Jsem z nemoci své sestry zmatený, nevím co dál
Dobry den pani Wahlgrenis,
dostal jsem na Vas kontakt od kamaradky.
Mam sestru Moniku, je dlouhodobe nemocna.
Z jeji nemocny jsem zmateny a nevim co si dal pocit...
Rad bych ji pomohl, ale nevim jak a zda-li mohu?
Chci Vas pozadat o radu jak dal.
Dekuji za odpoved a preji krasne rano.
Jiri 26.07.2012
Milý Jiri,
rozumím Vašim pocitům i té bezradnosti, kterou prožíváte.
Otázky kolem zdravotního stavu člověka patří mezi velice citlivá témata, není obvyklé, že bych odpovídala na problémy jiných lidí.
Ale ve Vašem případě vnímám něco jiného, je tady naléhavost, jako byste do této doby byli se sestrou spolu, a najednou se před ní spustila závora.
Možná se cítíte spoluzodpovědný za její zdravotní stav.
Sourozenci mají k sobě vytvořené pouto ještě před příchodem na tento svět.
To je pochopitelné.
Už při čtení Vašeho mailu, mnou procházely podivné pocity.
Vnímala jsem, že jí není do zpěvu.
Nic se ale neděje jen tak, každá nemoc je výkřikem duše.
Ptáte se, co nyní můžete pro svou sestru udělat.
Těžko jí budete měnit její náhled na svět, když ona je utrápená uvnitř.
Vnímám kolem ní příběh, který se nevyvíjel tak, jak si sama myslela.
Je tady nějaký člověk, který se vydal jinou cestou než ona.
Možná s ním měla zásadní plány... nic z toho nyní neplatí.
Občas si člověk do svého nitra zasadí program, který pak už ale není slučitelný se životem.
Nemůžeme se ale spolu domlouvat, co by Vaše sestra měla nebo neměla dělat.
Každé rozhodnutí je nyní jenom na ní.
To, co prožívá, je skutečně její příběh...
© Wahlgrenis
26.07.2012
