Synova holka absolvovala minulý týden trhání nosní mandle a našli jí rakovinotvorné buňky
Milá Wahl,
ozývám se po dlouhé době a jak jinak, než s problémem.
Nebudu chodit kolem horké kaše.
Synova holka absolvovala minulý týden trhání nosní mandle a na histologii jí našli rakovinotvorné buňky.
Moc o tom nevím.
Jen to, že je holce 23 a je to první a dosud jediná synova holka.
Chodí spolu už 5 let, takže určitě chápeš, že mi to dělá velkou starost.
22.4. má jít na nějakou krev, ale vyšokovaní jsme všichni.
Starosti nikdy nekončí.
Jako by obcházela tu holku pořád smůla.
Do toho syn končí VŠ a je toho moc.
Moc Tě prosím, mohla by ses podívat, jaká je vyhlídka?
Moc a moc děkuju, pokud budeš mít čas.
Tolik bych chtěla, aby bylo hezky...
Rozárka 11.04.2014
Milá Rozárko,
jsou věci, které se nás dotýkají, i když je vlastně žijí jiní.
Přítelkyně Vašeho syna by měla zkoumat, co se děje, sama.
Ale chápu, že je zaskočena informací od lékařů.
To, co se jí stalo, ji teď paralyzovalo, že není schopna reálně uvažovat.
Tato sdělení přicházejí ve chvíli, kdy si má člověk uvědomit sám sebe, svou cestu nebo své místo v životě.
Tato dívka je znejistěna tím, co se děje, resp. co se neděje.
Nejraději by se posunula dál, měla rodinu, domov, muže, ale ono se to tak netváří.
Je před ní cíl, ke kterému směřuje, ale ten cíl se vzdaluje, rozplývá.
Připadá si už zralá na novou roli, ale není tady nikdo, kdo by ji "obsadil".
Není naplněná tady a teď, jede jakoby na setrvačník a ten začíná vypadávat.
Potřebovala by si opět uvědomit smysl všeho, co žije.
Nesmí se poutat do budoucna, žít "až od někdy", má žít už teď.
Jakmile si v životě srovná své priority, problém, který se objevil, by měl opět zmizet.
© Wahlgrenis
11.04.2014
...Wahl, krásné psaní pro Rozárku.
Mám kamarádku v hospicu s nádorem na mozku.
Chodila jsem k ní domů a teď budu chodit i tam za ní.
Celý život žila ve strachu, pocitem viny a ve stresu.
Teď se držíme za ruce, hladím ji a je nám moc dobře.
Často mi říká: "Jdi pracovat do hospicu, jsi tak laskavá, tam bys měla být..."
Šla bych, vím to...
Žijeme spolu přítomný okamžik.
Je nádherný.
Děkuji.
Anastasia 11.04.2014
Milá Wahl,
moc a moc děkuju.
Ty snad s námi bydlíš...
Přesně tohle, co píšeš, jsi mi řekla, když jsem u Tebe byla párkrát osobně, a hlavně naposledy.
To snad není možné.
Víš, že já to z ní cítím, přesně to, co píšeš.
Já vím, že by se měla ptát ona, vím.
Ale ona Tě nezná.
Hrozně donedávna tlačila na pilu.
Já jí i o Tobě řeknu, uvidíme.
Zkusím to nějak naznačit, je to těžké rozhodnutí - zda vůbec a jak.
Aspoň směr....
Moc děkuji ještě jednou, ty to prostě víš.
Krásné jaro a vůbec.
Děkuje
Rozárka 12.04.2014
