WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Musí Pavla zemřít?


Milá Wahlgrenis,
sleduji už několik dní příběh Pavly Špadrnové. Je jí 38 let a po bandáži žaludku zhubla už na 44 kg, z původních 126. Stále hubne a před celým národem se smiřuje s tím, že umírá. Copak jí opravdu není pomoci?

Ester 26.02.2010

Milá Ester,
neznám sice podrobně příběh paní Pavly, ale vnímám tady především boj s jejím tělem.
Jakýkoliv konflikt mezi duší a tělem se musí někde projevit. Už jen to, že došlo k operaci, která - jak se údajně později ukázalo - nedopadla nejlépe, se vlastně otáčí proti Pavle. Nemůžeme tělu vládnout, všechno má nějaký význam. Jakmile začneme s tělem bojovat, přijde protiúder. To se stalo i tady. Operace se nepovedla a už zřejmě není ani možná náprava, jak se Pavla sama vyjádřila.
Ve chvíli, kdy se člověk se svým tělem sladí, přijme ho jako svou nedělitelnou součást a začne s ním vnitřně komunikovat, najednou se všechno mění, dokonce i tělesné proporce. Ne, tohle není o dietách ani o nějakých drastických cvičeních. Ty nepomáhají, pokud není člověk v souladu s tělem. Je smutné, velice smutné, co si musí paní Pavla prožívat.
Ale podobně končívají i jiné zásahy "proti tělu". Vzpomeňme na nedávno prováděnou platickou operaci, kdy si mladá žena nechávala zvětšit prsa, a zemřela na operačním sále.
Měli bychom být více pokorní k tomu, co máme. Tělo je jediný dar, který dostáváme na všechny dny našeho života, měli bychom se podle toho k němu chovat. Tělo obecně není vnímáno jako chrám. Mnoho lidí jedná tak, jako by to ani nebylo jejich tělo.
S tím se ale nedá odtud, z tohoto místa, nic dělat, tohle je proces, který by měl každý pochopit sám, vnitřně.
© Wahlgrenis 26.02.2010

Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám za odpověď.
Ester 27.02.2010

Milá Wahlgrenis,
chtěla bych napsat pár slov k paní, co umírá, protože její tělo nedokáže přijmout a vstřebat žádnou potravu. Musím souhlasit s tím, co jste napsala. Byla jsem na Vaší akci v Lanškrouně, vím, o čem jste tam mluvila a je mi už také jasné, čím vším jsem si sama sobě ubližovala. Ono je to moc těžké najednou přijmout své tělo a začít ho milovat úplně nejvíc ze všeho, co máte. Také jsem s tím měla trochu problém, když jste toto téma začala, ale chápu, že tohle je opravdu cesta ke zdraví a vůbec k celkové pohodě. Začala jsem se chválit, říkat ty věty před zrcadlem, hladím se, jak je to jen možné a musím říct, že už za těch pár dní na sobě pozoruji obrovské změny. Dokonce mě zastavila kolegyně v práci, s kterou se moc nebavím, ptala se, jestli jsem nezačala užívat nějaké hubnoucí prostředky, že vypadám lépe. Ale já nic neberu, to je jen to, co jsem začala dělat sama se sebou. A k Tomu jsem došla díky Vám. I manžel se diví a dokonce jsem po několika letech zažila i tu "vteřinovou záležitost", o které jste mluvila, jak je důležitá.
Ještě jednou bych Vám chtěla poděkovat za to, že jste do Lanškrouna přijela, že jsem Vás mohla poznat a hlavně si Vás zažít. Přála bych to každému, kdo má nějaké zdravotní problémy. Ukazujete lidem směr, kudy by měli jít. Mně už je přes 40 let, ale zatím jsem o svém životě z tohoto úhlu nepřemýšlela. Jen jsem napravovala nějaké chyby minulosti, jen jsem pořád dokola zkoušela nějaké preparáty, prošla jsem i několika dietami, které ale nikdy neměly dlouhodobý efekt. Najednou už chápu, co mám dělat a vím, že tohle doopravdy funguje.
Ještě jednou Vám děkuji a přeji pěkný víkend.
Inis 27.02.2010

Paní Wahlgrenis,
moc bych přála paní Pavle, aby tuhle těžkou zkoušku zvládla. Nevím ale, jestli už není pozdě...
Romy 27.02.2010


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.