wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Chci se zeptat na dětské bradavičky


Milá Wahl,
chci se zeptat na dětské bradavičky, takové ty malinkaté pupínky-mulisky.
Vím, že si na svých stránkách již odpovídala a četla jsem a problémy ač různé mají v podstatě tentýž základ příčinu..
V podstatě jsem ze všech těch slov vycítila toho sdělení..
Naučte se žít s láskou, zapomeňte na hněv, vzteklá slova a pocity nepochopení.
Všechno, co potřebujete, je ve Vašem srdci.
Kluci na to nikdy netrpěli a vlastně dokud jsem nešla se Štěpánkem na tříletou prohlídku, nevěděla bych, že je má.
Miluji je oba a žiji, jak nejlépe dovedu, povídám si s nimi, jsem s nimi..
Řekla bych,že i když to není dokonalé.. v tuto dobu máme nejláskyplnější vztahy jako nikdy a to i přesto přiznávám, že staršímu bude za pár dní šest.
Jsou situace, kdy je mi ouvej a řvu, plácnu na zadek ve chvílích, kdy na sebe už doslova ječí a dopadne to tak, že se praští.
Nikdy jsem neměla ráda hádky, řev, bitky, možná tím, že jsem toho byla neustále svědkem.
Ale věřím, že je vše na dobré cestě.
Přesto se stalo, že můj tříletý bradavičky má.
Zpočátku jsem myslela, že je to ze slunka, potničky, opravdu to tak nevypadalo a já s tím nikdy neměla zkušenost.
Má je na bříšku sem tam pár i u prsíček.
Už dvakrát jsme byli u doktorky, hojí se to, přesto stále jsou a dnes jsem zjistila, že je "chytil" zřejmě i Tomík, našla jsem jednu už vyloupnutou na zádíčkách a když jsem zkoukla pozorně ruce, najednou mi tam padl zrak, tak mám pocit, že jsou tam další, "jen ještě nevylíhnuté".
Na jednu stranu jsem si řekla, že je to dobře, že vlastně se to ukázalo a tak se něco určitě čistí, nemá to takzvaně už uvnitř sebe.
Trápí mě to.
Vím, že každý máme tu svoji cestu, jen mě nenechává spát pocit, že děti jsou odrazem nás samých.
Zrcadlí.
Mohla bych teď vypisovat, co mě napadá, přesto bych tě ráda poprosila o tvůj nestranný názor na to, čím to je.
Miluji je a jsem pyšná na jejich objevování sebe sama a toho, jak vše zvládají a pomáhají si učí se navzájem, rostou, naše společné dny.
Pak je druhá strana, kdy je to horší a jednoduše řečeno nemají svůj den jako občas každý z nás.
Proto mě napadá otázka,jak mohu pomoci?
Děkuji ti za tvůj čas..
Mek 12.07.2011

Wahl,
možná mám odpověď.
Napadlo mě - jukni k Wahl, tam, co jsou pod písmenky rozebrané různé "nemoci", tak jsem došla k nemoci jako výkřik duše..
A tam nadpis: Když hněv se mění v lásku... metoda "Pevné objetí
Četla jsem a za těmi slovy různých příspěvků jsem slyšela.....
Jdeš správně, jen vydržet, nevzdávej to, neříkej si pokaždé, když se někde něco.. včetně dětí "pokazí", kdes "udělala chybu", ušlas velký kus cesty, ty sama, tvoje vnitřní dítě se raduje, nalezlas k němu cestu, ale chce to trpělivost a nepřestávat, je to prostě cesta..
Vidíš zase je tu Drunvalo..
Vzpomínka na pocity z knihy Had Světla a z něj celkově.. ano to je ten pocit.. objetí..
A není to jen od dospělých k dětem, Štěpánek neustále objímá maminku, hladí ji, povídáme si a pomalu ale jistě trpělivostí a vytrvalostí to jde i s Tomáškem, nalézáte k sobě cestu.. však přeci před chvikou si pro tebe přišel, že tě chce mít vedle sebe u pohádky a dal ti obrovskou pusu, co jsi udělala, otevřelas mu nároč a celou dobu jste se objímali a když si to udělala on tě pohladil a dal ti další obrovskou pusu a zářili mu očíčka, tys byla v tu chvíli šťastná..
Nikdo neříkal, že to bude jednoduché, ale ty to nevzdáš, je to cesta, život, plyne se se vším, co k němu patří, není třeba neustále si říkat, že jsi vinna, když máš špatnou náladu, vždyť víš, jak to je..
Tam hluboko uvitř srdce je nádherná láskyplná bytost.. ta, co ušla obrovský kus cesty, aby našla sama sebe a díky tomu i cestu ke svým dětem a uvědomila si lásku.., že je.., vždyť i vztah s maminkou a maminka sama je teď otevřenější a váš vztah je jinde..
Pomalu je v něm ona láska, tak vědomá.. se slovy a objetími, společnými chvilemi, kdy je vám dobře a jste rodina..
Vím, že někdy je to složité, ale tvá víra a úsměv i v těžkých chvílích tě jen vede krásně dál...
Stejně tak víš, že nejsi sama..
A jako ty jdou svojí cestou i kluci, i oni mají v sobě cosi co jde prostě ven a má..
Ale když to vyleze, změní se to v onu lásku..
Milují tě.. a důležité je, že ví, že tu jsi.
Děkuji ti Wahl...
PS: Tak teď nevím, kdo to psal))..
Je to tak.. to "špatné" odejde a přijde radost..láska,spokojenost..))))
Jsem maminka, opora, jsem tu..,jak mohu pomoci?
Mek 12.07.2011


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.