Už delší dobu mě trápí problémy s kostrčí
Milá Wahlgrenis,
už delší dobu mě trápí problémy s kostrčí.
Chodila jsem i na rehabilitaci, cvičím, ráda chodím na procházky a výlety.
Kostrč jsem měla po úraze v dětství špatně zakloněnou a nechala jsem si jí od fyzioterapeutky srovnat.
Ale poslední dobou mě bolesti kostrče dost omezují.
A chytne mě křeč z ničeho nic, musím se pak zastavit.
Tak přemýšlím, co s tím více mohu udělat.
Vím, že mě kostrč bolí, když jsem přetížená nebo mám starosti či obavy.
To se snažím řešit, ale někdy nemám více sil.
Mívám i pak problémy s hemoroidy, trápí mě pak svědění a bolesti.
Před lety jsem se to snažila řešit hlavně rozumově a léčebně, ale nepomohlo mi to.
Čím více jsem na to myslela a snažila se o lékařskou léčbu, tím horší to bylo.
Zajímal by mě Váš názor na problémy v téhle oblasti a jestli by jste mi neporadila, co bych měla udělat..
Moc děkuji!
Elen 13.07.2011
Milá Elen,
při čtení Vašeho dotazu se mi vybavil telefonický rozhovor s jednou paní.
Volala krátce poté, co se mnou vyšel v časopise Meduňka rozhovor.
Neznala můj web, nikdy o mně neslyšela.
Také si stěžovala na bolesti kostrče, vystřelovaly jí do páteře a omezovaly na pohybu.
Hned v první vteřině mi přišla informace: tady je něco špatně.
Oblast kostrče souvisí se vstupem člověka do tohoto světa.
Vnímala jsem najednou obrovský problém.
Řekla jsem jenom dvě slova: černá magie.
Ta paní se lekla, to jsem poznala ze změny hlasu, ptala se, jak jsem k tomu došla.
Ani tak nezkoumala důvody, co se s tím dá dělat, jako spíš moje postupy.
Zajímala se, na kterých seminářích se tohle dá naučit, kde jsem se to já naučila.
Pak jsem se s ní potkala ještě při skype konzultaci.
Potvrdila mi nejen černou magii, rituály s ještě nenarozenými dětmi, ale i další podivné postupy vůči partnerovi dcery, který se jí nezamlouval.
Nemyslím si, že by ve Vašem případě mělo jít o podobné věci, ale zkuste si odpovědět na otázku, co nemáte vyřešeně směrem k bývalému příteli.
Tady jsou slzy.
Může to být rozchod, s kterým jste nesouhlasila, nebo jenom mírné znejistění...
Těžko říct.
Mohla to být jiná partnerka, která narušila Vaše společné kroky.
Je třeba podívat se na tuto situaci tak, že se vždy děje to, co se dít má, nikdy nikdo Vám nepatří, nemůžete si na nikoho dělat nárok.
Každý žije svůj život především za sebe.
Ostatní jsou tady jenom na chvíli jako naši průvodci, za jejich přítomnost je třeba děkovat, ale nemůžeme nikdy chtít, aby tady byly napořád, chtě nechtě.
© Wahlgrenis
13.07.2011
Děkuji Vám Wahlgrenis za odpověď!
Dost mě překvapila.
Souvislost s bývalými vztahy by mě vůbec nenapadla..
Co se týče černé magie, tak to není můj případ.
Těmto věcem se vyhýbám a nezajímají mě.
Spíše mě to děsí a považuji to za špatné.
Možná jsem s tím v minulém životě měla špatnou zkušenost.
Přemýšlím o vztazích.
Můj bývalý přítel mě opustil, ale v současnosti máme dobré přátelské vztahy a jsem ráda, že jsme se rozešli partnersky.
Protože bez toho bych nepoznala svého muže, kterého moc miluji.
Spíše mě ranili moji dva přátelé v průběhu několika let.
V jednom případě šlo o dost velkou zradu a lež.
Vyrovnávala jsem se s tím dlouho.
Ale teď už to považuji za uzavřenou záležitost.
V hloubi duše mě nejvíc bolí, že mě vědomě opustil můj otec.
Kterého přes všechno moc miluji a stále ve skrytu duše doufám, že se někdy potkáme, nebo že se někdy objeví před mými dveřmi.
Vím, že přátelé odcházejí nebo partneři a že nikdo mi nepatří.
Ale tohle mě bolí.
Vnitřně s tím někdy bojuji, se svými pocity.
Miluji ho, i když mi ublížil, ale to už jsem mu odpustila...
Má rodina k němu má špatný vztah a nechápe, že bych ho mohla stále milovat.
Ale miluji.
Dal mi život, vypadám vzhledově přesně jako on..
Je to těžké, zrovna dneska je mi z toho nějak smutno.
Odešel najednou v mém dětství, do té doby jsem bývala tátova holčička a bolelo to moc.
Myslím na něj s láskou, jen kdyby někdy dokázala doufat..
Že jednou..
Prosím Vás Wahlgrenis, co bych měla udělat?
Mám to naprosto vzdát a odpoutat se a nečekat?
Jen poděkovat, že tu pro mě chvilku byl a zapomenout?
Elen 15.07.2011
Milá Elen,
upřesnila jste problém, Vaše potíže se týkají propojení s Vaším tatínkem.
Odešel jako mladý, takový zůstal ve Vašich vzpomínkách, pořád máte k němu krásný vztah.
Nechápete trochu, jak si mohl zvolit jinou cestu, jinou lásku.
U Vás zůstává stále na prvním místě.
I když Vaše rodina (hlavně asi matka) na něho házela všechnu špínu.
Jeho odchod je třeba brát jako lekci ve škole, prožít, zvládnout, poděkovat a jít dál.
Pravděpodobně tady bylo ve Vašem dětství pouze propojení přes peníze.
Jste od té doby znejistěna.
Měla byste se na tuto část svého života podívat jinak.
Váš otec se potřeboval posunout dál, byla to jeho cesta.
Nesmíte ho ani v myšlenkách k sobě uvazovat, on si jít mohl, protože se tak rozhodl.
Často jsou rodiny narušené odchodem jednoho z rodičů.
Váš otec začal žít jinde svůj další příběh, otočil list v knize...
Vy jste se ale v podvědomé rovině zastavila, nedokázala jste žít dál, obracela jste se do minulosti.
Všechno se ale děje tak, jak se dít má.
Možná jste v minulosti - v některém z minulých životů - duši Vašeho otce opustila, proto Vám to musel nyní vrátit.
Všechno je v pořádku.
Nedívejte se na odchod otce z Vašeho života jako na tragédii.
Jakmile si přeskládáte své hodnoty, které k Vám poté přišly, budete schopná i jeho cestu pochopit.
Je to jako nastavené zrcadlo, do kterého se najednou podíváte.
Všechny zdravotní problémy se řeší ve vteřině, jde jen o to správné pochopení.
Vy máte pochopit maximum.
Začíná Vám nová fáze života.
© Wahlgrenis
15.07.2011
Moc Vám děkuji Wahlgrenis za vysvětlení mé situace a mého problému.
Přemýšlím o tom, o svém otci.
Děkuji, že jsem Vám mohla otevřít svou duši.
Tohle o mě skoro nikdo neví a já cítím uvolnění, už jen tím, že jsem Vám o tom napsala.
Trápilo mě to mnoho let.
Ale ještě cítím slzy, musí ven, abych se mohla ještě více uvolnit a pochopit celou situaci.
A nežít v minulosti, ale jít dál.
Vystihla jste to přesně, zastavila jsem se svým způsobem v minulosti.
Ale to už nechci, chci jít dál ve svém životě.
Elen 16.07.2011
