Na testech plodnosti jsem ještě nebyla
Dobrý večer přeji,
píši Vám na základě doporučení od kamarádky, se kterou již nějakou dobu sdílíme společné trable.
Je to už více než rok, co se s přítelem pokoušíme o miminko.
Posledních pár týdnů ve mně vzrůstá obava z toho, že tři ještě nejsme.
Přiznám se, že na testech plodnosti jsem ještě nebyla...
Možná strach z výsledku, možná přesvědčení o tom, že nemá být co špatně.
Každopádně jsem chtěla moc poprosit o nějakou radu pro mě, příp. nasměrování na určitý směr.
Moc děkuji.
Adu 19.11.2018
Milá Adu,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Vnímám, že si jste vědoma své role, jako žena jste stoprocentní.
Stejně tak Váš přítel je mužem na svém místě, nad Vámi je potlesk shora.
Ovšem aktuálně to vypadá, jako kdyby teď miminko přijít nemohlo, jako kdyby tady "něco shora" vadilo.
Ale tento plán není definitivní, jako mlha se může rozplynout.
Pak se u Vás najednou objeví miminko, vnímám energie holčičky.
Je tady Váš společný plán, společná budoucnost, střecha nad hlavou.
Nesmíte si připadat jako oběť, nemáte plakat, že nejste těhotná.
To by bylo zcela zbytečné.
Pokud se Vám dostala do ruky moje knížka "Proč k nám miminko nechce", možná tušíte, že by mohl být problém v minulém životě.
Tam se pravděpodobně stalo cosi, co nedovoluje té ublížené duši vstoupit nyní.
Je potřeba ten příběh pochopit a potom bariéra kolem Vás zmizí.
Měla byste otěhotnět přirozenou cestou, nejste nemocná, není tady nic fyzického, co by bránilo miminku přijít.
© Wahlgrenis
28.11.2018
Milá Wahlgrenis,
velmi Vám děkuji za odpověď.
Jsou to pro mě hezké řádky.
Nyní už věřím, že otěhotním a že jsem zdravá.
Zakoupila jsem si Vaši knihu "Proč k nám miminko nechce".
Díky ní už i vím, že v tom lékaři sdělená neplodnost stejně nehraje žádnou roli.
Kniha mi otevřela oči.
Nečekala jsem, že se z ní dozvím tolik.
Ráda bych přišla na kloub tomu, proč se té malé dušičce k nám nechce.
Jestli má strach na základě zkušenosti z minulého života a nebo jí vadí něco jiného...
Předem děkuji.
Adu 03.12.2018
Milá Wahlgrenis,
dneska jsem to zase dostala, a i když je to už po stopadesáté, tak mě to zrovna dneska nějak dostalo.
Začínám být asi docela špatná z toho, že miminko pořád nepřichází.
Po konzultaci s Vámi jsem byla nabita energií a po napsání odpouštěcího dopisu neskutečně šťastná.
Slyšela jsem, jak velký kámen ze srdce mi spadl.
Vím, že je možná ještě brzo.
Psala jsem ho předposlední den v roce, ale začínám z toho mít obavy.
Je vůbec možné, abych ho napsala špatně?
Je možné, že třeba můj dopis nepřijalo?
Vymýšlím asi kraviny a musím se smířit s tím, že to může být za půl roku, rok...
Jen jsem z toho paf, jak se to kolem mě rodí a těhotní ve velkém počtu.
Děkuji za přečtení a třeba i malou zpětnou vazbu.
Přeji krásný večer.
Adu 06.03.2019
