Mezi půlkami se mu udělalo něco - boule, zánět, hnis
Milá Wahlgrenis,
předem vám posílám srdečný pozdrav a stálou vzpomínku na vás.
Je zvláštní pocit, že už nejste v Praze.
Je to zvláštní... ty pocity...
Mamka, když odletěla do Ameriky, tak jsem to obrečela, že bude tak daleko, ale když je doma, tak tam tak často nejezdím.
Přeji vám tuto LÁSKU, ať je nekonečná.
Není nic krásnějšího.
Vzpomínám, když jsme u vás byli s Olegem, tak jste tenkrát zmínila, že něco přichází a byla jste jak malé šťastné dítě.
Tak ať je to stále.
Ale proč píši, právě kvůli té mé LÁSCE.
Píši já, jelikož on to tak neovládá.
Je z Ukrajiny.
Tenkrát jste měla i radost, že vidíte nějakého muže toho jména na živo, že jste se s žádným ještě nesetkala.
No ale k věci.
Moc prosíme, jestli to půjde se na něj podívat.
Mezi půlkami se mu udělalo něco - boule, zánět, hnis?
Už to měl před 2 lety, to zabrala černá mast, nyní nic.
Nechce se mu k doktorovi, raději volíme přírodní léčení (pokud to jde).
Snažila jsem se sehnat nějaké rady a šokovalo mě, co to má lidí, i miminka.
A co jsem vyčetla, nic příjemného.
Ale proč to je, co je špatně, co může udělat?
S láskou a přáním krásného dne i života
Hania 20.08.2014
Milá Hanio,
jistě víte, že nic se nikomu neděje jen tak.
Náhody neexistují.
Váš přítel si prochází obdobím, které pro něho není jednoduché.
Připadá mi, jako by on sám byl zastaven nebo minimálně zpomalen, zatímco Vám se daří.
Vnitřně by rád to, co se ho dotýká, opět nastartoval, dělá pro to všechno možné, ale postupy, které volí, nevedou ke změně.
Připadá mu, že se od něho všichni vzdalují, že se plány nedaří naplňovat, že je tady tak trochu mimo.
Je tady naznačená cesta, vnímám otevřenou bránu, on je tady správně, nesmí si připouštět, že by měl někam mizet... že nikoho nezajímá.
Potřebuje na sto procent zakořenit, aby si opravdu uvědomil své místo na tomto světě.
Tady jste pro něho důležitá Vy.
Máte s ním na toto téma hovořit, máte objevit jeho skryté strachy a ubezpečit ho, že o nic nejde.
On se nemá měnit ani ztrácet, jen si potřebuje být víc jistý sám sebou.
© Wahlgrenis
25.08.2014
Zdravím milá Wahlgrenis,
moc děkujeme za odpověď a hlavně Váš čas.
Víme, že něco není, jak má být, ale nemůžeme přijít na to, kde se dělá ta chyba, co má (nebo máme) změnit, aby se prolomily ledy.
Proto i odepisuji až dnes, jelikož jsme nad tím přemýšleli a nic...
Máme společný plán, ale stále se nedaří ho naplnit.
A to si myslím, je to, co ho trápí, jak psychicky tak i fyzicky, protože toho zdraví má fakt pomálu na to, jak je mlád.
Ztrácí sílu a oba někdy ztrácíme i tu víru a pak si říkáme, že to tak asi nemá být, že nic nebude.
Což víme, že bychom neměli, že víra je to nejsilnější, ale někdy....
Mějte se krásně... mám Vás ráda.
Hania 28.08.2014
