Mám strach. Není toho všeho už nějak moc?
Milá Wahlgrenis,
moc se omlouvám, že poslední dobou neustále zahlcuji Tvůj mail nějakými dopisy.
Ale nějak jsem klikla na jeden odkaz a vyjel na mě tento dvoudílný článek.
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3582-nejvetsim-nebezpecim-neni-praseci-chripka-ale-vakcina-1/
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3583-nejvetsim-nebezpecim-neni-praseci-chripka-ale-vakcina-2/
Pořád přemýšlím, proč se neustále tak píše o prasečí chřipce, jak bude nebezpečná a jak se hromadně neustále kupuje spousta vakcín atd.
Myslím, že očkování za každou cenu většiny lidí - nevím, spousta lidí vděčí za očkování, že žijí (viz třeba záškrt atd.), ale nějak mi těch vakcín poslední dobou přjde moc.
Byla jsem odebírat v rámci své brigády vzorky v jedné firmě, co vyrábí léky.
Když jsem viděla v igelitových pytlích tolik kilo prášků a představila si, že to vše se rozpustí v lidech...
Mám z toho špatný pocit.
A po přečtení těchto dvou článků začínám mít strach.
Bojím se lidských robotů vyrábějící se v Číně.
Začínám se bát lidí samotných...
Nevím, jak moc je ten článek pravdivý, přála bych si, aby nebyl, ale stejně se bojím.
Čipy se teď budou dávat do pasů, četla jsem, že se chystají udělat čipové občanské průkazy.
Čip nosí skoro každý u sebe v podobě kreditní karty...
Chtěla bych to všechno zastavit!
Wahlgrenis, co si o tom myslíš?
Dá se tomu všemu nějak zabránit?
A jak?
Jak probudit co nejvíce lidí?!
Kéž by mezi lidmi se pandemicky šířila jen bezbřehá láska, kterou by hlásaly veškeré noviny, rádio... ne strach...
Lásku Tobě,
Renata 30.7.2009
Milá Renato,
strach je to, o co jde především.
Strach z nás dělá snadno manipulovatelné stádo.
Energií strachu živíme zlo, které se dostalo k moci.
Nezapomínejme, že síla myšlenky je nepředstavitelně obrovská, zvláště když je podpořena láskou.
Tím nemyslím, že je třeba milovat ty, jež představují zvrácenou lidskou moc, ale ty, na které tato moc dopadá.
Je na každém z nás, jakou formu si zvolíme.
Zda budeme hluší a slepí k informacím, které k nám přicházejí, nebo jestli tyto informace budeme předávat dál, aby lidé věděli, že existuje něco jiného, než co nám vtloukají do hlav naše média a naši vládcové.
Že nemůžeme myslet jen na příští výplatu a co si za ni pořídíme.
Že strach nám svazuje ruce, nohy a hlavně naše myšlenky a srdce.
Že jsme vyháněni z přírody do umělého světa měst, kde nevnímáme síly Země a vesmíru.
Že lidé natěsnaní na malé ploše žijí vedle sebe, ne spolu a přitom si neuvědomují svůj obrovský energetický potenciál.
Že pocit bezmoci a slabosti jednotlivce, je to, co se v nás snaží vyvolat a udržovat ti, co zatím tomuto světu vládnou.
Ale kolik jich je?
Kolik je nás, "obyčejných ovcí", kterými pohrdají a shánějí nás do ohrad, ve kterých nás chtějí mít spoutané a pod kontrolou?
Kde mohou rozhodovat o našem bytí a nebytí,
o naší životní úrovni,
o našem strachu,
o zdraví nás a našich dětí,
o tom, co budeme považovat za "životně" důležité?
Proč si to necháváme líbit?
Proč jsme přistoupili na to, že peníze jsou víc, než svoboda?
Proč jsme uvěřili v to, že o svém životě nemůžeme rozhodovat sami?
Proč se pachtíme za domy, auty, spotřebním zbožím na úkor času a lásky věnované našim dětem?
Kam plynou obrovské úroky z hypoték, když dřeme celý život?
Kdo nám vezme dům, když onemocníme nebo přijdeme o práci?
Proč jsme dovolili, aby nás ochromil strach?
Proč jsme se nechali zaslepit a stala se z nás rozklepaná zvířátka v klecích?
Proč si myslíme, že svoboda je dovolená u moře a nový bourák v garáži?
Kam se vytratily základní instinkty, které vedou každé zvířátko k úniku z vězení, když má šanci?
Proč jsme zahodili téměř všechny šance a svá pohodlná vězení jsme povýšili na standard?
Ano, je na každém z nás, jaké myšlence dáme sílu..........
Dáša 30.07.2009
Dobrý den Wahlgrenis,
posílám ještě jeden odkaz na dopis od Renatky.
http://www.demiurg.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=191&Itemid=36
Ano, je toho moc.
Až moc!!
Jde to změnit, zastavit?
Ano jde.
Tak, že nebudeme jen pasivně přijímat to, čím nás "krmí" média, ale budeme naslouchat svému sdrci, přemýšlet nad věcmi, hodnotit je a rozhodovat se svobodně, sami za sebe.
Lenka 30.07.2009
Milá, něžná Wahl,
ještě k příspěvku paní Renaty!
Ano, zcela s Vámi souhlasím, že už je toho příliš.
Také jsem to někde ve svých příspěvcích psala - ale na druhé straně - my si to doopravdy všechno děláme sami.
Proč hrubě a zle mluvíme?
Přitahujeme tím jen samou agresivitu.
Proč nedokážeme být v našich bytech bez televize?
Přitahujeme tím a zvětšujeme tím možnost - manipulovat s námi.
(Tím neříkám, že televizi nepustím, také ji poslouchám, ale počítači se zatím usilovně bráním - mít ho doma).
Proč běháme neustále na všechna možná vyšetření, proč potřebujeme od autorit potvrzení o našem zdraví?
Necítíme to snad?
Nesmírně se tím, dle mého názoru, deptáme.
Před cca 15 lety jsem se v rámci jedné vstupní prohlídky podrobila standartnímu gyneokologickému vyšetření.
Dozvěděla jsem se, že tam NĚCO mám.
V té době mě ochromil strach zcela zásadní, protože jsem cítila, že by tehdy malý synek zůstal bezprizorní - i když jsem ještě tehdy byla vdaná.
Pamatuji se, jak jsem prochodila se psem část noci.
Najednou se mě dostaly do rukou různé knihy, a ejhle - naordinovala jsem si přísné léčení - ráno - v poledne a večer - šálek žebříčku, mezitím šálek měsíčku, kontryhele, hluchavky,... v té době žádnou kávu a omezit sladké.
Kromě toho, že jsem zhubla, začala jsem se cíti mnohem líp.
Tentýž pitný režim se mnou dobrovolně držela kolegyně, která šla na operaci prsu - později se dozvěděla, že to nemuselo být!
Lékaři se tehdy divili, jakým zázrakem se jí rána zahojila velmi brzo a ona byla za pár dnů zcela FIT.
Žádné jiné problémy nenastaly, já jsem se pak také subjektivně cítila úžasně a věřila si i Vesmíru, že jsem zdravá!
Dnes je mi 53 let, jsem už v přechodu.
Nebudete mi věřit, ale já od tehdy nebyla u gynekologa.
Totéž je s vakcínami na domnělou prasečí chřipku.
Je to podvod a obrovský byznys, totéž očkování dívek na rakovinu děložního čípku a tak můžeme pokračovat dál.
I zdravý organismus, harmonicky vyvážený, s pozitivní myslí, jednou v této realitě zemře.
Jednou se vypotřebuje.
Jeho vnitřní kod - který nese duše, ale do té doby nedovolí nic, co by bylo v rozporu s nejvnitřějším přáním - BÝT ZDRAVÝ.
Potíž je v tom, že řada lidí podvědomě po nemoci - bezmoci touží, protože tím si vynucuje pozornost, řeší s tím plno jiných osobních a rodinných problémů, apod.
Kdo má chřipkou z nějakého vyššího plánu bytí onemocnět, onemocní jí totiž i když bude očkován.
Vakcína selže.
Kdo žije v rozporu se svým vnitřním plánem a řádem přírody, také nemůže být jistý ochranou.
Jeho nitro - pokud se ztiší, napoví nebo napoví cestu, která nebude zničující, potká lidi, jako je Wahl, Zuzka - anděl, a jiní a jiní, .... ale vyžaduje to aktivitu, převzetí odpovědnosti,...
Dívka, která je promiskuitní, si do organismu zanese buněčně i energeticky takovou špínu, že jí nejlepší vakcína nepomůže...
Tak můžeme pokračovat.
Dáváme se zneužívat..
Za to mnozí z nás nemusí nést odpovědnost, protože za všechno mohou Ti druzí....
Proto jsem tak neskonale vděčná Wahl, a těmhle stránkám, že otevřeně pojmenovávají věci, snaží se je léčit, a vytvářejí úžasnou energetickou strukturu POZITIVITY a DOBRA.
Těch pár náplavek, které se v tomto společenství vyskytnou, se samo odplaví.
Olga 30.07.2009
Drahá Wahlgrenis,
přikládám nejen pro Renatu a děkuji za vše.
Nebojte se ničeho.
Tak to je.
Lidský svět již v minulosti byl několikrát zastaven a nedá se pochybovat o tom, že to lidstvo čeká i v budoucnu.
Většina lidí nepatří na tuto planetu – to je faktum.
Duše těchto lidí se inkarnovaly z důvodu totálního úpadku lidských mravů a duchovního ignorantství.
Mnoho věcí již bylo předpovězeno, jen se většina z nás vzpíráme to přijmout.
Možná každý z nás někdy propadne strachu, panickému strachu, z čehokoliv.
Strach je forma, která přitáhne přesně to, čeho se obáváme.
Ničemu a nikomu nepomůžeme.
Jedinou cestou je pracovat na sobě, vědomě se snažit být dobrým člověkem a tím posunout duši ve vývoji.
Neznamená to samozřejmě, že to co děláme v dobrém úmyslu, je také správné, to jsme jenom v zajetí svých přeludů.
Naše myšlenky nám přitahují náš osud, shodné myšlenky mají tendenci se shlukovat a následně se divíme, koho to v životě potkáváme a co se s námi děje.
Jak bych mohla být prospěšná jiným, když sama mám strach a tudíž jsem potencionálně nebezpečná i sama sobě?
Já to cítím, takže vím, že Vaše konečná hranice není pro Vás krizová.
Ale u někoho se ten temný chuchvalec strachu někdy v budoucnu zastaví, a ten někdo je zrovna v té chvíli tak vyčerpán a nastaven, že to přijme a v té jedné vteřině může udělat rozhodnutí – konečné rozhodnutí – zatímco v té další vteřině už by to nedokázal udělat.
Snad to bude vypadat, že teď chci Vás strašit, vyvolat pocit viny – nechci nijak na Vás působit a tím se někam navázat, jen chci říct, že se domnívám, že většina lidí bude s největší pravděpodobností odmítat fakt, že má svůj díl zodpovědnosti za činy druhých; vždyť jsem toho člověka vůbec neznal, vždyť jsem v tom státě nikdy nebyl, vždyť já bych nikdy nic takového neudělal………
Určitě si nemyslím, že by se nemělo o problematických věcech mluvit, psát či na ně myslet, ale neměly by u nás převážit, aby se nás nezmocnily (a aby se i našim přispěním nezmocnily druhých) a pak bychom je měli vždycky vyrovnávat.
Autor Vámi zmiňovaných článků také takovéto věci popisuje – pro mě je to ohromně přínosné přijmout nové skutečnosti, četla jsem to s velkým zájmem, strach to ve mně nevyvolalo.
Autor - pro mě dostatečně– totiž „vyrovnává“, př.:
„Doba je náročná a potřebujeme zůstat klidní a věci promýšlet. Nesmíme podlehnout tlaku ze strany těch, kteří postrádají svou vlastní mysl.“
Cestou je přijímat informace vědomě, nechat je v sobě působit, poslouchat svou intuici.
Mnozí chtějí spasit svět, ale když se děje něco vedle, tak to nevidí.
Nebo vidí, ale stejně nic neudělají.
Jako já - viděla jsem jak „žebrácký pasák“ hrubě mámí ze sebou ovládané dívky na vozíku (nejsem utvrzená v tom, že byla skutečně „handikepovaná“), vyžebrané peníze, zastavila jsem se, podívala jsem se na něho, on na mě nenávistně, v hlavě šrotovalo - co uděláš?
A pak jsem šla dál, jako ostatní.
Co jsem měla udělat?
Jednou jsem na nástupišti v metru viděla tuto dvojici kontrolovanou policisty (výsledek byl, že se tedy přestěhovali do ulic).
Čemu kdo pomohl?
Co byste udělali vy?
Přece jenom, poprosila jsem, aby se této dívce a všem strádajícím dostalo pomoci – pokud je to možné (protože vím, že to, co zasejeme, musíme sklidit a to každý sám za sebe –
zákon universa přesahující zákony pozemské, ovlivňující nás zde i „tam“, navždy, bez výjimek).
Nedávno zde někdo napsal, že tento web je jenom negativní, nebo depresivní.
Někteří se snažili to podle svého „Vysvětlovat“, jak to s tím webem vlastně je.
Avšak ta největší paralela je s tím, co bylo uvedeno výše.
Zrovna tak jako je možné propadnou strachu či depresím z robotů, čipů, očkování, i zde na webu to jistě jde.
Stejná věc jednoho může pozvednout a obohatit, druhého sklátit či podrazit.
Charlotta 30.07.2009
Děkuji za uveřejnění.
Omlouvám se drahá Wahlgrenis, nebylo to úplné.
Našim aktuálním vnitřním nastavením k nám přicházejí podněty, které potřebujeme, které sami přitahujem.
Vím, není jistě cílem neustále uvádět v Deníku nějaké odkazy jinam, avšak když už to odkazem začalo, snad dovolíš Wahlgrenis, ještě "jeden kousek".
Mně přes ten uvedený web (viz odkaz) přišlo něco hezkého, mě to obohatilo, potěšilo, rozechvělo v očekávání, že přece jen se něco děje.
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/2528-rada-moudrych-zen-a-vize-budoucnosti-zeme/
Je to fascinující, třeba nebudu sama, na koho to zapůsobí.
Člověk nemá být překotný, měla jsem ten první dopis nechat v sobě prožít a uzrát a ne ho odklepnout, došla by mi ta informace celá.
Stejný web - v jednom vyvolal strach, jeden prožívá radostné vzrušení.
Není to v tom webu, je to v nás.
Děkuji
Charlotta 30.07.2009
© Wahlgrenis
30.07.2009
