Když zlobí štítná žláza...
Otázka: Milá Wahlgrenis,
uvítala jsem tvoji nejnovější stránku, kterou věnuješ lidskému zdraví a potížím s ním souvisejícím.
Chápu, že začínáš takříkajíc "od hlavy" - má to logiku - nicméně mám velkou prosbu.
Věřím, že budeš argumentovat, že pro každého jsou jiné priority, ale přece jen se pokusím o "intervenci".
Jak to pozoruji, hodně lidí dnes trpí na nemoce spojené se špatnou funkcí štítné žlázy.
Jedni se trápí sníženou, jiní naopak zvýšenou činností a oběma to přináší nepřekonatelné problémy. Hodně jsem o tom četla, protože už 6 let se na sníženou činnost léčím
(nutno říci velmi neúspěšně), vím, že ji údajně většinou odstartovává stres
(je náš každodenní společník, jde s dobou).
Vím také, že jedinou cestou k zlepšení je správná životospráva, doplňování jódu,
ale endokrinologové (žel) nejraději nasazují hormonální terapii.
Jsou věci mezi nebem a zemí, ale také jsou věci, kterým se ve snaze být zdravější, poddáme.
Můj lékař neustále na mně zkouší systémem pokus - omyl.
Jednou nasadí XXXXXXX 100 mg, jindy 150 mg, jednou mi dá celou tabletku, jindy 3/4, pak to zase zkouší na celé s větší gramáží...
Připadám si trapně když mi pak lékař u sonografického vyšetření řekne,
že celé to letité úsilí (moje i lékařovo), nemá žádný význam,
že ani o krůček nepokročilo a jediné, co lze považovat za pozitivum je fakt,
že se stav nezhoršil...
Promiň, rozepsala jsem se o konkrétním (svém) příkladu,
ale vím, že podobné potíže trápí hodně lidí, zejména žen,
a výsledkem je obvykle obezita nebo vyhublost, podrážděnost nebo apatie,
no a v lepším případě potíže přetrvávají beze změn.
V tom horším (a v mém okruhu známých je jich hodně) končí operativním zásahem.
S rizikem poškození hlasivek a kdoví čím ještě...
Wahlgrenis,
moc bych tě prosila, pokud se nehodláš tímto zabývat přednostně,
chápu tě, ale současně prosím, pomoz mi!
Teď jsem z vlastní iniciativy snížila dávkování léku na polovinu (75 mg místo 150),
to jsem učinila podle odpovědného uvážení.
Nejdříve jsem ubrala 0,25 mg, pak dalších 0,25,
vím, že když se jednou hormony začnou brát, nejsou s nimi žerty.
Povzbudil mne v tom gynekolog, když mi na otázku co dělat řekl
"mezi námi gynekology platí zásada - čím méně hormonů, tím lépe..."
Považovala jsem to za výzvu.
Sama nevím, zda dělám dobře a ráda bych zkusila cokoliv jiného než tu zatracenou chemii.
A ráda bych byla zdravá.
To především.
Co dělám?
Při svých relaxačních technikách se snažím vizualizovat pozitivní stav.
Představuji si ve svém vnitřním zrcadle, že moje štítná žláza je v naprostém pořádku,
že jde jako hodiny, že "tiká" jak má
a všechny funkce, které s ní souvisí, pracují podle "projektu" mého těla.
Asi to nebude tak jednoduché.
Jedna moudrá žena v jisté knize napsala,
že potíže se štítnou žlázou jsou výsledkem pocitu ponížení.
Pocitu, že se nikdy nedostanu k tomu, co chci dělat...
Když jsem onemocněla, ten pocit jsem opravdu měla.
Moc jsem toužila uplatnit se ve své profesi, využít vzdělání a získané praxe,
ale bránila mi v tom slabá znalost jazyka, v němž jsem potřebovala začít pracovat.
Když jsem to zvládla (ještě pořád ne na 100 %), dostala jsem se to takového psychického přetlaku,
že jsem šla z jednoho stresu do druhého.
Byl to začarovaný kruh.
Možná jsem už z něj venku, ale následky zůstaly.
SOS Wahlgrenis.
Poradíš-li mně, určitě poradíš mnohým.
A věřím, že jsou jich stovky.
Mám tě ráda, vážím si tě a důvěřuji ti.
S přáním krásných podzimních dnů a naději, že ještě chvíli zůstanou...
tvá
Aspidistra 08.10.2005
Odpověď: Milá Aspidistro,
Tvůj dopis jsem dostala hned první den po zařazení nové rubriky o zdraví.
Hned jsem dostala informaci, že štítná žláza je klíč.
Ale potřebovala jsem ji ještě dopracovat.
Není to tedy, že bych nechtěla odpovědět...
Dnes už tedy píšu.
Onemocnění štítné žlázy, ať už se jedná o její činnost nadměrně zvýšenou nebo sníženou,
je to vždy hlášení.
Hlášení o tom, že byl narušen jistý režim.
Člověk, který má jakékoli potíže se štítnou žlázou, by rád měl v životě něco jiného, než zrovna má.
To je ten klíč.
Klíč od brány, od jiného světa, od jiného domu, partnera, auta, dětí, klíč od světa snů.
Život, který žije, není naplněním toho, co by chtěl.
Jsou tady rozpory, snaží se buď zařadit do nějaké šablony (jak si to přeje partner...)
nebo se chce někomu podobat (soused má zase nové auto...).
Mohou to být také pomačkané sny z dětství, kdy si něco naplánoval, ale ta cesta jde jinudy.
Jsou to partnerské krize, touha po dítěti, když ještě není ta správná doba atd.
V tu chvíli se spustí jakési stavidlo v těle,
člověk začne na těchto plánech pracovat, ale už to není on.
Ty procesy se projeví právě v té štítné žláze.
Je to člověk v pasti.
Potřebuje se od všech těchto nesplnitelných přání odstřihnout, být zase sám sebou.
Možná pronikl už příliš pod slupku všech svých přání, už je jejich součástí, pak je to o to těžší.
Ideální je, když se člověk nechává ve svém životě řídit vnitřní intuicí, svým vnitřním hlasem,
ten ho do ničeho nesprávného nikdy nenašroubuje.
Štítná žláza na sebe upozorňuje také v případech, kdy člověk příliš propadne materiálnímu světu.
Místo aby se snažil o vlastní duchovní růst,
je denně uzemňován starostmi o věci, o náplň do myčky, benzín do auta atd.
© Wahlgrenis
08.10.2005
Moc Ti děkuji, milá Wahlgrenis!
Když se ohlížím na tu dobu zpět, do období, kdy to vše začalo, musím Ti dát plně za pravdu.
V mém případě samozřejmě nešlo o takříkajíc sousedovo lepší auto
Možná já sama jsem chtěla být lepší, dokonalejší, získat uznání, na které jsem byla předtím zvyklá...
Nic není náhodou, škoda jen, že ta daň je někdy tak tíživá.
Odstřihnout se - říkáš - a já si dnes víc než kdykoliv předtím uvědomuji, že to musím udělat.
Děti už napůl vyletěly z hnízda,
moje povinnosti se zúžily převážně na starou, leč hodnou maminku.
Vyčítám si každý okamžik, kdy ji musím nechat samotnou...
Možná proto to vše jde tak ztuha.
Píši to tak otevřeně hlavně proto, že mnozí z nás by si možná mohli z toho vzít ponaučení.
Je to něco o těch "schodech do nebe", které jsou sice krásné (a lidé nás za ně chválí),
ale jistá dávka zdravého egoizmu je také někdy potřebná.
Už jen poznámku na okraj.
Když jsem kdysi v rekondičním studiu trápila své tělo
a přidávala si zátěž, nahlas jsem to komentovala:
"Jen tak dál, dobře ti tak, to máš za to, že ses s jídlem nedržela zpátky..."
a paní cvičitelka ke mně přišla a vlídně podotkla: "Vy se ale nemáte moc ráda, viď?."
Trklo to ve mně a připustila jsem, že to tak je.
Proč vlastně?
Vždyť nedělám nic, za co bych se měla stydět, ba dokonce trestat.
Mějme rádi a mějme SE rádi.
Možná i ty bloky, které narušují náš lidský stroj, pak samy povolí.
S přáním hezkého dne a vřelého díky, žes mi otevřela oči, Wahlgrenis
Aspidistra 11.10.2005
Dobrý den Wahlgrenis,
chtěla bych Vás poprosit o radu.
Mám chronický zánět štítné žlázy a sníženou funkci.
Zhruba před 2 měsíci jsem začala dělat reiki, strašně moc mi pomáhá, hlavně psychicky.
Snažím se sebe léčit (celkově) a přijít na příčinu nemoci.
Vzhledem k tomu, že jsem se s ní narodila (zjistilo se to ale teprve před 3 nebo 4 lety), mě napadlo, jestli to nemůže být karma?
Není původ v minulém životě?
Nechci vědět, čím jsem byla, zajímá mě jen, mám se zabývat touto možností?
Nebo příčina leží někde jinde?
Chtěla bych být zdravá a čistá.
Děkuju za odpověď, pokud budete mít čas, vím, že nestíháte :-)
Hana 28.01.2009
Dobrý den, Walhgrenis,
Dnes jsem četla na Tvých stránkách o poruchách štítné žlázy.
Doporučuji všem zakoupeni višňové tinktury.
Ta se vyrábí ze stopek višní, které obsaženo největší mnoho minerálu, které tělu chybí.
Bohužel v jiném ovoci či zelenině to není. :(
Konzumace čerstvých višní a třešní v jakémkoliv množství je víc než dobrá.
Většinou už za 2 měsíce se "tělo" uklidní, člověk začíná být klidnější, hormony se stabilizují.
Může se upravit i váha směrem dolů.
Přeji hezký víkend
Modroočka 31.01.2009
Dobrý den, Walhgrenis,
Dnes jsem četla na Tvých stránkách o poruchách štítné žlázy.
Doporučuji všem zakoupeni višňové tinktury.
Ta se vyrábí ze stopek višní, které obsaženo největší mnoho minerálu, které tělu chybí.
Bohužel v jiném ovoci či zelenině to není. :(
Konzumace čerstvých višní a třešní v jakémkoliv množství je víc než dobrá.
Většinou už za 2 měsíce se "tělo" uklidní, člověk začíná být klidnější, hormony se stabilizují.
Může se upravit i váha směrem dolů.
Přeji hezký víkend
Modroočka 31.01.2009
