Preco prichodu dusicky miminka brani problem v minulosti?
Dobry den, pani Wahlgrenis,
mam par otazok, na ktore neviem najst odpoved.
Neda mi to akosi pokoj a stale nad tym rozmyslam.
Vy ste mi pisali, ze problem je pravdepodobne v mojom minulom zivote, preco miminko k nam nechce, teda jeho prichod je tym naruseny.
Preco prichodu dusicky miminka brani problem v minulosti?
Nie je rozhodna sucasnost pre prichod?
Ak zena s miminkom svojim sposobom "komunikuje", aspon u mna je to tak, snazim sa vytvorit tie najlepsie podmienky a byt v buducnosti tou najlepsou maminou pre svoje dietatko, preco ma minulost taky velky vplyv a zabranuje prichodu?
Ja nemam v tomto smere ziadne skusenosti, ani som sa tymito vecami doteraz vobec nezaoberala.
Je to pre mna vsetko nove a "tajomne".
Jor 30.03.2020
Milá Jor,
děkuji Vám za tuto otázku.
Je to už nějakou dobu, kdy ke mně přišly tyto informace.
Pokusím se Vám je stručně vysvětlit.
Nežijeme pouze tady a teď.
Tedy samozřejmě každý vnímá jasný začátek a konec svého života, tedy konkrétní roky, měsíce a dny, ale naše duše prožívá příběh delší, napříč našimi minulými i budoucími životy.
My z tohoto úhlu pohledu žijeme pouze určitý úsek života naší duše.
Ta už tady byla mnohem dříve.
I to, s kým se nyní potkáváme, obvykle souvisí s minulými zkušenostmi.
Žádný kontakt není náhodný, všechno vypadá jako mozaika jednotlivých lidských osudů, které se vzájemně prolínají.
Jednotliví lidé se navzájem potkávají, předávají si informace, z někoho na první pohled například cítíte "cosi" (nepochopitelná láska, ale i nenávist, strach, hrůza), co si hlavou nedokážete vysvětlit.
Nejsou to sdělení uchopitelná rozumem, často v tom tápeme.
Nevíme, proč nás někdo přitahuje, zatímco z jiného máme strach, aniž bychom o něm cokoliv věděli.
Minulé životy, tedy všechno to, co se dělo, než jsme se sem narodili, zůstávají uzavřené, jako by se za nimi zatáhla černá opona.
Miminko se narodí a neví ... nic.
Netušíme, že je tady ještě další rovina, dokud se neocitneme před zavřenými dveřmi.
Často právě až v tomto okamžiku se člověk začíná ptát na jiné věci, začne chápat jiný rozměr života, teprve potom je připraven podívat se na svůj minulý života - pokud nic jiného v běžném životě nefunguje.
Rozhodně to ale není dobrodružství, neměli bychom zkoumat, co jsme kdy žili, kým jsme byli atd. jen ze zvědavosti.
Minulé životy mohou pomoci otevřít ty zavřené dveře, pro nikoho jiného to není.
Nesetkala jsem se ve své praxi s nikým, kdo by informace z minulého života neunesl.
Naopak, přichází pochopení, jednotlivé dílky do sebe zapadají jako puzzle.
Přicházíme sem prožít další zkoušky, dokonce často se setkáváme s podobnými "kulisami", je to celé jako na divadle.
Některé příběhy vyznívají jako paralely, jako bychom si je prožili ve snu, mohou v nich být všechny naše strachy, obavy, ale i nadšení nebo radosti, kterým zatím nerozumíme.
Mnoho miminek, kterým se původně do tohoto světa nechtělo (nejčastěji měly strach, že nebudou milovány, protože už jednou zažily odmítnutí), se mohlo narodit právě proto, že ženy - budoucí maminky - pochopily, co se v minulém životě nepovedlo, dokázaly duši svého budoucími miminka vysvětlit, že "jinak to neuměly".
© Wahlgrenis
30.03.2020
