Možná nevíte, jaké praktiky používá deník Metro...
Omlouvám se všem vám, koho přestávají bavit slova a slova a slova kolem krádeží mých horoskopů.
Mě to totiž taky nebaví a nejraději bych to vůbec neřešila...
Jenže druhá strana se bohužel domnívá, že si může dovolit absolutně všechno.
A já si ale myslím, že nemůže.
V tom je ten zásadní rozpor...
Deník METRO vydává společnost Zirkon Office Center
Sokolovská 86, 186 00 Praha 8
Telefon: 224 742 710 Fax: 224 229 775
Vedení redakce: Fabiano Golgo Jak to tedy bylo s deníkem Metro?
Když jsem loni v srpnu náhodou otevřela deník Metro a v něm mé horoskopy, byla jsem dost překvapená...
Slova, která jsem do té doby nečetla nikde jinde, protože byla moje, se na mě najednou dívala ze sloupečku s obrázky jednotlivých znamení.
Byl to docela šok!
Trochu smutná pohádka
Byla jednou jedna holčička, která měla na starosti rubriku v jednom periodiku.
Protože byla mladá a asertivní a vůbec ničeho se nebála, rozhodla se ozvláštnit svoji stránku originálními horoskopy.
Sedla si k internetu a co se jí libilo, vzala.
Jak je to jednoduché...
Všechno na internetu je přeci všech, ne?
Nedělá nic, co by se dělat nemělo...
A protože byla šikovná, změnila slova, aby se neřeklo, že to snad opsala...
Takto upravený text potom odevzdala.
Bylo to něco jiného, netradičního, pochválili ji.
Jenomže nic netrvá věčně, ty boží mlejny fakt melou...
Po několika telefonátech a osobní návštěvě jsem začala pro toto periodikum od 19. září 2006 připravovat horoskopy tzv. na míru.
Honorářem byla fixní částka za měsíc vyplácená po dohodě na účet.
(Mimochodem jsem se také dozvěděla, že ta paní, která je pro Metro psala do té doby, měla jakýsi astrologický rychlokurs a při své redaktorské práci na plný úvazek v celostátním deníku nestíhala plnit tuto rubriku tak, jak by měla.
Nicméně pan šéfredaktor Fabiano Golgo o tom údajně nechtěl nic slyšet, ať si to pořeší sama... Tak pořešila. Ale tuhle pohádku už znáte...)
V únoru jsem začala telefonovat a korespondovat s vedením redakce.
Zjistila jsem totiž, že poslední platba, kterou jsem obdržela za moje horoskopy, přišla počátkem prosince 2006, a to za listopad 2006.
Od té doby už nic.
Přitom jsem horoskopy připravovala dál.
Samozřejmě jsem se začala ptát, co se stalo, kde je chyba...
Ale jak už to bývá, nikdy nikdo kompetentní nebyl přítomen a na maily mi nepřicházely žádné odpovědi.
Telefonovala jsem si recepcí nebo s účtárnou, ale nikdy s nikým odpovědným.
Dokonce jsem se při těchto náhodných telefonátech dozvěděla, že peníze, které jsem měla dostat, byly pý omylem vyplaceny jiné osobě.
Pak mi 23.2.2007 najednou napsal dokonce sám pan šéfredaktor:
Jsem myslel, ze to uz bylo vyreseno.
Prosim, obratte se na pana Horalka.
Jako sefredaktor se nestaram o administrativni zalezitostech, pouze o obsahu...
Obrátila jsem se tedy na pana Horálka. Ten mi 26.2.2007 napsal stručně a jasně:
Byl jsem pověřen Vám sdělit následující informace ohledně vzájemné spolupráce mezi Vámi a deníkem METRO.
1. Dlužné honoráře za dva měsíce Vám budou zaslány 10. března.
2. Deník METRO s Vámi bohužel musí - z úsporných důvodů - přerušit spolupráci.
S pozdravem
Petr Horálek <petr.horalek@metro.cz>, zástupce šéfredaktora
Od této doby se neděje vůbec nic.
Nejenže doba uvedená v mailu už dávno vypršela...
Samozřejmě peníze zaslány nebyly...
A navíc se nejedná o měsíce dva, ale tři...
Přitom ještě počátkem března, kdy už byla údajně ze strany deníku Metro se mnou přerušena z úsporných důvodů spolupráce, zde ještě několikrát otiskli moje starší horoskopy.
Protože už jsem do této chvíle vyčerpala opravdu všechny možnosti, jak se s redakcí deníku Metro domluvit, volím tuto formu upozornění.
Na některé věci je nutné upozornit, jinak by se o nich nevědělo.
Očekávám samozřejmě nápravu.
Je mi jasné, že boží mlejny doopravdy melou...
(Těch důkazů už bylo hodně.)
Nechtěla jsem dojít až sem, ale jak je vidět, jsou lidé, kteří mají zvláštní přístup ke světu i k jiným lidem.
Každý si to jistě dokáže přebrat po svém.
Deník METRO vydává společnost Zirkon Office Center
Sokolovská 86, 186 00 Praha 8
Telefon: 224 742 710 Fax: 224 229 775
Vedení redakce: Fabiano Golgo
Wahlgrenis 23.03.2007
Možná mám uvěřit, že se věci hnuly...
Včera jsem měla téměř půlhodinový telefon s panem šéfredaktorem deníku Metro Fabianem Golgem.
W. 27.03.2007
Pokračování pohádky:
Zajímá vás, jak se vyvíjel pohádkový příběh od chvíle, co jsme opustili jeho hrdiny?
Malá popletená čarodějnice, která měla v té pohádce na starosti čísla a odměny, nejspíš v doupěti vyvětrala...
Tím vznikl neskutečný průvan, papíry s písmenky se začaly pohybovat po celé místnosti, něco snad i vyletělo z okna.
Bylo toho na ni nejspíš hodně...
Rychle se snažila všechno dát zase zpátky na své místo, ale nebylo to jednoduché.
Něco se ztratilo, něco prostě odletělo komínem a už to nechytila.
Tak se stalo, že to, co do té doby tato popletená čarodějnice vždy posílala správně, poslala jinam.
Tomu se snad ani nikdo nemůže divit...
Kam je asi poslala?
Spletla si jména, lesy, rybníky.
Nejspíš na ni sáhly temné mocnosti nebo něco podobného...
Tak se stalo, že straka zlodějka, která už v naší pohádce vystupovala, najednou uslyšela u svého hnízda důvěrně známý zvonek.
"Kdo to asi zvoní? Kdo přichází v tuto podivnou dobu? Nikoho nečekám," sama se divila.
Byla to pošťačka a nesla jí sladkou odměnu.
"Jé, to je ale překvapení!" zaradovala se a hned celý čokoládový dort se šlehačkou, který byl v balíku, snědla.
Neptala se nikoho, jestli si ho zaslouží, jestli je to opravdu dobrota pro ni.
Prostě ho celý snědla.
Druhý den se trochu zastyděla a teprve se pořádně podívala, odkud ten sladký dort přišel.
"Ha," trochu se lekla, když uviděla nálepku, odkud dort je.
Neudělala jsem něco špatně?
Tohle jí ale proběhlo hlavou jen skutečně na okamžik.
Straky moc nepřemýšlejí...
Ale aby si zachovala čistý štít, prohrabala doma tajné skrýše a doletěla s několika lesklými korálky tam, odkud dort poslali.
Jak jsme si ale už před chvílí naznačili, tam, když se otevře trochu okno, nikdo neví, co kudy odlétá a co kam patří.
Nikdo vlastně nevěděl, jestli si má od straky její poklad vzít, nebo nemá.
Tak ho nechali položený za dveřmi.
Další měsíc byl strace doručený další dort.
Zase se nabaštila a už jí bylo docela jasné, že je všechno v pořádku.
Zase jako aby se neřeklo, vyhrabala něco ze svých pokladů, to, co jí určitě chybět nebude, a zase to tam doručila.
Když to bylo potřetí, brala to už jako samozřejmost.
"Chodí mi dorty a já jim za to nosím moje poklady. Takže je všechno, jak má být," moc o tom nepřemýšlela.
Ostatně straky moc nepřemýšlejí.
Když se ale začala za dveřmi toho podivného doupěte začala tvořit hromada korálků, zeptala se paní, která tam chodila občas uklízet:
"Co s tím uděláme? Mám to vyhodit, nebo to nějak použijeme?"
"Když už to tady máme, tak to použijeme," někdo jí odpověděl.
(Pozn. trochu mimo:
Nedopátráme se, jestli to byl právě pan Horálek, každopádně ještě v této fázi příběhu mě ujišťoval, že o moje horoskopy redakce Metra stojí.
Údajně všichni uvažovali, kam se dorty, určené samozřejmě původně pro mě, ztrácejí...
Ale moc to nezkoumali, dokonce ani popletená čarodějnice neuměla říct, jak to všechno tenkrát při tom průvanu bylo.
Dokonce se vymlouvala na hlavního vládce celého doupěte, ten prý nevydal příslušný protokol, bez něhož ona nic udělat nemůže.)
Tak takhle nějak to bylo...
Je to dávno, v zemi, kterou nikdo nezná.
Straka se vrátila do své původní pozice, nikdo její vlastnosti, kvůli kterým byla před časem vyhnána do nepohody.
To už nikdo nezkoumá...
Cpe se dál sladkými dorty a tváří se, jak je úžasná.
Nediví se, na nic se neptá, s nikým raději nemluví a shromažďuje dál ty poklady, které nikoho nezajímají.
Takový je nejspíš osud strak.
V některých pohádkách nevítězí pravda a láska nad lží a nenávistí, někdy je to trochu otočené.
Ovšem straka se brzy přesvědčí na vlastní kůži, jak bolí, když ublíží někomu druhému.
Ještě se má hodně co učit.
Jíst dorty umí skutečně každý.
A já?
Já už v téhle pohádce nehraju.
Mám jiný příběh, s jinými hrdiny a v jiné době, v jiném doupěti...
Byla to zkušenost, že straky byly, jsou a budou.
Musíme si na ně dávat pozor všichni.
W. 30.03.2007
Milá Wahl,
znám spoustu doupat, kde čarodějnice větrají, stejně tak, jako ta z našeho příběhu.
Je až neuvěřitelné, jak se historie opakuje.
Znám i jiné straky zlodějky, které sní dort, který jim nepatří.
Ale tato straka předvedla,že s jídlem roste chuť.
Je "dobré", že se straka vrátila do stejné pozice, taky ji mohli ještě povýšit...
V naší pohádce sice nezvítězila láska nad lží a nenávistí, ale přesto má šťastný konec.
NEHRAJEŠ V NÍ UŽ !
NEVÁŽILI SI TĚ, SAMI SI PODŘÍZLI SVOJI VĚTEV.
A ono se jim to vrátí.
Jako každé vyslané zlo a nespravedlnost
Milá Wahl, máme Tě rádi, posíláme Ti lásku.
Ale to Ty všechno přece víš.
Přeju Ti moc a moc štěstíčka.
Marie 30.03.2007
A kdybyste náhodou nevěděli, jak krákorá straka potrefená?
Tak přesně takhle:
W. 03.04.2007
Milá Wahlgrenis,
tvoje stránky na mě dýchly tak přebujelým duchovním egem, že jsem se musela rozesmát.
Pořád tě někdo křivdí a nedoceňujte tě?
Kradou tvoje veledíla?
A ty jsi poslední spravedlivá, která všechny soudí?
Milá přemoudřelá Wahlgrenis, jistě znáš příčnu a následek a tak se nediv, že jen sklízíš, co jsi sama zasila.
Pokud sedíš na kaktusech, i ty jsi zasila sama.
Žiješ fakt v hrozném světě, a jak se tak na tebe dívám, jsi prostě věčně nespokojená kozorožka, která potřebuje ujištění, že má nějakou hodnotu, že ji jiní mají rádi...
Jenže co je to platné, když jsi prosycena sebenenávistí.
Až se budu chtít pobavit, přijdu zas na tvoje pošahaný, rádoby duchovní stránky plné blbostí.
Zdraví
Metron Pravdomluvný (Lucie J**dová) 03.04.2007
© Wahlgrenis
23.03.2007
