Maminka promlouvá "s jeho výsostí Luciferem"
Dobrý den Wahl,
byla jsem u vás asi před dvěma měsíci ohledně mého vztahu.
Ale to teď není podstatné.
Nyní mi jde o moji maminku, jestli byste nevěděla, jak mohu postupovat.
Tatínek zemřel před 2 měsíci.
Oba moji rodiče žili hodně duchovním způsobem, ale od té doby, co taťka zemřel, tak se s mamkou něco stalo, jako kdyby byla hodně napadená zlem.
Nyní se to dost stupňovalo, jako by ta její dušička byla úplně někde mimo a pohltily ji zlé energie.
Byla měsíc v psychiatrické léčebně.
Poté ji pustili, začala běžný život, ač jsem vnímala, že je jiná.
Ani já ani mamka nikdy nebrala žádné prášky, jsme dost přírodní lidé a bráníme se tomu.
Takže když mamku pustili, žádné prášky nechtěla, protože ty samozřejmě člověka jen utlumí.
Ale nyní bohužel jsem ji musela znovu nechat odvézt, ač jsem z toho celá nešťastná, ale nemůže být sama.
Měla problém chodit do práce a doma byla často v jakoby změněném stavu vědomí.
Promlouvala se zlem a to, jak to říkala, něco ve smyslu že "s jeho výsostí Luciferem".
Tak jsem hned věděla, že nepromlouvá s nejvyšším dobrem, ale naopak ji hlasy nabádají ty zlé.
Nyní jediný dobrý pocit mám, že si nic nemůže udělat, když je pod dohledem, ale vím, že to není řešení, tam ji budou nejspíše jen oblbovat.
Proč tedy píši?
Dívala jsem se, že vy jste schopná odvádět nějaké přivtělené duše.
Já vůbec nevím, co mamku mohlo posednout, ale jestli byste mi v tomto nemohla pomoci.
Vím, že je potřeba, aby jí bylo něco zlého, co ji požírá jak psychicky tak fyzicky, odvedeno a to žádný doktor tomu nerozumí.
Nevím si rady.
Jen vím, že potřebuje maminka v tomto pomoci, že sama to nezvládne, když se to něco na ni přilepilo.
Byla by nějaká možnost pomoci z Vaší strany?
Moc děkuji
Ja-my 12.07.2015
Milá Ja-my,
Vaše otázka je položena jednoznačně, ale tady nejde o pomoc z mé strany.
Píšete, že tatínek zemřel před dvěma měsíci.
To je příliš krátká doba, aby maminka byla v klidu.
Jejich duše zůstaly v propojení.
Vnímám tady především maminky nechuť žít, nechce se znovu nastartovat do života, protože jí najednou všechno připadá zbytečné.
Ztratila smysl života.
Není tady nikdo, pro koho by žila.
Neotevřela se pro ni brána do dalších dní, ale současně je zavřená i brána do minulosti.
Maminka se ocitla v meziprostoru, v prázdném místě, odkud žádná cesta nevede.
Duše Vašeho tatínka je při mamince, promlouvá na ni, volá ji, rozumí jí.
Nic z toho ale nemůže s nikým ze svého okolí sdílet.
Pobyla si na psychiatrii, kde se ji snažili dostat do "normálního stavu".
Ale ptát se v těchto dnech na cokoliv normálního, je zbytečné.
Maminka si prožívá obrovské změny, nic není jako dřív.
Psala jste, že s tatínkem duchovně žili, přesto jeho odchod s ní hodně zamával.
Léky tady nepomohou, to všechno je pouze zastírací manévr.
Její duše je raněná, nekompletní.
Kdybychom se spolu s Vaší maminkou potkaly osobně, doporučila bych komunikaci s její duší.
Ta nyní volá po uzdravení, ale maminka neví, co s tím.
Proto reaguje tak, jak reaguje.
Jinak to neumí.
© Wahlgrenis
12.07.2015
Dobrý den,
moc děkuji.
Ano vím, že pobyt na psychiatrii je jen o fyzickém těle a je potřeba dát dohromady její dušičku.
Věřím, že základ zvládne a pak bude moci se pracovat s její duší.......
Vy asi na toto potřebujete vždy osobní přítomnost dané osoby, že?
Víte, přemýšlím, když nyní je opět na psychiatrii (a je to jen z toho důvodu,aby si něco neudělala), jinak mne to velmi trápí.
Jsem proti jakýmkoli práškům, které ji tam budou utlumovat.
Co mohu pro mamku po té duchovní stránce udělat?
Jak jí mohu pomoci já?
Mám pocit, že dá jen na mě.
Jsme na sebe také hodně upoutané a moc ráda bych, aby se opět vrátila do normálu, aby její duše byla očištěna.
Děkuji
Ja-my 13.07.2015
