Synovce včera hospitalizovali v nemocnici s tím, že ho bolí záda, ale nemohou zjistit proč
Dobrý den Wahlgrenis,
mám na Vás prosbu.
Jde o mého tříletého synovce Deníska.
Včera ho hospitalizovali v nemocnici s tím, že ho bolí záda, ale nemohou zjistit, zda-li to jsou ledviny, tenké střevo atd., jen že má v tělíčku zánět a nejspíše ho budou muset operovat.
Tak Vás moc prosím, kdybyste měla chvilku, jestli byste se na něj nepodívala, poněvadž operace nás děsí a přijde nám to jako zbytečně velký zákrok.
Jinak Honzíček je od té doby, co jste
u nás byla a pomohla nám, zcela zdráv.
Dýchací potíže už se neobjevily.
A sestra neustále bojuje s depresí, ale na Vaší radu se dala na malování, byla i na kurzu a je jí mnohem lépe.
Děkujeme a hezký den, s pozdravem
Deni 03.04.2015
Milá Deni,
děkuji za důvěru, se kterou se na mne opakovaně obracíte.
Pokusím se poskládat k sobě slova týkající se Vašeho malého synovce.
Jako první vnímám pro něho informaci od tatínka, který se k němu v nedávné době mohl otočit zády.
Mohla zde být nějaká reakce, kterou si chlapeček pro sebe přeložil jako odmítnutí.
Připadá mi, že je tady rozpor mezi tím, co by chtěl, a tím, co bylo v tu chvíli nutné udělat.
On se najednou mohl dostat do pozadí, připadalo mu, jako by nebyl pro okolí důležitý.
Zažil si obrovský propad, obrovské zklamání.
Možná se upínal ještě k někomu jinému, ale i tady přišlo odmítnutí.
Vnímám tady plán duše - upozornit na sebe, aby ho konečně už vzali všichni na vědomí.
Byl odhodlán začít jinak, nově.
Ano, v jistém smyslu se uzavřel do sebe, jako pod nezničitelný krunýř.
Jeho duše vstoupila do plánu - nebude to hezké, ale to máte za to...
Je tady i varování právě v jeho zdravotním stavu, něco se může docela zkomplikovat, ale děje se to proto, že malý vnímal odsunutí na vedlejší kolej, vnímal, že je v tu chvíli nechtěný.
Je třeba opět dát všechny členy jeho rodiny dohromady, a to tak, aby se chlapeček cítil v hlavní roli, aby od všech vnímal, jak moc ho mají rádi, že on je pro ně tím nejmilovanějším...
Jeho bolesti zad jsou v tuto chvíli jediným možným prostředkem, jak si říct o lásku.
© Wahlgrenis
04.04.2015
Dobrý den Wahlgrenis,
velice Vám děkuji.
Vše, co jste mi napsala, do sebe zapadá.
Nedávno se totiž odstěhovali od rodičů a myslím si, že Denísek babičku s dědečkem velmi postrádá.
Bydlel tam od narození a byl jejich miláčkem.
S tatínkem je to podobné.
Má mnoho práce a do toho staví dům, takže Denísek nejspíš cítí, že se mu nevěnuje tolik jako dříve.
Nakonec na operaci došlo.
Zatím se ale neví, zda-li to bylo účinné.
Velice děkuji za ochotu.
S pozdravem
Deni 05.04.2015
