Myslel, že si zasloužím někoho, kdo mi to dítě dá
Dobrý den p. Wahlgrenis,
dostala jsem na Vás doporučení od mé fyzioterapeutky.
Chtěla bych se s Vámi poradit ohledně problému s otěhotněním.
Jestli bych nemohla proto udělat ještě něco víc.
Ráda bych popsala svou situaci:
Jmenuji se XXXX (nar. XXXXXX někdy ráno).
S přítelem (XXXXXX, nar. XXXX) jsem skoro 4 roky, tři roky spolu bydlíme.
Přítel má malou dcerku z předchozího manželství, které bude 6 let.
Tu si bereme 1 x za 14 dní a vycházíme spolu moc dobře.
Rok jsme se snažili o vlastní mimčo přírodní cestou a pak jsme se vydali na dráhu umělého oplodnění.
Dělali nám všechny možné testy.
Výsledky spermiogramu dopadly moc dobře i moje výsledky byly v pořádku, průchodnost, měsíčky, ovulace.
Mám za sebou jedno umělé oplodnění a jeden embryotranfer.
Bohužel bezúspěšně.
Pracuji v ženském kolektivu, takže někdy je to těžké v práci, ale to asi všude v ženském kolektivu.
S přítelem jsme měli v září krizi díky tomu, že se nám nedařilo miminko.
Přítel se upnul na to mít se mnou dítě a pokud by to vyšlo, tak pak osud nám přeje být spolu, a když nám dítě nepřeje, tak nemáme být spolu.
Myslel, že si zasloužím někoho, kdo mi to dítě dá a s jiným budu šťastná.
V době krize (srpen – září) jsem vyhledala i pomoc psychologa, abych se z toho nesložila.
Vyříkali jsme si s přítelem pár věcí a já mu řekla, že ho stále chci a on si asi uvědomil, že by nechtěl o mě přijít a teď se snažíme především o upevnění vztahu a téma dítě je prozatím odloženo a neřešíme co bude, bude.
Chodím na fyzioterapii, kde pomocí Mojžíšové metody se snažím dát do kupy.
Fyzioterapeutka mi říkala, že jsem klasický případ sedavého zaměstnání, nic neobvyklého.
Zkoušela jsem i různé kapky, bylinky od bylinkářky, stále bez úspěchu.
Někdy si už ani nedovedu představit, zda bych dítě zvládla, a napadají mě takové myšlenky, že nemám mít dítě, že mi to osud opravdu nepřeje.
I když jsem mívala měsíčky přesně pravidelně za 28. dní, teď již dvakrát jsem je měla dříve.
Přítel v době krize (srpen – září) si bohužel rýpnul i do mé postavy, což mi ublížilo, ale uvědomil si pak asi, že to přehnal.
Chodíme oba do posilovny a já ještě k tomu chodívám v létě pravidelně na beach volejbaly a hraji celoročně amaterský volejbal, taktéž občas chodívám i na latino-karibské tance, které miluji.
Snažím se teď trošku zhubnout a dát do kupy svoji postavu a zlepšit si fyzičku a zvednout si tak sebevědomí.
Bohužel nejsme nejmladší a čas utíká.
Tak jsem se chtěla zeptat, jestli byste mi nemohla vy třeba poradit něco, co by mi mohlo pomoct případně odpovědět na otázku, zda se nám podaří někdy mít mimčo a pokud ano, tak kdy nebo co proto mohu udělat?
Mockrát mockrát vám děkuji za odpověď.
Esma 11.12.2018
Milá Esmo,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vnímám, že je před Vámi velká změna.
Nesmíte žít plán - pracujeme na dítěti.
Takový plán je totiž k ničemu.
Nikoho totiž nezajímá, co byste si přáli, jsou tady jiné plány, které s Vámi mohou, ale také nemusí ladit.
Nezkoumejte, co si myslí Váš partner, a neřešte, jestli si zasloužíte někoho, kdo Vám dítě dá.
Vy se potřebujete od všeho tohoto, co má základ u Vás v hlavě, odpoutat.
Měla byste se položit na vlnu lásku a vnímat naplno blízkost milého člověka.
Pokud se k Vám dostala moje knížka "Proč k nám miminko nechce", možná tušíte, že tady může být také něco z minulého života, co nedovoluje ublížené nebo odmítnuté duši vstoupit sem do do tohoto života.
Je tady jistý duchovní plán, kterému zatím nerozumíte.
Ale vnímám kolem Vás obrovskou lásku, tento proces bude jistě průchodný.
Když se ještě podíváme na duši Vašeho budoucího miminka, vypadá to, že je tady plán vstoupit k Vám přirozenou cestou.
Zatím je tady sice program zrady a také obav, co by se mohlo stát.
Ale také je zde velká důvěra.
Tahle duše Vás pozoruje, touží se k Vám dostat, ale neví, jaký přesně s ní máte plán.
Přesto doufá ve změnu, chystá se k Vám, není daleko.
© Wahlgrenis
20.12.2018
