Je kyvadlo černá magie?
Dobry den
timto emailem vas chci jen pozdravit a preji vam hodne uspechu.
Vcera jsem jsi zakoupila par knizek a nove tarotove karty.
Dlouho si preji naucit vyklad karet.
Mela jsem v zivote spoustu karet, ale nikdy me nijak nepresvedcili, ze jsou ucinne, samozrejme, ze verim na vse nezive a ze je neco mezi nebem a zemi mam je pripravene a uz se nemuzu dockat, az se s nima blize seznamim.
Byla jsem u kartarky a ta mne rekla, ze v minulem zivote jsem se zajimala o cernou magii a ze se ji mam vyvarovat.
Chci se zeptat - kyvadelko neni cerna magie?
Dekuji a preji hezky den.
Katrin 27.03.2006
Mila Katrin,
kyvadlo je prakticky jakakoli vec na niti.
Tedy je to pouze predmet, s jehoz pomoci se muze cosi ukazat.
Je to moznost, jak se dorozumet s jinymi svety.
Rozhodne neni cernou magii.
Otazka byla polozena nesikovne.
Mela jsi jiste na mysli ovlivnovani deju nebo lidi na dalku s pouzitim kyvadla.
Samozrejme tady se uz o cerne magii uvazovat da.
Ovsem Ty jako zacatecnik bys mela dodrzovat jiste postupy, protoze cerna magie by Te mohla stahnout jinam.
Je treba mit vsechno sve konani vzdy pod kontrolou.
Komunikace s jemnohmotnym svetem neni hrou pro male deti, neni to zabava.
Mozna sis o tom uz neco precetla, mozna mas vlastni zazitky.
Neni to vzdy jen vesele...
Proto bud opatrna a radeji se nech nekym zkusenejsim vest.
Neriskuj.
© Wahlgrenis
27.03.2006
Dobry Den !
Dekuji za odpoved, ano zeptala jsem se trosicku nesikovne a urcite se budu vyhybat tomu, co jste napsala, jde mi jen o to zajimat se tim, co me bavi.
Preji vam hezky den.
Urcite jeste napisu.
Jste pro me zkusena pani, ktera vi o cem mluvi.
Katrin 30.03.2006
Milá Wahlgrenis,
od té doby co jsem Ti poprvé napsala uplynul necelý měsíc a dost věcí se změnilo.
A já vím, že to tak mělo být, že jsem na plno věcí měla přijít sama, s pomocí svých ochránců.
Psala jsem Ti hlavně o svém vztahu, pak o snu, který jsem si podle sebe vyložila (a myslím, že správně) a také o tom, že se zkouším napojit na své ochránce pomocí kyvadla, ale ještě moc o tom nevím...
Zdá se, že se mi daří spojení a já jsem moc ráda, cítím krásný teplý pocit na těle i duši, velkou úctu a pokoru a neustále jim za jejich přízeň děkuji.
Dnes jsem dostala svolení znovu Ti napsat.
Něco se totiž přihodilo a já Tě chci poprosit o pomoc.
Minulý týden mě kroky vedly na hřbitov, kde je podle mých informací pochován můj táta.
Zní to možná divně, že to nevím přesně, ale naši se rozvedli, máma k jeho hrobu nechodí a s příbuznými s tátovy strany se nestýkáme.
Už jednou jsem tam byla, ale nenašla jsem ho.
A minulý týden jsem tam šla znovu.
Stala se mi velmi zvláštní věc.
Hned po otevření vrat na mě padla tak neskutečná tíseň, že jediné, co mě napadlo bylo, že musím rychle pryč.
Jenže rozum říkal, že blázním, že to nic není a šla jsem dál.
Hřbitov se skládá ze dvou částí.
Prošla jsem tou první s pocitem, jako by se na mě někdo přisál, něco ode mě chtěl,
nemohla jsem se pořádně nadechnout a bylo mi čím dál tím hůř.
Dostala jsem se do druhé části, vstoupila jsem do ní, jenže po pár krocích, aniž bych se podívala dál, jsem se musela vrátit.
Cestou jsem „narazila“ na čerstvý hrob.
Když jsem vyšla ze hřbitova, po pár krocích se mi zase udělalo lépe, ale ten pocit, že tam někdo se mnou byl, zůstal.
Ptala jsem se potom svých ochránců.
Prý to byla duše, která mi chtěla něco říct, ale nemělo to být poselství.
Ptala jsem se, jestli je na tomto hřbitově pochován můj táta a bylo mi řečeno, že ano, v té druhé části, kam jsem nedošla.
Prý tam nemám chodit, ten čas ještě přijde.
Mrzí mě to, chtěla jsem být u táty blíž.
Poprosila jsem ochránce, zda bych mohla s tátou komunikovat a dostala jsem svolení.
Jen nevím, proč tam nemám chodit.
Také jsem se ptala, kolik mám ochránců.
Prý tři, dva muže a jednu ženu.
Zvláštní je, že když jsem s kyvadlem pracovala poprvé, bylo mi řečeno, že mám dva ochránce a tím jedním, že je moje prababička, jenže pak to kyvadlo popřelo.
Tak nevím.
Měla jsem s prababičkou velmi úzký vztah, cítila jsem, že není na konci svého života šťastná, já byla ještě dítě a představovala jsem si, že až vyrostu, vezmi si ji k sobě a ukážu jí své děti.
Žila jsem tou myšlenkou.
Jenže ona mi umřela dřív a já se za to na ni zlobila.
Také jsem byla její nejoblíbenější vnouče.
Je možné, že se mi narodila jako jedna z mých dcer, aby mi byla nablízku?
Mám dojem, že jsme se pořádně nerozloučily.
Tak moc mě její smrt „popudila“, že jsem ji ani nenavštívila v nemocnici a pak nešla na její pohřeb a teď mě to moc mrzí...
Milá Wahlgrenis, vím, že nic není náhoda a prosila jsem své ochránce, aby vedli mé myšlenky při psaní tohoto dopisu.
Moc bych si přála, abys mi odpověděla, i když vím, že takových je nás moc a moc...
Děkuji Ti za všechno, co pro nás děláš a hlavně za to, že jsi.
Jana 02.05.2006
