WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Už několik let mám problémy, které ale podle lékařů neexistují ONDRÁŠEK


Milá Wahl,
už nějaký ten rok čtu Vaše stránky, jsou pro mě moc přínosné.
Dlouho jsem se odhodlávala, zda Vás "obtěžovat" svým problémem, ale rozhodla jsem se, že Vám napíši...
A kdyby byl třeba nutný osobní kontakt, tak přijedu...
Už několik let mám zdravotní problémy, které ale podle lékařů neexistují. Proto jsem se začala hodně uchylovat k alternativní medicíně.
Tuším, že má neustálá únava, motání hlavy, problémy s trávením (vše se občas dostane do fáze, kdy ani nejsem schopná vstát z postele) asi částečně souvisejí s tím, co se teď děje na Zemi.
Ale nevím, co s tím.
Vyzkoušela jsem spoustu věcí - kineziologii, SRT, automatické písmo (vypsalo se, že mé problémy souvisí s transformací), spoustu očistných kúr, medituji, zajímám se o esoteriku.
Znám jednoho léčitele, který je mi schopen hodně pomoci, zatím mě dostal ze všech mých zhroucení, kdy to docházelo do stádii, že jsem jen ležela, na WC mě musel někdo nosit, hubla jsem, trvalo to i měsíce...
Během těch 5 let už jsem podstoupila všemožná vyšetření ve 2 nemocnicích, vše bez nálezu.
Poprvé v roce 2006, podruhé loni těsně před porodem syna, kdy jsem za celé těhotenství přibrala 4 kila, byla zesláblá a poslední dva měsíce a poté 2 měsíce po porodu jen ležela, motala se, ani kvůli tomu nemohla spát, na WC mě nosil manžel... Lékaři nic nenašli, dostal mě z toho opět "můj" léčitel.
Ovšem vím, že na to se nelze spoléhat, potřebuji si najít cestu k sobě a umět si pomoci sama. Je mi jasné, že jde o výkřik duše nebo snad nějaký blok z minulých životů, kvůli kterému těžko přijímám energiii z Kosmu nebo ji moc lehko ztrácím?
I kořenovou čakru mám asi zablokovanou, protože se prostě necítím stabilně, z každého prudšího pohybu se motám, nemůžu skoro jezdit autem, protože se z toho pak týden vzpamatovávám...
Je mi jasné, že už mě ovlivňuje vnitřní strach, že se to zase bude opakovat.
Ale jak se těch zaběhnutých vzorců zbavit?
Nevím, neumím si pomoct.
Vždy když je lepší období, tak si říkám: jo, už to dokážu, ale pak to zase spadne dolů...
Co se týče rodinných vztahů - tam jsem naprosto šťastná. Mám zlatého manžela, se kterým jsem 11 let, máme 16měsíčního syna, který mi dělá jen a jen radost... Trochu jsem čekala, že po porodu se mnohé změní, ale stavy se stále opakují...
Snažím se komunikovat s anděly, Universem, Zemí, ale asi se to nedaří, jak by mělo.
Nechci, aby to vyznělo nepokorně, mám trpělivost, možná to takhle teď má být a časem se to srovná.
Ovšem ty stavy, do kterých se dostávám, mi znemožňují se postarat o syna, kdyby manžel neměl zaměstnání, kdy hodně pracuje z domova, tak nevím, jak bychom to zvládali. Proto se sebou potřebuji něco udělat...
Za jakoukoliv radu, souvislost, nebo vlastně za jakákoliv slova od Vás budu moc vděčná.
S láskou a úctou
Schiria 12.08.2010

Milá Schirio,
připadá mi, jako by ve Vás to, co je běžně u lidí "živé", ztuhlo jako kámen.
Ano, tyhle procesy nejsou z lékařského hlediska čitelné, proto se nejspíš neobjeví u žádného vyšetření.
Ale to, co každý druhý člověk prožívá jako běžnou radost ze života, to Vy neznáte.
Bylo by třeba se na Vás podívat malinko s odstupem, ale to je pro Vás hodně složitý proces.
Nepřipustíte si, že by se mohla nějakým Vaším skutkem nebo myšlenkou stát chyba. Jste příliš v tomto víru, ten Vám neumožňuje vystoupit, natož dojít k nějakému "logickému" závěru.
Všechno kolem Vás v tuto chvíli prostě jenom "je".
Vnímám tady naprosté přerušení energií ve Vašem těle, proto jste ostatně tak unavená, že často ani nedokážete vstát z postele.
Normálně energie procházejí páteří a člověk se cítí v pohodě.
Vy tady máte blok, vypadá to, jako by někdo tuto Vaši dráhu pilkou ukončil.
Ten bod se mi jeví uprostřed břicha, tam, kde je solar plexus.
Tady je také centrum strachů. Možná už sama chápete, že tady to bude všechno jakoby zakleté.
Když si na kus papíru sepíšete, čeho všeho se právě nyní bojíte, uvidíte, že to nebude krátký seznam.
Znejistění vnímám mimo jiné i ze strany Vašich rodičů nebo prarodičů.
Možná jste nebyla chtěné dítě, možná tady bylo ještě něco jiného - úspěšnější starší sourozenec, rodiče chtěli syna, alkohol u některého z členů rodiny apod.
Tyhle problémy se kolem Vás uzavřely podobně, jako byste si představila pavouka, který splétá své sítě kolem kořisti.
Není úniku.
Naprosto jste se vzdala, nebojujete, jako by Vás ani žádná, ani ta lepší cesta nezajímala.
Je to skoro jako byste odmítla jakoukoliv komunikaci, protože už předem víte, že Vaše argumenty nebudou mít pro ostatní žádný smysl.
Tak raději ani nic neříkáte, jen necháváte rány osudu, aby na Vás dopadaly...
Pak je jasné, že ani žádnou sílu mít nemůžete.
Přitom byste tolik chtěla, aby všechno bylo jinak.
Jenže sama nic ke změně neděláte...
To je pak moc těžké...
© Wahlgrenis 12.08.2010

Ahoj Schiria,
sem odpocivala a prisla mi zas myslenka na Tebe.
Sem si nejdrive rikala .. neplet se radci do toho.. ale ted uz mi to neda.. kdyz sem na to myslela po druhe
Proste mne na energii pomaha toto cviceni:
Najdes je v knize Magicke pohyby od Carlos Castaneda
funguje to
ale mam overenou jen prvni serii pohybu, ty ostatni bych ti ani radci nedoporucovala
ta prvni ti vrati energii tam, kde ti chybi
zalezi na tom, jestli to dokazes ucvicit..
ja sem zacinala pomalu
nez sem zvladla vsechny cviky te prvni serie
ale pak se zacli dit veci, zvysila se mi nejen energie, ale i intuice
ted to moc necvicim, protoze je to dost silny
mohla by jsi to zkusit, pokud chces
ale bud opatrna
posiluje to sice tvou energii, ale na tobe pak je, jak ji vyuzijes.....
dale taky funguje rekapitulace...
jak pises, tatinek po tobe neco chtel, co ty jsi nechtela, mozna tam se stal ten prvotni blok.. a potrebujes to zrekapitulovat
to se dela tak, ze dychas z jedne strany hlavy na druhou.. zprava doleva nadech..
pak zleva doprava vydech
nadechem prijimas zpet ztracenou energii ..
vydechem vracis tu, ktera z toho zazitku v tobe zbyla
chce to hodne trpelivosti, vsechno si zrekapitulovat, ale kdyz se tomu zacnes venovat, tak to funguje a spoustu veci si tak vybavis, tim se ti vrati energie...
je to zpusob navratu energie, kterou pouzivali samani davneho mexika
chces-li .. carodejove
je to jedna vec, o ktere mohu rict ze funguje, nebot sem ji vyzkousela
na to ovsem potrebujes klid a cas sama na sebe
nevim, jak s ditetem se to da zvladnout..
ale snad najdes svou cestu.
pa
Hvezdicka 12.08.2010

Milá Wahl,
moc Vám děkuji za rychlou odpověď, které si nesmírně vážím!
Máte pravdu, je to u mě koloběh, ze kterého nevím, jak ven.
Stejnou pravdu máte v tom, že když bych si měla napsat seznam strachů, bude dlouhý...
Všechno si to uvědomuji, ale nevím, jak z toho ven.
Jak se toho strachu zbavit?
I když píšete, že ke změně nic nedělám, tak já se fakt snažím, i když je to asi jen nějaký můj zkreslený pocit. Moc se snažím užívat si syna, vyjet občas na výlet a užít si to - jenže když mně je pořád tak slabo :-/
Proč?
Nějak už přes tu pavučinu nedokážu slyšet samu sebe, nedokážu si sama říct, co dělat pro zlepšení...
Je mi z toho občas i do breku, protože vím, že tím obtěžuju okolí, ale nevím, jak z to ven...
Moc bych chtěla prostě jen žít, bez strachů, užívat si každou chvilku...
Co se týče rodičů - vztahy máme moc dobré, máme se rádi, ale začátek nebyl nejlepší. Mamka otěhotněla ještě před maturitou, tudíž chtěné dítě jsem opravdu nebyla... Nikdy jsem to od nich neslyšela ani necítila, spíš naopak, ale je to prostě fakt...
Syna nechtěli, alkohol se u nás taky neobjevuje, sestru mám mladší a nikdy mezi námi nedělali rozdíly - bude to opravdu asi už to neplánované početí...
Wahl, jestli si myslíte, že byste mě dokázala "nakopnout" (nic jemnějšího už mi snad ani nepomůže :-D), nebo mi poradit, jak se napojit na svoje Já a konečně mu porozumět a vyhovět mu, ne se pořád motat v tom koloběhů obav, byla bych Vám nesmírně vděčná...
Tudíž pokud máte pocit, že by mi osobní konzultace prospěla, přijedu! Přijedu ráda, i přesto, jak reaguju na cestování, protože si já opravdu moc chci užívat života, radovat se pořád a nejen, když je mi zrovna dobře.
Psala jste, že to možná ani nechci, ale to je jediná věc, se kterou bych si dovolila nesouhlasit.
Opravdu to chci, moc!
I když kdo ví, jakej zmatek mi tam zase dělá podvědomí :-/
Problémy začaly asi před 5 lety v době, kdy jsem končila konzervatoř a rozhodovala se, co dál. Táta ze mě vždycky chtěl mít sólistku, co bude muziku studovat dál a jezdit po světě, ale mně až na konci studií došlo, že to nechci...
Že chci učit, mít klid, rodinu...
Tak se tenkrát moje tělo poprvé vzepřelo a sesypalo...
To jsem tenkrát pochopila, proč se to stalo... Ale už nevím, proč se to stále opakuje.
Bojím se snad být zdravá, aby po mně rodiče zas nechtěli něco, po čem sama netoužím??? Že by tam pořád byl tento vzájemný blok?
Jen chci podotknout, že to nikdy z jejich strany nebyl nátlak, nikdy mě neuhodili, nikdy mi vlastně nenadali, ale tak nějak se to ode mě čekalo.
A jelikož já jsem hroznej cíťa, tak mě to vnitřně asi deptalo (i když jsem si to neuvědomovala), že vlastně nežiju vlastní život, ale tak trochu tátův sen... Myslíte, že to stále ještě nemám vyřešené?
Promiňte, že Vás zavaluju písmenky, ale poprvé někdo ty mé problémy pojmenoval slovy, kterými to pojmenovávám i já - prostě koloběh, pavučina...
Jak z ní ven?
Moc děkuji za radu, vyslechnutí.
Krásný den
Schiria 13.08.2010

Ještě jednu věc jsem chtěla říct.
Uvědomuji si, že problémy vznikají mými myšlenkami a slovy, ale nevím, jak to udělat a přestat neustále myslet a řešit, že mi je ouvej...
Opravdu si toto připouštím a vím, že je chyba u mě, ale nevím kde...
Asi jsem nějaký exot, ale nějak jsem se před roky asi zasekla, a to jsem odmala hodně dala na svoji intuici, dodnes dávám, vzhledem k druhým lidem mi slouží moc dobře, dokážu jim často poradit a pomoct, ale sama sobě ne...
Děkuji
Schiria 13.08.2010

Milá Hvězdičko,
z celého srdce Ti děkuji za rady, knihu si pořídím a zkusím rekapitulovat...
Takže s nádechem příjem energie, s výdechem se pokusit zpracovat a vrátit energii, kterou mám z onoho zážitku - snad to chápu správně...
Čas si udělám, manžel je úžasnej a o synka se postará, v tom není problém Je mi velikou podporou a obdivuji ho za to, jakou má se mnou trpělivost...
Uvítám každou radu kohokoliv, kdo má pocit, že mi má co sdělit a budu za ni moc vděčná, zkusím totiž opravdu cokoliv
Děkuji Wahl, děkuji Hvězdičce
Schiria 13.08.2010

Schiria,
Vy se tou nemoci pred necim schovavate.
Mne se to jaksi zvlastnim zpusobem dostalo do mych snu...
Ale ja uz se radsi do druhych lidi nebudu michat..
Krasne den preji pani Wahlgrenis a vsem!!!
Hvezdicka 13.08.2010

Milá Hvězdičko,
vyjevilo se Vám, před čím se schovávám?
Opravdu si nevím rady a byla bych Vám nesmírně vděčná, kdybyste mi napsala cokoliv, i kdyby to bylo tvrdé a nechtěla bych to třeba slyšet...
Děkuji a také přeji krásný den Vám, Wahlgrenis, prostě všem
Schiria 14.08.2010

Mila Schiria,
na to uz prave budete muset prijit sama.
Ale nebojte se toho!
Kdyby Vam to nekdo primo rekl, ztratilo by to tu hodnotu.
Ja to samozrejme ani nevim.
A nechci vedet.
Tu cestu k tomu, kdyz si ji projdete, tak vsechno pochopite, a tim se osvobodite.
Nekdy Vas druzi lidi muzou nakopnout, neco Vam rict nebo poradit.
Nekde se clovek potrebuje jen vypovidat..
Ale cestu ..tu si musite najit sama.
Jinak.. rekapitulace je take jednou z moznych cest...
Detailne popsanou ji najdete v knize, kterou jsem jiz zminila.. ale nevim, jestli todle je prave Vase cesta... to uz musite zvazit sama...
Knih je mnoho a cest take..
Nemohu Vam radit, kterou se vydat, zeptejte se sve duse a ona Vas povede..
Dulezite je ji naslouchat..
Preju Vam hodne zdravicka.
A nebojte se toho.
Hodne stesti!
Hvezdicka 14.08.2010

Milá Hvězdičko,
asi máte pravdu, děkuji Vám.
Už jsem psala, že to tak možná má být a chce to čas, jen samozřejmě - jako většina netrpělivým pozemšťanů - už chci, aby nastalo zlepšení, už kvůli malému a manželovi, ale především kvůli sobě...
Každopádně doporučenou knihu od Vás už jsem si včera našla a chystám se objednat, minimálně si ji přečtu...
Děkuji, moc si vážím Vašich slov, snad se brzy naučím svoji duši poslouchat.
Doufám v to.
Krásný víkend
Schiria 14.08.2010

Milá Schiria,
mám nutkání Vám napsat, snad se nebudete zlobit.
Když jsem četla odpověď od naší Wahlinky, koukala jsem jak Vám nádherně odpověděla na Váš problém. Vy máte odpověď před očima, jen jí nevidíte. Je to všechno jen na vašem rozhodnutí, to za Vás nikdo neudělá, jen vy sama.
Vždyť jste zdravá, krásná maminka, která má dítě, a to je ten největší a nejkrásnější dar, co jste dostala.
To jak jste psala, že Váš otec chtěl, abyste byla sólistkou, už je minulost. Dala jste se cestou jinou - být matkou a učit. Vždyť jste si to přála. Proč to nežijete? Proto Vám psala Wahl, že všechno kolem Vás v tuto chvíli "je".
Schirio, vaše myšlenky strachu, že se probudíte a bude Vám zle, si ordinujete dopředu. Co kdybyste si večer před spaním řekla, že si přejete (vymažte ze slovníku slovo chci) druhý den udělat, co je doma potřeba, abyste to měli doma krásný a útulný. Tím uděláte radost sobě a manželovi.
Co vy na to?
To je ta běžná radost ze života, jak psala Wahl.
Už se přestaňte litovat, že jste neschopná a obtěžujete okolí. Vy jste žena a matka. Nemůžete opravdu nic nechávat na druhých. To je vaše role. Jste nádherná bytost, tak se prosím neblokujte, že dopředu něco nezvládnete, myslete pozitivně, říkejte si - nejsem žádná padavka a ničemu se nebudu poddávat.
Odpustťe si ty negace, který od Vás jdou.
Mějte se ráda a užívejte si mateřství, je to nádherný čas a děkujte za to.
S láskou
Barbora 16.08.2010

Milá Báro,
děkuji Vám moc za Váš příspěvek.
Je to takhle, vím to, je mi jasné, že ze všecho nejjednodušší je žít život takový, jaký ho mám - krásný!
Ale v tom bude u mě asi nejzakopanější pes - už mám po těch letech asi občas pocit, že to neumím...
Povětšinu času se mi to ovšem daří - i manžel mi říká, že tam ty změny jsou a veliké. Ještě před rokem jsem po porodu sotva chodila, teď vyrážíme denně na dlouhé procházky, sbírám houby, objímám v lese stromy... A jsem šťastná.
Jen prostě nechápu, proč i když jsem šťastná a v pohodě, denně říkám synkovi i manželovi, jak je mám ráda, říkám to i našim kočkám, kytkám venku i sama sobě - proč občas přijde období, že mě to znova popadne?
Co dělat, aby se ty vzorce neustále neopakovaly?
Proč se jim jednou za čas znovu poddám?
Každopádně doufám, že se potkám s paní Wahlgrenis, moc se těším, že ji poznám.
A budu se snažit žít si příjemný a pohodový život - už teď si každý večer říkám, jak bude zítra krásně, tak to určitě brzy bude pravidlem
Děkuji Vám, mám Vás tu všechny moc ráda, i když Vás osobně neznám.
Schiria 17.08.2010

Krasnou nedeli pani Wahl,
ja se k tomu nedostala drive.. ale chtela bych jeste "pomoci" ty pani Schirii.
Kdyz uz sem se do toho tak zapletla.. tak to ted i dokoncim..

Dobry den pani Schiria,
jeste se vracim k "nasemu" tematu.
Zvlastne ze zacatku sem na to hodne myslela.. a premyslela zdali k tomu mam dotaz sve "napady"
berte je jen jako neco co me oslovilo.
A mohlo by to i Vam neco prinest, ja totiz resim podobny problem uz od sveho detstvi u sve maminky.
Chronicky unavovy sydrom... to sneni sem mela cele jaksi spojeny se vsim a informace si pamatuji jen mlhave.
do toho mi proste prisla vzpominka i na Vas..
a ja si rekla neco aha... tak takdle to je..
na me to cele pusobi..
ze to muze... souviset s tim tatinkem... mozna projevoval prilis silnou vuli..
a vy jste nakonec nenaplnila jakysi svuj cil a sve prani
todle muze vytvaret ten blok v energii
mela byste prijit na to co byl Vas sen (Prani Vasi duse) a zacit si ho plnit
pak by se Vam mela vratit i ta energie.
nejak najit spojeni se sebou ..

ohledne toho cviceni...
pokud byste se opravdu rozhodla se do toho pustit..
tady je video: http://www.youtube.com/watch?v=lauKs7tbtV8&feature=related
k te prvni sestave kterou cvicim.. nebo sem cvicila ja...
nicmene i toto je neco na co bych se nejdrive zeptala Vasi duse zdali je pro Vas dobre.
ja osobne toto uceni stale zkoumam...
vice se k tomu vyjadrovat nebudu

dalsi vec jsou bylinky... jenze i tady sem zjistila jednu vec...
bylinky a strava pusobi na telo.. je to fajn
kdyz se k tomu prida jeste tzv. bioinformace... neboli duch rostliny ktery harmonizuje dusi... pusobi to primo na pricinu onemocneni...
idealni je kdyz je tam oboji ... jak ucinne latky tak ta bioinformace.. (muzete take mrknout na Bachovu kvetovou terapii..)

takze abych to zbytecne nerozvadela...
tady je jeden typ ktery by Vam take mohl pomoci: http://www.energy.sk/cz/menu_x331x.asp
takze to je ode me uz asi bude opravdu vse
neberte me informace jako zasadni dane, ale hlavne se vzdy ridte svym vlastnim srdickem a intuici, protoze to jedine Vam ukaze co je prave pro Vas v dane chvili to nejlepsi.
nikdo jiny to nemuze vedet lepe.
Preji vam timto moc lasky a brzke uzdraveni!
Hvezdicka 22.08.2010

Dobrý den, milá Wahlgrenis,
mně se poslední dobou daří docela dobře - hodně teď o prázdninách chodíme s malým a manželem ven, i přesto, že mi cestování autem nedělá moc dobře, tak jezdíme na výlety alespoň po okolí, je to moc fajn.
Manžel říká, že jsem úplně někde jinde než v minulých letech nebo loni po porodu, tak mám radost, prý jsou to obrovské pokroky, jsem ráda...
I přesto, že jsem učitelka hudby, tak mě odjakživa baví focení a teď po narození malého jsem se odhodlala koupit si pořádný foťák. A zcela nečekaně se mi ozývají lidé, abych jim nafotila svatbu nebo miminko. A mě to strašně baví.
Jenom té energie mám pořád málo, jsem hodně unavená. Vím, že ta příčina únavy jsem já sama, ale i přesto, že poslední dobou miluju život a raduju se z maličkostí, tak mi energie chybí :-/
Mám poslední dobou opravdovou radost ze života - ze sebe, své rodiny, focení, krásných mraků, co vidím při rozhledu z kopce do údolí - za ty okamžiky jsem moc vděčná.
Největší změnou je to, že jsme koupili domek na rekonstrukci. Letos na jaře jsme se přestěhovali zpět na Vysočinu (kde jsem se narodila), zatím jsem bydleli u mých rodičů na statku a teď se objevil krásný domek, téměř v centru jednoho menšího městečka a my se na podzim vrhneme na rekonstrukci, budu potřebovat hodně sil. Ale jsem z toho opravdu nadšená a štastná a těším se.
Snad nám tam bude hezky.
Děkuji, s láskou
Schiria 06.09.2010

Milá Wahl,
dlouho jsem Vám teď nepsala.
Zase mi trochu začalo haprovat zdraví a ty šílené motáky hlavy, začala jsem kromě léčitele jezdit ještě na akupunkturu, tak snad mi to pomůže tělo trochu posílit, protože to teď je dost divoké...
Ale proto nepíšu - chodím alespoň dvakrát týdně, když mám trošku síly, tady kousek do lesa, pohladit a obejmout stromy.
Dneska mě manžel vyfotil.
Na bundě se mi ukázal takový obličej, nemůže to být flek, protože ve stejném místě na dalších fotkách není nic.
A já nějak nevím, co si o tom myslet.
Působí na mě dost strašidelně, na druhou stranu si říkám, že by to třeba mohl být nějaký lesní skřítek nebo nějaký obyvatel toho stromu, který zrovna hladím.
Fotku jsem hodně podsvítila, aby to bylo trošku lépe vidět, takže na kvalitu nehleďte.



Napsala byste mi na to, prosím, svůj názor?
Byla bych Vám moc vděčná...
Děkuji Vám z celého srdce a přeji krásný zbytek roku a poté všechno nejlepší k narozeninám.
Schiria 26.12.2010

Milá Wahl,
mockrát děkuji za doplnění jmen .
Asi před 10 minutami jsem na ně mrkla.
Jste hodná, že mi to dáváte vědět i mailem.
Před pár dny jsem objevila na testu dvě čárky, takže miminko už je asi pomalu u nás.
Když jsem byla u Vás v ateliéru loni v září, tak jste otěhotnění předpovídala na květen 2011.
Ale jelikož mi do toho zase přišel jeden můj zdravotní kolaps začátkem tohoto roku, tak jsem si v květnu na těhotenství ještě netroufala.
Ale díky tomu jsem se rozhodla svoje problémy konečně řešit od podlahy.
Nebaví mě se pořád hroutit, motat se, kolabovat...
Myslím, že jsem konečně našla samu sebe.
Uvědomila jsem si, že vše ve svém životě musím dělat jen podle sebe, nebrat pořád ohledy na ostatní, radovat se z každé vteřiny.
Opravdu doufám a věřím, že konečně nacházím sebe sama a začínám zas svému tělu pomalu věřit.
Myslím, že i těhotenstvím mu dám tu potřebnou důvěru.
Skoro tříletý bráška Štěpánek už se na sourozence moc těší.
Pořád hladí bříško a říká mi, že je tam miminko, mňouká a chce hladit.
Sice opět dost špiním, ale tak jsem to měla i u Štěpíka a vše dobře dopadlo.
Opravdu věřím, že to tak bude i tentokrát, snažím se tím neznepokojovat.
A jsme moc zvědaví, jestli to bude druhý rošťák nebo malá princezna.
Je nám to úplně fuk, neupřednostňuji ani jedno, ale moc se těším.
Mimochodem - v tom květnu k nám přece jen jedno miminko přišlo.
Pořídili jsem Štěpánkovi koťátko britské kočičky, takže už to byla třetí kočičí slečna do naší party.
Máme Sáru, Bibanku a Babetku.
A jelikož mám za pár dní narozeniny, opět se chystám předplatit si Váš web, ať můžu číst i aktuální články, moc se těším.
Wahl, kdybyste měla čas, náladu nebo jen chuť něco k našemu děťátku napsat, budu Vám moc vděčná, ale pokud ne, jsem Vám vděčná i tak...
Moc děkuji za charakteristiky jmen a přeji Vám do roku 2012 jen to nejlepší.




Schiria 25.12.2011

Milá Schirio,
to, že nepíšu obratem, neznamená, že nechci odpovědět.
Jsem tady a tleskám...
Je to takový ten dlouhodobý potlesk ve stoje, kdy umělci na pódiu ze sebe vydali maximum.
Vnímá to v hledišti každý, není pochyb, přesvědčili, že jsou nejlepší.
Tento potlesk nyní patří Vám.
Pochopila jste nepochopitelné.
Dostala jste se mimo ty smyčky, do kterých Vás cosi podivného kolem Vás denně stahovalo.
Udělala jste krok správným směrem.
Proto jste také mohla otěhotnět.
Budete úžasná maminka.
Už o sobě nepochybujete.
Sundala jste jednou provždy ty zrádné růžové brýle, už jste sama sebou, nic si nenalháváte.
Vypadá to v tuto chvíli na holčičku, uvidíme.
Všechno kolem Vás se kompletuje, všechno je na svém místě.
Jste úžasná.
Děkuji Vám za tento nádherný dárek.
© Wahlgrenis 25.12.2011

Milá Wahl,
tak tohle je zas ten nejkrásnější dárek pro mě, tedy kromě miminka v bříšku...
I přesto, že jsem vystudovaný muzikant a pódia byla jednu dobu mým druhým domovem, nikdy jsem nijak netoužila po potlesku.
Ale Váš potlesk mě zahřál u srdce!
Protože jsem opravdu šťastná, že i Vy ze mě cítíte změnu, která se se mnou udála.
Myslím, že mi spousta věcí došla a že konečně ve 27 letech žiju opravdu svůj život - život sama pro sebe, až v druhé řadě pro lidi kolem sebe (hlavně rodiče, těm jsem se vždycky snažila zavděčit).
Tělo bylo samozřejmě za ty roky kolapsů a hrabání se nahoru dost oslabené.
Ale sílí.
Cítím, že jo, i když se občas slabší chvilky vracejí, ale já se jich nelekám.
Jsem vděčná i za ně, protože to sice chvíli trvalo, ale došlo mi, že všechno, co se mi děje, je pro mě v tu chvíli to nejlepší a děje se to z určitého důvodu.
Už mi nešrotuje neustále v hlavě, co dělám špatně, proč? jsem neustále slabá a nemocná.
Když je mi náhodou chvilku hůř, tak to prostě přijmu, odpočinu si a ono je zas brzy líp a to si pak teprve užívám.
Měli jsem s manželem takovou malou dohodu, že miminku necháme volnou cestu od ledna, ale ono si našlo skulinku (takovým skoro až záhadným způsobem) a přišlo k nám už teď a jsme za to oba moc vděční.
Alespoň víme, že už se k nám těšilo a my na něj ještě víc.
Každý den mu říkám do bříška, že ho/ji už teď všichni milujeme a uděláme všechno pro to, abychom mu tu připravili co nejpříjemnější prostředí pro jeho úkol v tomto životě.
A je zvláštní, že i když tam nějaké problémy jsou a špiním občas celkem dost, tak mě to vlastně až tak moc neznepokojuje.
Z toho soudím, že snad bude vše v pořádku.
Se Štěpánkem mi taky dva doktoři říkali, že vzhledem k tomu celkem velkému krvácení je dost možné, že se miminko neudrží.
Ale já jsem se i tak nijak nestresovala a náš brouček k nám přišel.
Pevně doufám, že to stejně dopadne i tentokrát.
Wahl, moc Vám děkuji za krásná slova.
Jsem teď dojatá ze všeho, takže asi není divu, že jsem bulela jak želva, napsala jste to krásně!
Já se moc těším na každý den svého těhotenství (i za cenu, že budu stejně jako u Štěpíka zvracet 20krát denně - i když mám takový pocit, že to třeba tentokrát bude aspoň o kousek lepší) a na to, až bude miminko mezi námi.
I když ono už vlastně je...
Přeji Vám už dnes, trošku předem, všechno nejlepší k narozeninám, spoustu dnů plných lásky a radosti.
Jste skvělý člověk.
Schiria 26.12.2011

Krásný večer milá Wahl a Schirio,
waw.. waw.. waw..
Mám radost!!!!!
Jsem ráda, že je Vám lépe a gratuluju ke krásnému požehnanému stavu.
Posílám hodně lásky a světla a děkuju..............................
Přeji Vám, ať jste šťastná a nejspokojenější maminečka.
Krásné pohodové vánoční dny a úžasný nový rok 2012
Vám přeje ze srdce
Barbora - anděl 26.12.2011

Milá Wahlinko,
nechci být se svými prosbami moc na obtíž.
Ale jelikož zvracím a zvracím, jenom ležím a modlím se, aby už ty první měsíce byly za mnou (v prvním těhotenství to bylo podobné, ale řekla bych, že tentokrát je to ještě vyostřenější, nejsem schopná skoro nic pozřít, opravdu jen ležím a pevně doufám, že neskončím na kapačkách), tak přemýšlím o tom našem miminku...
Jestli je v pořádku...
Jestli to moje zvracení a nejedení zvládá...
Představuju si, že už je tu s náma a to je náplň mých posledních dnů.
Wahlinko, zvládne to moje miminko to šílené zvracení, že?
Je v pořádku?
U lékaře jsem byla zatím jen jednou před 10 dny.
Byl tam zatím jen váček s tečkou..., úplný začátek těhotenství, srdíčko zatím ne, a příště jdu až 1.2., tak jsem trochu nejistá.
I když se snažím si to nepřipouštět a říkám si, že když tak zvracím, tak se tam přece musí něco dít, což je pozitivní.
Ale abych došla k hlavnímu bodu, nějak si tak promítám v hlavě jména a je mi jasné, že pro nějaké se rozhodnu, až se mnou začne miminko v bříšku komunikovat.
Nějak se ke mně v posledních dnech dostalo jméno Dorotea (Dorotka, Dorinka, Teuška) a moc se mi líbí.
Mohla bys, prosím, až budeš mít chvilku, doplnit jeho význam?
Slibuju, že už další jména snad nevymyslím
Přeji krásné lednové dny
Schiria 12.01.2012

Milá Schirio,
nemusíte se ničeho obávat.
Miminko je v pořádku.
Užívejte si svůj "jiný stav".
Teď je všechno jinak, a je to tak správně.
Klidně zvracejte...
Doplnila jsem Vám jméno Dorotea .
Budu se těšit na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis 12.01.2012

Wahl,
děkuju.
K tomu není víc co napsat.
Už když jsem si před chvílí přečetla charakteristiku jména Dorotea (jste úžasná, jak rychle jste to zvládla), bylo to, jako byste mi odpověděla už tím.
Je pod Vyšší ochranou, pevně tomu věřím.
Ať už to bude nakonec holčička, nebo chlapeček, to je úplně fuk.
Mockrát děkuju...
Schiria 13.01.2012

Milá Wahlgrenis,
zdraví Vás stále, už 6 týdnů, vesele zvracející těhulka.
Musím se přiznat, že ta neustálá nevolnost, nepřestávající nikdy, ani v noci, už mě občas zmáhá.
Přiznám se, že někdy si pobrečím, že už na to nemám sílu, ale vím, že mám, že to s mimískem ještě nějaký ten týden zvládneme.
A pak se mi určitě uleví a bude už to to nádherné, jarem zalité těhotenství, budeme s mým tříletým synkem a manželem chodit po loukách.
Já samozřejmě s foťákem na krku, v bříšku se bude hýbat naše druhé miminko, o tom já si teď tak sním.
V prvním těhotenství to trvalo do 16tt.
Já jsem nyní už ve 12tt, tak snad se zvracením finišujeme...
Jinak se mám vlastně moc hezky.
U Dr. jsem sice už měsíc nebyla, ale prostě věřím, že v bříšku je vše v pořádku.
Za 14 dnů jdeme na ultrazvuk (kombinovaný test s krví, kde se zjišťují vývojové vady...).
Moc se těším, že uvidím naše malé štístko, tomu testu bych se ovšem klidně vyhnula, nemá pro mě nijak vypovídající hodnotu, i kdyby tam našli cokoliv.
Já prostě cítím (a snad cítím správně), že je miminko zdravoučké a krásné a veselé.
Ale to je fuk.
Budu doufat, že výsledky nebudou nijak zavádějící a nebudeme se muset nijak stresovat...
Pořád mám takový vnitřní pocit, že je to holčička, ale zas mě trošku mate, že má těhotenství jsou tak neuvěřitelně stejná, co se týče nevolností, (ne)chutí, pachů..., že občas si říkám, jestli to přece jen nebude druhý chlapeček.
Ale to je úplně jedno.
Jen já jsem hrozná zvědavka, až si občas říkám - zklidni se, holka, trochu pokory. Ale proto nepíšu.
Poslední dobou se mi hrozně často stane, že najednou mám pocit, jak kdybych to svoje miminko znala už hrozně dlouho...
Nevím, jak ten pocit popsat, ale Vy mě určitě pochopíte.
Nebude ode mě moc troufalé, když se Vás zkusím zeptat, co to k nám přišlo za dušičku?
Vždycky občas najednou přijde takový pocit, že i když o ní/něm vlastně nevím vůbec nic, tak přitom vím všechno.
Jsou to jen takové záblesky, ale strašně zvláštní a krásné...
Milá Wahl, děkuji, že jsem se zase takhle mohla po nějaké době "vypsat".
Pokud od Vás přijde nějaká reakce, budu moc šťastná...
Přeji Vám krásné mrazivé dny, já už se taky moc těším, až zase bude síla zajít do přírody, mezi stromy, to bude paráda
Krásnou sobotu
Schiria 11.02.2012

Milá Wahlgrenis,
tak jsme dnes byli na ultrazvuku ve 13tt, brali mi i krev a výsledky budou až za týden, ale dle UZ se miminko jeví zdravé, vše, co Dr. kontroloval, bylo krásně v normě a já, manžel i synek Štěpík jsme si pohled na toho našeho broučka v bříšku moc užili.
Je to malý pohodář - pochrupkával a když jsem měla zakašlat nebo se pohnout, aby změnil polohu, jen zatřepal ručičkama nebo si začal cucat paleček a ležel dál.
Mně je pořád špatně.
Trpím absolutním nechutenstvím, snesu jen kukuřičné lupínky a korbáčky, takže je jím pořád, doufám, že to se mnou miminko ještě nějaký čas vydrží, než ty nevolnosti přejdou.
Trávení mám prostě celkově rozhozené, pořád průjem, křeče v břiše, takže pořád po troškách hubnu, ale snad to nijak nevadí.
Zásoby mám, takže je z čeho brát.
Akorát doktor to pak hrozně řeší, že pořád hubnu...
Děkuju Vám, milá Wahl, a přeji krásný víkend
Schiria 25.02.2012

Milá Wahlgrenis,
tak už zase píšu.
Tentokrát se to netýká syna - tam jsme tomu nechali volný průběh, o kakání nemluvíme, nic nepitváme.
A on si poslední dny dost často počká na večerní plínku a kaká až do ní...
Ale jde mi o naše miminko v bříšku.
Syn měl minulý týden rýmu, ale jak je jeho zvykem, za den byla pryč.
On je opravdu dítko se silným kořínkem.
Jsou mu tři a zatím nebyl nemocný, jen pár malých nachlazení.
Děkuju za to!
Ale já jsem to chytla od něj a poslední dny je to bída - zánět nosohltanu, takže rýma, bolest v krku a začíná to sedat na průdušky a hlasivky, takže začínám sípat a neustále kašlu.
To je běžný průběh mých "nemocí".
Málokdy bývám nemocná a když už, ten průběh je vždy takový jako teď, na jiný typ viróz netrpím.
Jenže teď je to zkomplikované tím, že je mi pořád hodně zle, takže při každém úporném zakašlání zároveň skoro zvracím.
Trávení se mi rozhodilo ještě víc, než už bylo, takže mám v břiše pořád křeče, nepozřu skoro nic, totální nechutenství...
Ach jo, opravdu se o toho našeho mrňouska bojím.
Vím, že to snad za týden bude pryč, ale mám strach, že to neustálé kašlání, zvracení a od toho trošku tvrdnutí bříška už teď v 15tt mu nedělají dobře.
Wahl, prosím, je ta naše beruška/brouček v pořádku?
Jsem člověk, co dost věří své intuici a doteď jsem si tak nějak plula na vlně pohody, i přes ty nevolnosti, ale teď se opravdu trochu bojím.
Je mi z toho do breku...
Omlouvám se, že Tě pořád otravuji, ale jsi pro mě první, jak já říkám "internetový" člověk (tam počítám všechny, s kterými jsem v kontaktu takhle virtuálně), kterému se mi chce svěřit ať už s radostí nebo trápením...
Přeji krásný zbytek skorojarní neděle
Schiria 05.03.2012

Milá Wahlgrenis,
tak jsem se dneska dozvědala výsledky z triplle testů, kde nám vyšla jedna hodnota špatně.
A i když jsem si milionkrát říkala, že tyhle doktorské pravděpodobnosti 1: ...... se mnou nic neudělají, stejně mě to rozhodilo a 2 hodiny jsem si tu pěkně pobrečela.
I přesto, že ultrazvuk i krev před měsíce vyšly na prosto na jedničku, dnes nám kvůli jedné zvýšené hodnotě hormonu vyšla pravděpodobnost 1:1900 na rozštěpy neurální trubice.
I přesto, že to číslo je podle mě stejně velké a pravděpodobnost hodně malá, tak ten malý brouk uvnitř mé hlavy je.
Věřím svému miminku.
Věřím sama sobě a cítím, že už je mi mnohem lépe než před hodinou...
Vždyť doteď jsem o miminko nezapochybovala, proč se mě ta čísla tak dotýkají?
Je mi poslední dny hodně slabo, jsem unavená, pobolívá mě hlava, tak možná proto...
Že nejsem úplně v kondici a na vrcholu fyzických i psychických sil, asi proto mě ten výsledek trochu zneklidnil..
Jinak jsme teď s miminkem na začátku 18tt, nevolnosti jsou tu stále, ale občas už se najde den, jako třeba předevčírem, kdy mě jaro pohltí a já si poletuju po zahradě, hrbu se v hlíně, hladím kytičky, jsem neskonale šťastná a je mi prostě fajn, i když trávení zlobí.
Občas už se i stane, že malinkou/malého trošku cítím - dny, kdy je mi slabo a ne moc dobře, většinou spinká a kopne třeba jen jednou za den, ale pokud mám lepší den a nemusím odpočívat, tak je miminko celkem živé a cítím ho i častěji.
Moc si ty pohyby užívám.
Wahl, je miminko zdravé, že?
Já vím, už na začátku těhotenství jsi mi psala, že ano a já pevně doufám, že to pořád platí.
Já zrovna dneska tak moc potřebuju slyšet/číst něco pozitivního, kéž bych mohla číst něco od Tebe...
Přeji Ti krásné jarní dny, jsi úžasná!
Schiria 19.03.2012

Milá Wahl,
jaro je tady, venku je krásně, a já nějak postrádám energii.
Poslední dva týdny jsem hrozně unavená, už když ráno vstávám...
Asi těhotenská jarní únava nebo nevím...
Ale od pondělních výsledků testů jsem nějaká naměkko.
Já vážně vnitřně věřím, že je miminko zdravé, ale každou chvíli mě tam vevnitř popíchne nějaký červík a mně je do breku.
Myslela jsem si, že jsem silnější a vyrovnanější, ale hormony si se mnou zahrávají a mě občas napadne, co kdyby...
Pak je mi zas líto, že miminko musí tyhle moje nálady trpět a chce se mi brečet ještě víc...
Ach jo, doktoři a jejich čísla.
Přitom vím, že to, co nám vyšlo, není ve skutečnosti snad žádné riziko a doufám, že nás v pondělí na genetice uklidní, obzvlášť když ty první přesnější testy s ultrazvukem dopadly výborně...
Wahl, prosím, že se nic nezměnilo a miminko je pořád zdravé?
Vím, že když neodepisujete, vždycky to má nějaký důvod.
Tak si vždy řeknu, že to je určitě tím, že miminko je v pořádku a nepotřebuju uklidnit.
Jenže pak mi zase začne hrabat a já si říkám, co když je důvodem to, že miminko v pořádku není a Vy mi to jen nechcete říct?
Fakt nevím, kde se ve mně ten pesimismus bere, asi opravdu hormony.
Tohle není můj styl za běžného stavu.
Ale holt ten stav je teď "jiný", tak si asi musím jednou v životě zažít být náladová...
Měj se hezky a děkuju i za to, že se můžu takhle vypsat
Schiria 22.03.2012

Milá Schirio,
už jednou jsem Vám psala, že to, že neodpovídám, vůbec nic neznamená.
Nedělejte si z toho žádné závěry.
Nenechte se slovy lékařů nijak znejistět.
Vaše miminko opravdu všechno, co prožíváte, vnímá nyní mnohem intenzívněji.
To, jak Vám je... resp. jak Vám není dobře, je v pořádku.
Vždyť toto období je skutečně JINÝ STAV.
Všechno je jinak.
Není to jen tak.
Zkuste si ten proces jenom představit.
Z jedné ženy se najednou odloupne miminko, druhý kompletní jedinec.
To není vůbec jednoduché.
Víte, kolik buněk se musí přesně vyvinout, umístit a rozpohybovat?
Co všechno pak musí v tom malém tělíčku fungovat?
A Vy máte tu čest, že nějakou dobu nosíte to malé ve svém bříšku.
To je přeci krásný proces...
Je to zařízeno tak, že miminko moc dobře ví, kdy má vstoupit, aby to bylo pro něho správné.
Vím, jak je těžké uvěřit, že všechno bude v pořádku, když lékaři umí udělat tak důvěryhodný obličej, tak vážně se dokáží zahledět... až Vás, maminku dokáží pěkně znejistět.
Dříve nebyly takové přístroje, nedělalo se během těhotenství tolik testů a zkoušek, a také se miminka rodila...
Dejte na své vnitřní pocity.
Jste pro to malé v tuto chvíli jedinou osobou, kterou má.
Věří Vám.
Měla byste si být této důvěry vědoma a neuvažovat v krizových scénářích.
Všechno bude dobré.
Odpočívejte, jezte, co Vám chutná, dělejte to, co Vás baví.
Miminko by mělo být pro Vás nyní na prvním místě.
© Wahlgrenis 22.03.2012

Děkuju Vám, Wahl.
Všechno, co píšete, je svatá pravda.
Já to vím, ale opravdu teď všechno vnímám jinak, jsem ze všeho hned naměkko...
Musím přehodit na jiný "kanál", na ten, kde je zas všechno naprosto v pořádku a nic kolem se mě nedotýká.
Pokusím se o to ze všech sil.
Nesmírně si vážím toho drobečka uvnitř sebe, moc se na něj všichni tři těšíme, nejen já.
Nějak cítím, že díky tomu maličkému se naše rodina tak nějak doplní, bude kompletní.
A moc se těším na to, až budu toho malého človíčka postupně poznávat, i když to se děje už teď, to je jasné.
Když už mě občas malinko kopne, hned se mi rozsvítí svět.
A hodně si s ním večer před spaním povídám, pořád mu opakuju, ať se těmi mými chvilkovými výlevy nenechá zneklidnit, že vím, že je vše tak, jak má být, ale hormony se mnou občas cloumají...
Udělám všechno pro to, abych miminku připravila v bříšku klid a pohodu, aby kolem sebe cítilo jistotu a klid a mohlo si tam v pohodičce růst a nabírat síly.
Asi je jasné, že únava, stále nekončící nevolnosti k tomu prostě patří, tak to prostě u mě má být a já to tak beru.
Včera mu bráška Štěpánek koupil krásné chrastítko - červeného medvídka - aby tu prý mělo dáreček od něj, až se narodí.
Miluju toho tříletého človíčka.
Miluju to malé drobátko u sebe v bříšku a v neposlední řadě svého manžela, který je mi vždycky po boku, už skoro 13 let, a neustále mi opakuje, že je vše v pořádku.
Protože jeho po tom pondělku ani nenapadlo se začít bát, prostě ví, že naše miminko je zdravé a má se dobře.
Tak mu budu věřit a hlavně sama sobě!
Děkuju, Wahl, asi mám teď jen trošku rozkolísanější období, ale věřím, že zase bude dobře a to brzy
Tak se měj krásně, užívej si sluníčka
Schiria 22.03.2012

Milá Wahlgrenis,
tak už jsme s mrňouskem v půlce těhotenství.
Na genetice jsme tenkrát dopadli celkem fajn.
Paní doktorka byla rozumná, řekla, že ta naše jedna odchylka v krvi je fakt malá a dá se říct, že nám odmítnutí odběru plodové vody posvětila.
Dnes jsme byli na ultrazvuku ve 20tt.
Miminko vypadá naprosto zdravě, krásně roste, už má skoro půl kila a vypadá to, že holčička to není.
Štěpánek bude mít asi bráchu, pokud se pan doktor nespletl.
Ale byl si celkem jistý, i my jsme pindíka jasně viděli.
Takže pokud to nebyl pupečník, tak budu mít doma své 3 rytíře - manžela a dva synáčky mé milované.
Ale naše 3 kočičí slečny mi pomáhají vyrovnat síly, pořád ještě máme mírnou holčičí přesilu
Jinak já se mám tak nějak, jak to jde.
Nevolnosti pořád neustoupily, i když zvracím už míň, ale trávení je hodně rozhozené.
Ale hlavně mě začaly poslední měsíc hrozně trápit migrény, na které běžně ani moc netrpím, ale tentokrát v neděli dokonce migréna, kdy jsem ze začátku asi půl hodiny skoro neviděla, úplně jsem panikařila, protože se mi to stalo asi podruhé v životě, po strašně dlouhé době.
Netušíte náhodou, z čeho by ty urputné bolesti mohly být?
Občas se s tím fakt nedá asi spát, hlava jen tepe, pulzuje...
Říkám si, jestli se kolem mě nepohybuje něco, co mi chce sdělit nějakou důležitou věc, nebo já nevím.
Prostě tohle moc neznám...
Ale jinak jsem šťastná, že je mimi v pořádku, kopká ostošest, bráška se na něj moc těší a my dva s manželem ještě víc - co víc si přát.
Přeji Vám, Wahl, krásné aprílové dny a mějte se krásně
Schiria 12.04.2012

Milá Wahl,
mám na Vás velikou prosbu.
Už několikrát jsem na Vašich stránkách koukala na vzorec osudu a jména si do něj zadala a snažila se vysoudit, které jako vychází s naším příjmením lépe.
Jenže je tam tolik významů čísel, že se do toho vždycky nakonec zamotám a nevím, co mi vlastně vyšlo...
Prostě máme s klukama už delší dobu vybraných pár jmen, která by nám na našeho chlapečka tak nějak pasovala.
Ale ráda bych, aby to jméno hezky souznělo s naším příjmením.
Myslíte, že byste byla tak ochotná, byste nám nejen dle vzorce osudu, ale i dle Vašeho pocitu poradila, jaké jméno by se k tomu našemu klučíkovi hodilo?
Uvažujeme nad jmény: Mikuláš, Ondřej, Jonáš, Tobiáš.
Ale každému dalšímu návrhu se případně rozhodně nebráníme.
Co se týče charakteristiky jmen , všechna ji mají hezkou, ale nějak se nemůžeme rozhodnout, co by tak nejlépe ladilo s naším příjmením...
Pokud byste byla ochotná, budu Vám moc vděčná.
Mockrát děkuji
Schiria 12.04.2012

Milá Schirio,
pokud máte zájem o výpočet vzorce osudu, měla byste se obrátit na paní Camilu Karolinss, to je její teorie, její know-how.
Při výběru jména pro dítě by se neměli rodiče nikým nechávat zastupovat.
Tohle je jejich právo, oni se vlastně tak podílejí na cestě dítěte.
Je to docela zvláštní proces, ale má svůj smysl.
Důležité je, aby na jméně byli domluveni oba rodiče, aby jméno dítě nedostalo na truc tomu druhému, pak se těžko vytváří příznivá vazba mezi dítětem a rodiči.
Často ale "promluví" miminko během těhotenství, takže se dá říct, že si své jméno samo vybere.
Proto je třeba, aby maminka byla v tomto "jiném" stavu co nejvíce se svým budoucím miminkem propojena, jen tak jí neunikne žádná zásadní informace.
Věřím, že se na tuto vlnu také naladíte a nebude třeba žádných složitých propočtů.
Tady by měla být nejdůležitější láska, s jakou miminko do tohoto světa přivítáte.
Každé jméno je krásné, pokud je vysloveno s láskou...

© Wahlgrenis 12.04.2012

Wahl,
zrovna koukám na emaily a tady zpráva od Vás.
Moc díky za to, co jste napsala.
Máte samozřejmě pravdu.
Už teď se mi tam z těch jmen nejvíce rýsuje Ondrášek, už tak tomu drobečkovi vlastně říkám.
Zrovna včera večer jsem mu povídala, co by říkal na toto jméno.
Tak mu dáme čas, aby se projevil, však máme na rozhodnutí ještě spoustu týdnů.
Štěpánek náš malý by chtěl nejraději Mikuláška, ale my s manželem se asi o kousek kloníme k Ondřejovi.
Tak uvidíme, jak se to vyvrbí.
Někdy večer si ještě jednou sedneme, projedeme seznamy a třeba nás ještě nějaké jméno osloví.
Ale odvčera mám neustále na jazyku Ondráška a tak nějak mám pocit, že je to on.
Já už se tak těším, až ho budu držet v náručí.
Nesmírně si vážím toho, že ho můžu mít u sebe v bříšku, ale moc se těším, až ho uvidím, až mu dám pusu...
Děkuju za odpověď ještě jednou.
Chtěla jsem jen zabránit tomu, abychom mu dali jméno, které mu nesedí a on se s ním nebude cítit dobře.
Ale když to teď tak po sobě čtu, úplně cítím, že je to hloupost, prostě musím dát na svůj vnitřní hlas, a pak už je jen na něm, jestli se mu jméno bude v životě líbit.
Děkuju a přeju krásný deštivý den
Schiria 12.04.2012

Milá Wahlgrenis,
tak se zase po delší době hlásím.
Už jsme s miminkem ve 28tt, kope jak divé, tak snad se má dobře
Jen se mnou je to horší.
Poslední měsíc mě hrozně trápí oči - vidím rozostřeně, strašně mě pálí, řežou, teče z nich a ten výtok úplně rozedírá kůži kolem očí.
Takže je to fakt nepříjemné, bolestivé a hlavně mě to moc omezuje.
Nemůžu si číst, koukat kolem sebe, během 5 minut jsou oči unavené.
Do toho mě trochu trápí rýma a kýchání, takže jsou to asi alergie.
Normálně na ně až tak netrpím, resp. jsem o nich nevěděla, i když je fakt, že na bolavé oči a problémy s nimi trpím už pár let...
Teď v těhotenství je to o to horší, že je mi pořád špatně, takže trávení moc nefunguje, do toho tohle, jsem strašně unavená.
Pořád jen ležím a spím, protože nic jiného nejde dělat a mám pocit, že to jde pořád z kopce.
Už ani psychika není občas OK.
Prosím Vám z celého srdce - mohla byste mi poradit, co se to děje?
Čím jsem si tyhle problém způsobila?
Čím dušička trpí?
Za jakýkoliv názor moc děkuji, zamýšlím se nad tím ze všech stran, ale prostě to nechápu...
Děkuji moc, milá Wahl...
Schiria 01.06.2012

Milá Wahlgrenis,
tak konec srpna se nakonec nekonal a náš malý Ondrášek už je na světě.
Narodil se 30.7.2012 ve 14:25 v Litomyšli.
Akutním císařským řezem, protože já už byla absolutně vyřízená, neustále jsem zvracela, motala se, dostala jsem se do takových těch stavů, co mě trápily už v minulosti, když jsem nebyla těhotná.
Hlavně mě taky začala bolet jizva po první sekci, takže pan primář nechtěl riskovat a okamžitě mě řízli.
I když přesně na den o měsíc dříve, tak Ondrášek je bojovníček a byl ho už pořádnej kus - 2,9 kg a 48 cm.
Byl okamžitě naprosto v pořádku.
Už včera nás pustili domů, malej přibírá a je to zatím celkem spokojené miminko.
U mě bude asi chvilku trvat, než se trochu vzpamatuju, ale věřím, že bude brzy dobře.
Víc než jizva mě bolí záda a to tak, že opravdu brečím bolestí - s krční páteří nemůžu skoro pohnout, bolí mě záda odspodu až nahoru, ale věřím, že si obratle zase brzy zvyknout na normální stav, srovnají se po té bříškové zátěži a zase bude lépe, přestanu zvracet a motat se.
Jsem šťastná, že už mám broučka doma, jen těžko bych ten poslední měsíc zvládala.
Štěpánek je zatím z brášky unešený, pořád ho pusinkuje a "vychovává", je u toho hrozně moc důležitý.
V příloze posílám fotečku.



Přeji krásné léto, snad se brzy taky podívám ven a přestanu se cítit, jak v nějaké jiné dimenzi, no jo, hormony...
Mějte se krásně
Schiria 05.08.2012

Milá Schirio,
děkuji za nádhernou zprávu, o narození Ondráška.
Vnímám, že jste konec těhotenství neměla ideální.
Ale už by mělo být všechno v pořádku, na slzy s brzy zapomene.
Další vývoj by měl být vyladěný.
Otevřená náruč, žádné pochyby.
Mezi Vámi se rozprostřela krásná láska, nesmíte o své roli pochybovat.
Jste důležitá pro svého muže, pro své dva syny, ale především sama pro sebe.
Na to nezapomínejte.
Moc Vám dodatečně gratuluji k narození syna.
Vytvořte mu tu nejlepší rodinu, jakou jen umíte.
© Wahlgrenis 11.09.2012

Milá Wahl,
moc děkuji za Vaši gratulaci.
Jsem moc šťastná, že mám doma svoje tři rytíře - nejúžasnějšího manžela, jakého bych si jen mohla přát, a dva kouzelné syny.
Štěpán je jako bráška zlatý.
Ondrovi říká zásadně "ty moje sluníčko, miláčku, lásko", pořád ho hladí, vypráví mu, co se mu zdálo a když Ondra kňourá, tak už na něj z druhého pokoje volá: Vydrž, brácha už letí!...
Nebo třeba: Ondrášku, miláčku, teď opravdu nemohu, mám tu na stole kávu...
Je to srandista, svými moudry pobaví každého, kdo s ním přijde do kontaktu.
Od porodu se tak nějak vyladil, zklidnil.
Vím, že ze mě cítil, že je mi zle, a proto byl v mém těhotenství tak přecitlivělý.
Začal už konečně kakat na záchod , tak máme všichni radost.
Ondřej je malé sluníčko.
Teď už toho teda moc nenaspí.
Mnohem raději si prohlíží okolní svět nebo mě zaměstnává vyplivováním dudlíka, abych musela pořád k němu běhat.
Asi to se mnou myslí dobře.
Určitě neztloustnu.
Je to celkem klidné dítko, brečí minimálně, trošku ho trápí bříško, ale nic hrozného, tak nějak asi jako každé miminko.
Se Štěpánkem si jsou zatím hodně podobní, jen Ondra roste ještě rychleji.
Dnes jsme byli na 6týdenní kontrole a na to, že se jejich porodní váhy lišily o 1,2 kg (Ondra se narodil o měsíc dřív a měl 2,9 kg, kdežto Štěpík měl na termín 4,1 kg), tak dneska mu doktor navážil už 4,8 kg.
Už je jen o 400 g lehčí než jeho brácha v tomto věku.
Holt je to náš macík, pořádné kejtičky a 2 brady už nezapře, láska moje.
Já už se taky cítím mnohem lépe.
Tělo sílí, už chodíme hezky ven na procházky a i když jsem ještě unavená.
Občas se motám a vidím trošku rozostřeně, tak si vůbec nestěžuju, protože už je to o 100 % lepší a bude se to lepšit každým dnem.
Vím to...
Celé moje nitro je zaplavené štěstím.
Mám kolem sebe úžasnou rodinu, nejen manžela a syny, ale i rodiče a sestru, kteří mi teď hodně pomáhají a jsem jim moc vděčná a mám je všechny moc ráda
Wahl, mějte krásně babí léto a barevný podzim.
Schiria 12.09.2012




Schiria 20.12.2012


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.