wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Môže to byť prasknutý vred, alebo iná "bežná" príhoda


Drahá Wahl,
pred chvíľou som dovolala s ujom, povedal mi, že dnes odviezol deda do nemocnice, lebo 3-tí deň krváca z konečníku.
Nie je z tých, čo šíria poplašné správy...
Mám zvláštny pocit.
Môže to byť prasknutý vred, alebo iná "bežná" príhoda, ale ak chcem naňho myslieť a trochu ho podporiť, mám taký pocit, akoby to nebolo priechodné a v myšlienkach naňho ma napadlo: "Koľko to mal vlastne rokov?"...
Niečo cez 70, to viem.
A mám dilemu, ak by moje pocity boli trochu pravdivé, neviem, či mám právo vstupovať do tohto procesu.
Prosím, môžeš mi poradiť?
Ina 06.01.2012

Milá Ina,
odpověď na tuto otázku lze pochopit různě.
Jsou tady dvě možnosti, oboje je vlastně v pořádku.
Muž, který má nyní zdravotní problémy, je před jakýmsi svým vnitřním přerodem.
Mám z toho pocit, jako by se malinko ztratil na své cestě a nyní se má vrátit.
Neví ale jak, bloudí.
Rád by začal spolupracovat s někým, kdyby tady ovšem někdo byl.
Je jako slepec, který se snaží nenarazit do ničeho před sebou, tápe, je to nejistá chůze, má před sebou ruce... nebo bílou hůl...
Tento jeho postup se mi ale jeví jako nedostatečný, možná začal hledat správnou cestu pozdě, těžko říct.
Vnímám jeho obrovské bolesti, které musí zažívat, jsou uvnitř, břicho, spodní část břicha, ne, tohle se mi jako banální věc nejeví.
Přitom ale on to jako tragédii nevnímá, on ví, že je tak nějak všechno v pořádku.
Pokud tady bude operace, bod zastavení, kdy se najednou vůbec nic neděje, pak se ukáže, že další směr už nejspíš vůbec nikam neukazuje, není.
Ale další cesta tady je.
To jsou právě ty paradoxy, dvě různé stránky jednoho života.
Věř, že všechno je v pořádku...
I ty slzy budou v pořádku...
I tohle je život.
© Wahlgrenis 06.01.2012

Draha Wahl,
Vcera ta skuska bola prakticka...
"Pacientka", ktora mi bola skusajucou vybrana, krvaca z konecnika...
Uplne ma mrazi...
Prepac... neviem to inak napisat, o nic sa nepokusam, versovat neviem...
Ale takto ma to napadlo, akoby to bolo jednoduchsie zdelit, co citim..
A preco Ti to zdelujem?
Lebo si "Ta", co mi pomaha pochopit...

Hlavu sklanam, Pochyby rozpustam…
A Bohu sa polahucky otvaram…

Srdce je to co sa z toho raduje….
Lebo na navrat k nemu sa schyluje…

Som, dycham…
a Vesmiru spolupatricnost vyznavam.

Bo Lekcia vcera to velka bola,
Do srdca cestu mi otvorila..

Posielam Ti slnieckove pozdravy a jednoduche, ale vela-znamenajuce DAKUJEM...
Severka 06.01.2012

Ďakujem.
Vieš, ja som optimista.
Mňa len zarazilo, že v tomto prípade ma optimizmus vôbec nenapadol.
Napadlo ma naopak - to slovo - bol - a to bol rozhodujúci moment, prečo som Ťa oslovila.
Môj vnútorný pocit hovorí jasne, ale moja hlava, že veď ty - to ako ja - v tomto vôbec nevieš chodiť.
Asi teda niečo viem.
Vieš, ja som mu hneď intuitívne išla poslať energiu, bola som zastavená.
Teraz sadám do auta a idem pre jeho syna na chatu, lebo mne sa javí, že cez nich - jeho a moju sestru cesta priechodná bude.
Tak to cítim.
Má reiky ešte od čias, kedy sa tieto cesty uvoľňovali preto, lebo duchovný rast možný nebol.
Dnes viem, že ja to nepotrebujem, mať reiky.
Vieme, ako to je.
Myslím si, že sa zatiaľ blížime k tej prvej možnosti.
V obale ich poinformujem, čo budem cítiť a čo vďaka Tebe viem.
Máme trošku "náskok"...
Takúto odpoveď som očakávala.
Aj tak som celá rozkolísaná.
Ďakujem moja drahá, dám vedieť, čo a ako.
Ina 06.01.2012


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.