wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Jít na zákrok, či vyčkávat?


Vážená Wahlgrenis,
již delší dobu mám nutkání Vás oslovit.
Nechci z naší situace dělat nějaký obrovský problém, jsou na tom lidé mnohem hůř...
Spíš mě trápí několik otázek...
Kde začít?
Po dlouholetém vztahu jsme se s manželem loni na začátku července vzali.
Od prvního setkání jsem cítila, že je tohle můj životní partner.
Vztah máme naprosto pohodový.
Tady zádrhel necítím, proto to nebudu již dál rozvádět.
Jistě sama vycítíte, co a kde je.
Po svatbě jsme si přestali "dávat pozor" a těšíme se na společnou rodinu.
Všemu dáváme volný průchod, nemám ráda slovo "snažit" a na něčem urputně pracovat.
Myslím si, že je vše, jak má být, a co se stane, se stát má, až nastane pravý okamžik.
Zpočátku jsem samozřejmě byla překvapená, že "to" nejde hned a malinko jsem podléhala tlaku okolí (rodina, známí, práce) - "Tak kdy už konečně.... ? To vám to ale trvá? Se snažíte už alespoň půl roku, co?" atd. atd. atd.
Listopadový pozitivní těhotenský test byl pro mě velkým a velmi příjemným překvapením.
Začala jsem na sebe dávat větší pozor, házet za hlavu chmury ostatních, ale nic netušící okolí mi nadále "nakládalo".
Rodina a manžel se z velké noviny radovali až u vánočního stromečku - chtěla jsem mít jistotu.
Jaké zklamání přišlo pár dní před plánovanou první velkou kontrolou.
Začala jsem krvácet a samovolně potrácet...
Obviňovala sebe, nepřátelské okolí a zůstala 3 týdny doma, což mi nesmírně pomohlo si udělat pořádek sama v sobě.
Po různých injekcích a kontrolách však nevyšlo "vše" ven a hrozí mi koncem února revize.
Bojím se, aby nešlo o větší zásah, než je potřeba, a neovlivnil naši budoucnost.
Říkám si, že se člověk popere se vším, co mu život do cesty nadělí, ale přeci jen se strach objevuje.
Obzvláště při zjištění, že mi nejspíš kousek plůdku ulpěl na děloze a přirostl.
Tak moc se dušičce ode mě nechtělo?
Nebo jak si to vysvětlit?
Hlavou se mi honí tolik otázek:
Jít na zákrok, či vyčkávat?
Budu po zákroku plodná?
Mohu se vůbec na miminko do budoucna těšit?
Cítím, že ano!
Klidně i několik, mnoho, víc.
Nic není nemožné...
Proto možná píšu, abyste mé myšlenky zařadila, usměrnila, pomohla dekódovat.
Budu Vám vděčná za každé slovo, myšlenku nad mým osudem, cokoliv.
DĚKUJI!
A. 06.02.2020

Milá A.,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vnímám při Vás silnou, vyspělou duši.
Mezi Vámi a touto duší je silné pouto, které překračuje všechny hranice, všechny rozměry i čas.
Vnímám tady příběh z minulého života, kdy Vy jste pravděpodobně ublížila nebo odmítla city nebo dala přednost někomu jinému.
Zůstalo prázdno, smutno...
Možná právě proto došlo k tomu, co jste si musela prožít před koncem roku.
Tahle duše Vám potřebovala "udělit lekci", aby se energie mezi Vámi vyladily.
Ptáte se, jestli máte jít na zákrok.
Určitě.
Lékaři moc dobře vědí, že je potřeba Vaše tělo vyčistit a vrátit do "fungujícího" stavu.
O tom vůbec nepřemýšlejte.
To, co se stalo, není nic, co by Vás mělo trápit.
Tahle duše si s Vámi všechno srovnala, nyní to je - pokud bychom použili sportovní terminologii - 1 : 1.
Jste na startovní čáře, začínáte opět od začátku.
© Wahlgrenis 10.02.2020

Milá Wahlgrenis,
mnohokrát děkuji za odpověď.
Už než jste odpověděla, cítila jsem velkou úlevu, nový náboj, lepší náladu...
Vnímám nový začátek, příležitost..
Možná je to také tím, že jsem dočetla vaši knihu "Proč k nám miminko nechce" .
Člověk si při četbě této knihy uvědomí a vzpomene na spousty základních věcí (nyní odepisuji u riciného zábalu).
Děkuji.
Ještě jednou za všechno mockrát děkuji!
Pěkný zbytek dne,
A. 11.02.2020


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.