řečí, jdete si po své cestě, ale nepotkáváte se.
Kolem Vás jsou zmatky, nepřehledno, nic, co by vypadalo jako řád nebo jako soulad.
Všechno tak nějak divně drhne.
A je jedno, jestli se podíváme na oblast pracovní, finanční, vztahovou nebo generační.
Nejste si vůbec v ničem jistá, není tady žádné zakořenění, nevnímáte své místo v životě.
Tohle všechno se potřebuje nějak usadit, nějak je třeba začít.
Bez propojení na vlastní tělo se ale dál nedostanete.
Nemůžete se snažit na něčem pracovat, nemá smysl docházet do nejrůznějších duchovních center a nasávat od druhých energie...
Tohle je proces, který se týká jenom Vás.
Přes dialog s buňkami v těle se teprve může rozběhnout Váš budoucí příběh.
Zatím tady není společná řeč.
Doporučila bych Vám začít s tzv. zrcadlovou lekcí, kterou mám podrobně popsanou v mé knížce Proč k nám miminko nechce (str. 24).
Každá Vaše buňka se potřebuje tetelit radostí, že je Vaše, má zažít od Vás absolutní vyznání lásky.
Nečekejte to od nikoho druhého.
To, co se dosud děje, odsuňte do minulosti, to už tady aktuálně nemá co dělat.
Ale nezlobte se na sebe, ani si nic nevyčítejte.
Bylo to, protože jste byla jiná, nechápala jste, že Vaše tělo představuje chrám pro Vaši duši.
Byla jste jiná, a teď začínáte nový příběh.
Všechno, co se Vám děje, máte ve svých rukou.
Buď se můžete věčně hyzdit a drápat, anebo se prohladíte a rozkvetete láskou.
© Wahlgrenis 01.12.2015

Puvodne jsem Vas uz nechtela zatezovat mym dalsim psanim, ale jsem v tak slozite az neresitelne zivotni situaci ze MUSIM...
Psala jste ze moje duse neni v propojeni s mym telem...
Ano, to je pravda, neni a ani byt nemuze.
Uz asi 12 let kourim marihuanu a nemuzu s tim prestat, nemuzu, protoze kdyz nejsem - jak se rika zhulena - tak me napadaji strasne az sebevrazedne myslenky, ktere me ale uklidnuji, protoze mam OBROVSKY problem se vztahy...
V mem osobnim zivote mam 2 muze, kteri se vzajemne nenavidi.
Jednoho miluji, nemohu s nim byt a nevim, jestli s nim jeste nekdy budu...
Vypada to ted opravdu spatne.
Uz mi vubec nepise, ani se mnou na skypu nemluvi.
Jenom mi posila ruzne odkazy na youtube videa, na ktere se mam divat.
Moc touzim byt s timto muzem a nechce se mi zit, pokud nemohu byt po jeho boku....
Citim, ze muj zivot nema cenu.
Kdyz se mi po nem tak strasne moc styska, kazdy den, a nemohu na nej prestat myslet, jsem tim naprosto ovladana, ze na nej neustale myslim...
Je to az k zblazneni...
No a potom je tu ten druhy muz, ktereho ale k smrti nenavidim.
Nevim, proc ho nenavidim, a zaroven je pro me obtizne se ho zbavit, protoze se za mnou pravidelne vraci a ja se citim absolutne bezradne a nevim, jak ho odmitnout.
Nas "vztah" je ale velmi absurdni.
On je starsi nez muj pritel, ktereho miluji, a navstevuje me dvakrat rocne, ale v kontaktu moc nejsme...
Spi v jinem pokoji, moc spolu nemluvime, ani me nepritahuje, ted, jak o tom premyslim ja, vlastne vubec nevim, proc s nim jsem????
Procestovali jsme spolu kus sveta, od mych 18 let jsem s nim cestovala a vetsinou jsme stanovali, ale nikdy me tento vztah nenaplnoval.
Jeste musim podotknout, ze ale prave diky tomuto cloveku jsem se seznamila s muzem, ktereho dnes miluji, i kdyz ta laska tak strasne boli...
Kdyz jsem ted s timto druhym clovekem, ktereho nemohu vystat, je mi tak strasne divne, citim, jako bych to nebyla ja.
A nemohu byt sva, protoze jsem porad podrazdena a rozrusena.
Ale jak z toho ven ?
A co mam delat, aby se mnou byl ten, jemuz patri moje srdce a duse.....
Neustale se citim, ze se pretvaruji a ze si musim na neco hrat, kdyz jsem s tim, koho nemohu vystat, ale vubec nerozumim tem svym pocitum.
Lenka.. 08.12.2015

Milá Lenko,
připadáte mi jako na kolotoči, skoro jako malý chlupatý křečík, který se zapomněl a běhá dokola v takovém umělohmotném kolotoči.
Když zrychlí, lopatky se roztočí samozřejmě rychleji... když zpomalí, je to naopak.
Ale neumí vystoupit.
Vypadne časem, když se zcela unaví.
Pak přestane ovládat své nožičky a tělo se skulí ven.
Vy jste na tom podobně.
Chtěla byste být ve funkčním vztahu, chtěla byste mít vedle sebe partnera, muže, který by Vás miloval stejně jako Vy jeho, ale místo toho trpíte dva podivné vztahy, které ani vztahy nejsou.
Když se na to podíváte s odstupem, musí Vám být jasné, že tohle láska ani v jednom případě není.
Vy toužíte po lásce, abyste byla kompletní, místo toho, abyste to vzala z opačného konce.
Nejdřív byste se měla propojit se svým tělem, s každou Vaší buňkou, jak jsem Vám to psala minule.
Nesmíte o sobě pochybovat...
Jakmile se tyto energie ve Vás změní, dojde ke změně i fyzicky navenek.
Všechno se začne měnit.
Ovšem pokud si utíkáte od reality do "mimostavů" za pomoci marihuany, jak píšete, těžko k propojení s vlastními buňkami dojdete.
Máte dojít k tomu, že tam, kde jste, i to, jaká jste, je v pořádku.
Váš příběh nekončí, když muž, kterého Vy milujete, to k Vám má jinak.
Naopak - je to nádherný začátek nového příběhu, kdy Vám dojde, že tohle život není, že to chcete jinak... po svém.
Nemáte se vracet do minulosti a doufat, že navážete tam, kde to ještě mohlo vypadat jako láska.
Teď je teď... a láska vypadá jinak.
Měla byste plout, nevnímat na sobě žádné násilí.
Ale k tomu se dostanete jedině přes buňky v těle, jak jsem již psala.
Nemůžete v abecedě odříkávat písmenka od prostředka, vždy se začíná od A.
Teď to Vaše "A" představuje dialog s tělem.
Teprve až potom může začít fungovat všechno ostatní.
© Wahlgrenis 09.12.2015


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.