wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Jaro je (konečně) už tady... a "... která ruka to byla?"


Ano, skoro to vypadá, že jsem musela všeho nechat a vydat se do Brna, kde už je jaro. Od Prahy byly podél silnice samé závěje, zima se ještě drží zuby nehty, ale jaro stejně pomaloučku vykukuje, hlídá si přesný okamžik, kdy se ujme své vlády... To jednou stejně nastane. Dočkáme se. Určitě...



















A když už jsem se toho "jara" v Brně dostatečně nasytila... ono i úžasně vonělo, vydala jsem se zpět přes lávku kolem Tesca k hotelu Grand na autobus. V těch podivných vykachličkovaných chodbách, kde jsem sledovala šipky, panuje zcela jiný život, jako by zde vylézalo cosi z podzemí... Divné pachy, divné existence, divná doba... Bylo to jako ve filmu. Jdu a najednou nikde nikdo. Jako by se všichni někam propadli. Hraju sólo. Kamera najíždí blíž, detail. Rychlá chůze, zrychlený dech. Kdybych měla hodinky, podívala bych se, kolik mám ještě času. Snad deset nebo sedm minut.
Vtom zaregistruji nenápadný pohyb, jen jakoby dotek motýla. Ten tady rozhodně neměl co dělat... Otáčím se, rozhoduji se, tohle chvíli trvá, ale nakonec si říkám, že ten pohyb mě příliš nezpomalí, i když to druhé já, které uvažuje hlavou, mi říká, že tady přeci nikdo není, že už jsem se dívala před chvílí... Přesto se otáčím, rychle. Můj pohled ještě stihne cizí ruku na mé kabelce. Zip drží...
Žena tmavé pleti. A opodál další s nějakým děckem za ruku.
"Co to bylo? Takhle tady kradete?" udiveně se dívám té osobě do očí. Ani se nehnula. Ta druhá na ni něco volá, jako že ať už jde. Byla jsem úplně v klidu. Jen jsem ještě pronesla: "Ukaž, která ruka to byla!"
Vůbec neodporovala. A ukázala pravou...
Plácla jsem ji přes ni.
"Tohle se přece nedělá," mluvila jsem s ní jako s malým dítětem. Bylo vidět, že je v šoku. Otočila jsem se a nechala ji tam. Autobus už tam stál. Nastoupila jsem a Brno s jeho jarem a podivnými existencemi jsem zase na nějakou dobu nechala za svými zády.
Brrrr...
© Wahlgrenis 19.02.2010

Milá Wahl,
děkuji za krásné povídání o Brně. Za chvíli odjíždím do Zlína, kouknu, jak to je s jarem tam a nenechavýma rukama
Moc se usmívám, že moje víla Wahl umí "nafackovat" slůvky ( mně ), ale umí i plesknout opravdově.
Ta asi musela zírat, to se jí určitě v životě nestalo!!! Třeba jsi probudila "dítě v ní".
Přeji Ti krásný den
heřmánek 19.02.2010

Milá Wahl,
stačí tak málo a srdiečko plesá... Toľko grandióznosti a ľudskosti z Tvojej skúsenosti z Brna a reakcie na nečakanú lekciu sála! Bravo! Priam Ťa vidím, ako úplne prirodzene stojíš a Tvoja osobnosť vyžaruje potrebné: autoritu, spravodlivosť, ľudskosť, lásku. Bola to šanca pre ňu...
Ďakujem. Je mi teplo pri srdiečku.
Mám sa čo učiť.
Danka 19.02.2010

Milá Danko,
děkuji. To ale byla tak nečekaná reakce... Moje! Nevím, kde se to ve mně vzalo...
© Wahlgrenis 19.02.2010

Ahojík Wahl,
no krása... Věřím, že to byla cenná zkušenost. Ano, už je tady jarní výzdoba. Taky se hodně těším na jaro.
U mne novinky. Mám práci, zatím jsem se školila. Tak jsem zvědavá, co to bude.
Byla jsem na zasvěcení do Reiki, na Valentýna. Byl to velice krásný zážitek. Měla jsem vize a barevné viděni. Paní, která mne zasvěcovala, je srdícko. Teď se hodně čistím a zpracovávám nové možnosti, je to zajimavý proces.
Potkala jsem se s přáteli z Brna, konečně se mi život otočil do aktivní fáze..
Myslím na Tebe a vzpomínám, posílám objetí a přeji krásný probouzející se jarní čas.
S láskou
Semanthiell 21.02.2010

S tím Brnem jsi mě pobavila...
Úplně Tě vidím, i ten šok zúčastněné!

Hanka 22.02.2010

Milá Wahl,
moc jsi mě pobavila s tou cikánkou v Brně...
P. Maria 23.02.2010

Ahoj Wahlgrenis,
zastav se na chvíli, už tady bude brzy jaro...
Opravdu.
Podívej se tady .
Berunka 23.02.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.