Prostě se to jen stalo...
Krásný zasněžený den, paní Wahlgrenis
Jsem ráda, že znám Vaše stránky.
Jsou pozitivně povzbudivé.
Jsem nyní v momentě, kdy si Vám dovolím napsat pár slov a snad mi na ně dáte nějakou odpověď.
V to ráda budu doufat.
Mám přítele, úžasného muže, se kterým se máme velmi rádi.
Náš vztah je několikatýdenní, několika měsíční spíše.
Poznáváme se, přesto o sobě víme dva roky.
Já tuším, že je to muž mých snů.
A je to myslím vzájemné.
Proč ale píšu?
Můj přítel se „obává" milování (Milováním myslím samotný akt spojení), a to z důvodu, který si myslím.
A když si vezme ochranu, tak prostě, jak bych to řekla, erekce zmizí.
Protože ví, že i přes ochranu může miminko přijít.
Jak je to teď tedy složité.
Jinak vše nádherné, nekonečné.
Z čeho to asi pramení, je, že jeho kamarád po měsíční známosti, nyní čerstvě, čeká dítě s tou svou známostí a nevypadá to mezi nimi vůbec dobře.
Prostě se to jen stalo.
Já si myslím, že to mého přítele dost vzalo a má nějaký podvědomý „strach", že by na tom mohl být stejně.
Ačkoliv mezi námi je opravdový cit, hloubka.
Taková nevyslovitelná krása.
Já ohledně toho mlčím, jen jsem na něj příjemná, normální, milá a láskyplná.
Nechci jej rozhodit ještě víc nějakým filozofickým rozebíráním.
On ale nic najevo nedá.
Je velmi milující, galantní.
Je nám spolu tak krásně!
Za každých okolností.
Neděláme z ničeho vědu.
Postě se milujeme.
Cítím, že by klidně později dítě se mnou chtěl.
Myslíte, že se to všechno časem uklidní a on ke mně – k tomu všemu bude přistupovat „beze strachu"?
Nebo že dokonce řekne, že by to miminko s se mnou chtěl?
Nechci, aby bylo miminko strašák a potažmo milování se mnou.
Jedna věc je, jak z toho ven, a druhá, zda se to všechno uvolní.
Je to takové zvláštní.
Trochu neúplné.
Nemilovat se se vším všudy.
I tak je to krásné.
Děkuji za pochopení.
Špatně se mi to píše, když je to tak intimní.
Teď mnou projela taková krásná vlna a touha, mít s ním dítě.
Vím, že by byl ten nejlepší táta.
Vím, že se na mě nemusí dostat s odpovědí.
Budu i tak doufat.
Přeji Vám krásný a úspěšný den.
Děkuji.
Kaa 19.11.2018
Krásný den paní Wahlgrenis,
vše se tak hezky posunulo, proto Vám píšu.
Osmělila jsem se zeptat tak, zcela normálně.
Neuvěřitelně krásná, jemná odpověď byla následkem a vůbec to, jak se mnou mluví, je to jako ze sna.
Tolik si vážím všeho, jak se ke mně chová.
Velmi se milujeme, tak moc.
Není to ta sexuální přitažlivost.
Je to tak krásná a opojná láska z naších duší.
Včera sám od sebe začal mluvit o miminku.
Ani tak, ani onak, prostě jen lehká představa.
Něžně, s úsměvem a co by tomu kdo řekl - vzpomínal na to, jak mu maminka říkala, že se těší na jeho děti.
Bylo to pěkné povídání.
Ptal se, zda mi vadí milování s ochranou a tak.
Moc si toho vážím.
Přišla jsem mu do života v momentě, kdy se chystá stavět dům.
Tak snad by to vše mohlo do sebe zapadnout.
Víte, jak to myslím. abych mu nebyla překážkou.
Měl nějaké plány.
Chtěl vždy svůj dům a po čtyřiceti letech začne příští rok stavět.
Tedy chce.
Zvládneme to, že ano?
Nejsme z jednoho města, jsme od sebe celkem vzdáleni.
Mějte se krásně a děkuji.
Děkuji i za to, kdyby Vám někdy "přišla" nějaká odpověď k nám, našemu vztahu.
Kaa 04.12.2018
Milá Kao,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vnímám od Vás jasnou informaci.
Člověk si obecně myslí, že má všechno pod kontrolou, ale věci se dějí jinak.
Ano, není tomu tak...
Člověk není pánem přírody, neporučí dešti,větru...
Chce-li duše a má-li pro to podmínky, je tady a nikoho se nemusí ptát.
Přesně tak to bylo v případě kamaráda Vašeho přítele.
Myslel si, že se nic nemůže stát a najednou je na cestě miminko, které se neptá, jestli je vhodná doba a vhodné místo, aby sem mohlo přijít.
Samozřejmě, že takový člověk zaznamená znejistění, nechápe, co se děje.
Není si najednou ničím jistý.... a tohle přenáší i do svého okolí.
Tak nějak to přišlo k Vašemu příteli.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby docházelo k bližšímu kontaktu mezi mužem a ženou pouze za podmínek, že ti dva jsou schopni být rodiči případnému potomkovi, který se z tohoto kontaktu může narodit.
Cokoliv jiného je nerozvážnost, hra, pokoušení osudu.
A v některých případech to prostě nevyjde.
Hra končí.
Spadne klec a najednou je všechno v životě jinak.
Mezi Vámi a Vaším přítelem ale vnímám něco zcela jiného.
Není to náhodný kontakt, není to jedna noc, kdy by se mělo všechno rozhodnout.
Mezi Vámi už je cit, láska.
Nenaléhejte na něho, nechte ho v klidu, buďte jeho milující partnerkou.
On je novou situací svého kamaráda trochu mimo, soucítí s ním, vnímá, jak je to náročné, a rozhodně by nechtěl něco podobného zažívat sám.
Ale s Vámi je na jiné vlně.
Potřebuje dojít do okamžiku, kdy od Vás už nebude chtít odcházet, kdy bude naprosto jistě vědět, že jste součástí jeho života a on je zase součástí života Vašeho.
Pak přestane zkoumat, co by se stalo, kdyby náhodou jste otěhotněla.
Tato otázka nebude podstatná.
Pak miminko bude moci přijít, bez strachu, co by následovalo.
Vy dva jen otevřete náruč a miminko přijde...
© Wahlgrenis
05.12.2018
Velmi Vám děkuji za reakci, paní Wahlgrenis, a přeji Vám i tímto krásné svátky vánoční.
Klid, pohodu...
S úctou,
Kaa 11.12.2018
