Píšu s velmi zastřeným zrakem, občas se mi stává, jako bych špatně viděla
Milá Wahlgrenis.
Momentálně ti píšu s velmi zastřeným zrakem, občas se mi stává jako bych špatně viděla.
Víš, mám jako by takové mžitky před očima, většinou se to stane velmi náhle bez nějaké příčiny.
Když jsem byla v takovém psychickém a časovém presu, stávalo se mi to dost často.
Říkala jsem si, že je to z různých důvodů například:
Je toho na mě moc, dnes je asi špatné počasí, nebo tlak.
Léčila jsem to spánkem odpočinkem a pokud to nešlo jinak a byla jsem nucená fungovat tak kávou případně nějakým práškem proti bolesti hlavy.
Dnes se mi situace po delší době opakuje a nemohu vůbec přijít na to, čím to je.
Jsem taková otupělá, vidím jako by zastřeně, vidím, ani nevím jak to vysvětlit, vidím ostře, ale jako bych měla před sebou clonu.
Když ti píšu tento e-mail mám v něm docela dost chyb a musím se strašně soustředit.
Prakticky mám zapojené všechny ostatní smysly, jen abych e-mail dopsala.
Zrak je ale trochu slabší.
Zkoušela jsem si už lehnout chvilku spát a odpočívat zkoušela jsem i kávu i prášek na hlavu.
Ale nic se neděje, spíš se to zhoršuje.
Tak mě napadá, že možná nejsem jediná, kdo má podobný problém.
Tak si říkám, co mi tělo chce říci, nebo co se děje, co mám udělat pro to, aby to bylo lepší, ale odpověď ke mě stále nedochází.
Přeji Ti krásný den,
Sefiella 14.09.2011
Milá Sefielo,
často zažívám hodně podobné stavy.
Jsou to chvíle, kdy by člověk měl dělat něco jiného, než právě dělá.
Tedy nečíst, neřídit, nepsat mail.
Připadá mi to, jako by si duše volala po jiné aktivitě, která je jí pro tu chvíli bližší.
Může se také jednat o přísun "jiných" informací, "odjinud".
Na to je třeba takové ne příliš aktivní napojení, také se tomu říká stav alfa.
Neřešila bych to a neřeším to přes očního specialistu.
Za chvíli, když se potřeba "toho jiného, pravého" uspokojí, zase zrak krásně funguje.
Nemyslím si, že by bylo nutné se tím nějak zvlášť zaobírat.
© Wahlgrenis
18.09.2011
