Táta šel na banální operaci kyčelního kloubu
Milá Wahlgrenis,
právě jsem volala lékaři z chirurgického oddělení, kde leží můj táta.
Řekl jedinou větu: "Tento stav je nutné považovat vždy za velmi vážný."
Jsem v šoku.
V pátek šel táta na celkem banální operaci kyčelního kloubu.
Teď má vážné komplikace s neprůchodností střev.
Je po další operaci a leží na JIPce.
Wahlgrenis, napiš mi prosím, co se děje.
Děkuji Ti.
Jindřiška 23.01.2012
Milá Jindříško,
sice nevím, co přesně v tuto chvíli myslíš, že napíšu...
Nechci se pasovat do nějakých Tvých představ.
Jasné je, že si nikdy nesmíme být ničím jisti.
To, že tatínek šel na "banální" operaci kyčelního kloubu, to Ti řekl kdo?
Vůbec to slovo "banální" je zvláštní.
Nic není v životě banální.
Podíváme-li se na chůzi, proces, který znáš, ani jednotlivý krok nelze považovat za běžný.
I tady se může noha zvrtnout, zlomit, nalomit, natáhnout šlachy... v další minutě může být všechno úplně jinak.
Zvuk sanitky, převoz na operační sál, komplikovaná léčba... atd.
Nic v životě nemáme pod kontrolou, vůbec nic.
Možná právě tento pohled na zdravotní stav tatínka způsobil problém.
Ano, nechceš to slyšet.
Protože tady ale byla převaha toho, že "se přece o nic tak vážného nejedná", tak musela přijít lekce.
Řeklo by se, že mělo dojít ke znejistění, a to se také stalo.
Ale nepřipadá mi to jako proces, který by tatínek neměl zvládnout.
On je uvnitř hodně silný, možná je nyní nastaven do režimu "boje".
Potřeboval by dojít k obratu v uvažování, měl by pochopit, že tyto věci nemá pod svou kontrolou, že je to řízeno odjinud.
Zatím je tzv. zastaven, čas kolem něho jakoby přestal existovat.
Teď dostává prostor přijmout ještě jiný rozměr svého života.
Věřím, že v sobě najde tu správnou cestu.
© Wahlgrenis
24.01.2012
