WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Můj přítel má vleklé problémy se zády, každodenní bolesti už dva roky


Dobrý den milá Wahlgrenis,
ráda bych se vás zeptala na jednu otázku.
Jestli odpovíte, budu ráda.
Již v minulosti jste mi odpověděla.
Můj přítel má vleklé problémy se zády, každodenní bolesti už dva roky.
A nevím, jestli mu někdo je schopen pomoci.
Zatím to vypadá beznadějně.
Nevím, jestli dokážete vycítit někoho takhle na dálku, nebo jestli vidíte do těla a umíte odhadnout, co by mu mohlo být.
Bolí ho jedno místo na zádech.
Nechci vás obtěžovat, ale kdybyste náhodou četla můj mail a třeba něco vycítila, tak budu ráda za odpověď.
Já už to zkouším po všech stránkách, jsem zoufalá a unavená.
Děkuji vám případně za odpověď,
hezký den,
Kria 03.08.2015

Milá Krio,
vím, že tušíte, co Vám napíšu.
Především by se měl o řešení svých problémů zajímat Váš přítel.
Je to jeho cesta, jeho nucené zastavení.
Vy jste tady sice s ním, ale zbytečně přebíráte na sebe jeho bolesti.
Všechno má nějaký důvod, nic se neděje jen tak.
U Vašeho přítele vnímám zátěž z minulosti, s kterou si neví rady.
Je to na něho příliš náročné.
Připadá mi, že je hlavní kolize mezi ním a jeho předchozí partnerkou, nejspíš šlo o nějaké peníze.
Mám z něho pocit, jako by byl raněný, nepochopený, ublížený.
Tahle tíha mu sedla na záda, právě tady se tyto opravdu těžké a náročné problémy v životě objeví.
Je teď v slzách, nemá klid, není v pohodě.
Potřeboval by tuto svou minulost pochopit a nedívat se směrem dozadu s výčitkou.
Tohle jsou ale informace jiné, duchovního rázu.
Lékaři se mohou snažit postupovat nejrůznějšími metodami, ale průchodné to nebude.
© Wahlgrenis 03.08.2015

Milá Wahlgrenis,
děkuji vám za rychlou odpověď.
Četla jsem mu váš mail.
O takové minulosti neví.
Tak jsem mu ho ještě přeposlala, aby se případně zamyslel sám.
Děkuji vám,
Kria 06.08.2015

Ono je to tak, že přítelovi zemřela matka na rakovinu prsu, když mu bylo asi 18 let.
Jeho otec si posléze a rychle přivedl k nim domu novou přítelkyni (už se znali z dřívějška) a měl s ní hned do roka dítě.
Narušili tak hned prostor příteli a jeho sestře a nikdo se jich na nic neptal, ani s nimi neřešil proč, jak atd.
Otec chtěl po té tragédii nový život.
Jeho přítelkyně není duchovně založená a je spíše materialistická, takže toto možná cítíte.
Je možné, že cítíte tuto zátěž.
Myslím, že je to pořád v něm.
Finančně se s tím těžko vyrovnává, protože otec dává peníze nové rodině a poslouchá její rady, které moc citové nejsou.
Tak to vidím já.
Už to vlastně trvá takto asi 12-14 let, ale blok má jistě přítel v sobě, protože se nikomu neotevře, jen mně.
Upnul se ke cvičení a teď, když jsou tyto přetrvávající potíže se zády již 2 roky, tak cvičit bohužel nemůže a z toho má těžké deprese.
Zhroutil se mu svět, nemá se kde vybít.
Další průšvih je to, že není samostatný a rád nechává řešení problémů a vážnějších věcí na mně.
Což si samozřejmě dělám sama, to vím.
Pracuje jako osvč a ve 31 letech se k vážným věcem nestaví jako chlap, ale jako dítě a vymlouvá se na záda.
Přeje mi zažít tu svou bolest, když mám nějaké řeči.
Což si myslím, že blízká osoba by mi měla přát to nejlepší a ne to nejhorší.
Takže já ho mám ráda, ale otázka je, jestli pro mě není lepší se odstěhovat, aby jsme měli každý prostor si uvědomit, co je pro nás oba důležité.
Jak to vidíte vy?
Je to dlouhodobý 8 letý vztah, proto to nechci jen tak zahodit.
Hezký den,
Kria 06.08.2015


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.