Pan doktor něco nahmatal
Milá Wahlgrenis,
omlouvám se zase za prosbu. Jsme spolu domluvené na schůzku počátkem října, ale já mám plnou hlavu otázek...
Jenže do toho se mi zamotala jedna hlavní.
Bulka v prsu.
Váš
horoskop na tento týden pro blížence - zdraví...
Pak jsem si řekla, nic nebudu hrnout před sebou a na mámin (je mrtvá 10 let) svátek v pátek jsem zašla na gynekologii.
A opravdu, pan doktor něco nahmatal, ale uklidňoval mě, že na 99 % to bude ok, že to je zduřelina vzhledem k hormonálním změnám atd.
Je mi 45 a mám už 2 roky štítnou žlázu. Jsem paralyzovaná strachem, ale jdu na mamo tento pátek.
Děkuji, za všechno.
Je to zvláštní, je to jen pár dnů, vlastně od 17.9., co se pod tíhou toho, co mi teď v pátek řeknou, změnil můj pohled na spoustu věcí.
Nejradši bych šla poděkovat dolů do kuchyně manželovi, že je se mnou, poprosit ho za odpuštění mých špatných nálad atd...ale nechci plašit. On to teda všechno ví, ale znáte to. Na to jste sama.
Děkuju tedy.........
Rozárka 21.09.2010
Milá Rozárko,
nemohu odpovídat na maily hned v minutě, kdy je dostanu. Nebyla jsem o víkendu
doma . Proto reaguji až nyní, nehledejte v tom prosím nic jiného.
Vnímám ve Vaší otázce znejistění v partnerské rovině. Sice na jednu stranu je tady velká snaha o rychlý posun dál, ale současně, ve stejnou chvíli je tady zastavení. Z toho už je zřejmé, že soulad zde nebude, je to narušení rovnováhy, ale to možná sama víte nejlépe.
Možná jste si prošla už krizí s partnerem, jistá změna proběhla, ale Vy jste zůstala pořád tou raněnou, která nemůže odpustit, nemůže poděkovat, nedokáže se přes třeba i nepříjemné poznání dostat dál. Sice je zřejmé, že člověk, kterého máte vedle sebe, je k Vám připoután nadčasovou vazbou, všechno spolu dokážete zvládnout a přežít, rozumíte si maximálně, ale přesto je ve Vašem životě trápení.
I kdyby se v pátek při vyšetření ukázalo cokoliv (a není to vlastně vůbec důležité...), měla byste se dopátrat k tomuto trápení. Je to uzlík, na který se nabalují další vrstvy, on se jakoby obaluje. Je ale zbytečný. Je možné ho zcela rozpustit, ale pouze za výrazné spolupráce s Vámi, nechtějte to po nikom, tohle je Váš příběh.
Hlavně se nepokoušejte s ničím pbojovat, všechno jde v životě po dobrém, jakmile ale pochopíte, že všechno, co se Vám děje, má nějaký smysl, že je třeba děkovat, to už víte, nejsou to náhody.
Boj je boj, Vy potřebujete v životě plout.
Není to rozhodně konec života, jestli jste tohle chtěla vědět.
© Wahlgrenis
21.09.2010
Milá Wahlgrenis,
cítím vděčnost.
Jsem klidnější.
Já se Vám moc omlouvám za náznaky nátlaku.
Je mi jasné, co píšete...
Jen každý si myslí, že jeho trápení je to jediné na světě.
To vše, co jste napsala, tak nějak vím.
Máte naprostou pravdu. Začalo to před dvěma lety a dnes vím, že to bylo zbytečné. Hledám z toho cestu ven. Je to nesmírně těžké.
Já nevím proč, ale myslím si, že musíte být narozená ve znamení
Kozoroha .
Ti mě provázejí celý život.
Vždycky mě dokázali vyvést z té mé zamotané emocionality.
Oni vždycky řeknou jednoduše, co já nedokážu popsat dlouhým monologem. Prostě rozdvojený blíženec.
Nechci Vás zdržovat, čas sice není, ale přesto běží.
Ráda bych, až se setkáme, jestli byste mi pomohla při mém hledání.
Vy víte, jak najít ztracenou rovnováhu?
Dříve tam byla, prostě a jednoduše... a pak někam odešla a je to boj, který nechce ani jeden z nás, ale tu nerovnováhu jako bych rozhodně více vytvářela já, můj muž je pořád stejný.
Když jsme byli v létě na dovolené u moře, tam jsem si na bulku nevzpomněla, nebolela. Tam jsme byli oba v také pohodě, jako už dlouho ne. Zajímavá souvislost.
Dnes slavíme 20 let od svatby, ze všeho nejvíc bych mu chtěla dát dárek. Zabalit ztracenou rovnováhu do balíčku. Z toho by měl asi největší radost, on je velmi skromný člověk. Prostě Kozoroh.
Děkuji Vám nekonečně za vše, co jste mi napsala, a těším se setkání. Možná to bude nový začátek.
Pokud byste mě chtěla navést - na to, co píšete, o mých partnerských, o mých zdravotních problémech, budu za to vděčná.
Vím, že i "bulka velikosti kávové lžičky dokáže zmizet, když s dostatečnou pokorou jste požádala o proud vesmírné energie" - jestli se nepletu...
Jenže já zatím nevím, jak se to dělá.
O pokoře vím hodně.
Ale je také pravda, že i o nehezkých věcech.
Nejvíc ubližujeme těm, které máme nejradši - je to pro nás nejsnažší.
To je hodně odporné, já už to ve svém životě nechci.
Děkuji Vám, budu se moc snažit, protože nesmírně chci.
Nejen pro sebe, ale i pro své blízké.
s úctou
Rozárka 21.09.2010
Milá Wahlgrenis,
chtěla jsem Vám jen napsat, že jsem dnes byla na mamografu a jsem zdravá.
Možná bych mohla použít mnohá barvitá slova a to "zdravá" rozvinout.
Ale je to tak prosté, že mě nic nenapadá.
Víte, já asi dnes mnohé pochopila.
Z toho, co jste mi psala i z toho, že toto a co jsem si prožila, bylo možná varování pro mne.
Myslím v souvislosti s tím - už jednou pro vždy odpustit ...., poděkovat..... za tu lekci a jít dál.....
Byl tam se mnou můj muž.
Čekal na mě venku.
Ještě z kabinky ultrazvuku jsem mu poslala zprávu "Zdravá" !!! a když jsem vyběhla ven, pochopila jsem všechno.
Měl v očích slzy, tiše mě objal a pozval na oběd.
Ty slzy už jsem jednou viděla.
Když se nám narodil před 19 lety náš úžasný syn.
Už chápu mnohé, ale ještě všechno mi asi nedošlo.
Musím to vstřebat.
Odpoledne jsme pracovali na zahrádce, já přetvořila jeden záhonek a když jsem se na něj mimoděk podívala potom z okna - měl tvar srdce.
K výročí 20 let svatby 21.9. jsem nemohla s tím vším dohromady nic lepšího dostat.
děkuji Vám
a všem, co jsou se mnou.
Moc toho k životu nepotřebujeme.
Těším se na Vás , i na zítřejší den.........
Rozárka 25.09.2010
Milá Rozárko,
Váš poslední text mě opravdu dojal.
Úžasné...
Reakce manžela...
Srdíčkový záhon...
Chtělo by se mi snad závidět, ale to nedělám.
Přeju vám to, moc a moc.
A jsem ráda, že píšete své zážitky, protože ani možná netušíte, jak to může někoho posunout zase o krůček dál.
Děkuju.
Rudbékie 26.09.2010
