Proč moje maminka nedonosila miminko?
Otázka: Milá Wahlgrenis!
Vůbec nevím, jak začít, tentokrát mám na Tebe spoustu otázek...
Potřebuju si v hlavě urovnat některé věci a myslím, že bys mi mohla pomoct.
Říkala jsem Ti, že moje maminka je těhotná.
Minulé pondělí byla na ultrazvuku a já když jsem ten den šla domů a přemýšlela, jak to dopadne, jsem se hrozně bála...
měla jsem proč, miminko bylo v bříšku už tři týdny mrtvé.
Asi si dovedeš představit, jak to na nás všechny zapůsobilo...
ale o tom se teď nechci moc rozepisovat, spíš bych to převedla do obecnější roviny.
Už několikrát jsi na svých stránkách psala o tom, co těhotenství znamená...
že duše přijde, když je vše v souladu a tak dále, a z toho jsem pak vyčetla, že potrat znamená,
že se tenhle soulad pokazil, že si to ta duše "rozmyslela"... dobře, tohle by mohl být i náš případ,
našla bych spoustu věcí, které jsem udělala já, mamka nebo taťka, ale přece jen...
celá naše rodina se na to miminko těšila.
Ale dalo by se to takhle vysvětlit... jenže mě napadají další příklady
- třeba proč otěhotní mladé dívky, které dítě za žádnou cenu nechtějí,
potom podstoupí přerušení nebo si i miminko nechají, ale potom výchova a láska k tomu dítěti nestojí za nic?
A to ani nemluvím o těch případech, kdy matka to miminko zabije, hodí do popelnice...
Je to nějaký trest pro ty duše?
Na druhou stranu... znám ženy (včetně mojí maminky), které děti zbožňují,
byly by jim milujícími maminkami, ale prostě se dítěte nedočkají.
Nebo to může zase být způsobeno tou přílišnou touhou?
Tím těšením?
Ale zase - nebylo by pro tu duši lepší narodit se někomu takovému, než někomu, kdo klidně dá dítě do dětského domova?
Nevím, jestli na Tebe ty moje otázky nepůsobí zmateně nebo hloupě, ale já bych si tohle potřebovala ujasnit.
Přece jen, když kolem sebe vidím tolik lidského neštěstí a bolesti, když ta miminka nepřicházejí,
a vím, že se už pomalu dostávám do fáze, kdy bych miminko taky chtěla, začínám se bát.
Doufám, že Tě tímhle mailem moc neotravuju, pokud budeš mít čas a chuť, tak se budu moc těšit na odpověď.
Předem moc děkuju, měj se krásně a hodně sil k tomu, co děláš
Heluška 26.3.2005
Odpověď: Milá Heluško,
psaly jsme si nedávno o Tvé mamince na chatu, vím, jak jste byli všichni rádi, že se narodí miminko.
V takovém věku už bývá často těhotenství komplikované, moc jsem Vám přála, aby všechno dopadlo, jak má...
Nedopadlo to.
Je mi to líto.
Chtěla jsem se bezprostředně poté, co jsi mi napsala spojit s duší toho maličkého drobečka, ale nebylo to možné.
Proto jsem také tak dlouho neodepisovala, ale myslela jsem na Tebe a také jsem věděla, jak moc to potřebuješ vědět.
Někdy napojení možné prostě není.
Podařilo se mi to až teprve včera.
Rozmyslelo si svou cestu ve chvíli, kdy bylo přítomno nějakému většímu rozrušení.
Mohla to být hádka mezi Tvými rodiči, ale také i nějaký film nebo zážitek s někým cizím.
To přesně nedokážu specifikovat.
V tom miminku se projevil obrovský úlek, bylo to prý hodně silné, přes co se nedokázalo povznést.
Bylo jasné, že do tohoto stavu nebo do té doby nebo prostě tam jít nemůže.
Rozhodně ale neopouští Vaši rodinu...
A jak jsi psala, že brzy bys také mohla být matkou, je pravděpodobně, že by se mohlo narodit Tobě.
Je nesmírně citlivé, musí se na něj opatrně.
S dušemi je to někdy opravdu moc těžké, není možné se jim zavděčit, nevíš, co na ně platí.
Vlastně předem nic nevíš.
Ptala ses na spoustu věcí kolem otěhotnění i nechtěného otěhotnění,
ale to jsou jen zástupné formulace, to je mi jasné.
Hlavně jsi chtěla vědět, jak je to s tím Vaším miminkem...
Nechtěná těhotenství nejsou ani tak nechtěná, je to program, je to jistý trest.
Duše miminka přichází s určitým ozdravným vzorcem pro tu konkrétní maminku.
Chce ji posunout na jinou cestu.
Ať už se jedná o prostitutku, která se dává cizím mužům za peníze,
nebo o mladou dívku, která se sice miluje se svým přítelem, ale dítě nechce.
Jedná se o nápravu, zase je to karmický proces, kterým musí projít jak ta matka, tak duše nového človíčka.
Touha ale miminko zabít nemůže.
Touha je láska, láska je život.
© Wahlgrenis
09.04.2005
Milá Wahlgrenis!
Moc Ti děkuji za odpověď a ...
prostě za všechno, za všechna slova, co jsi mi napsala.
Nevím, jak to nejlépe vyjádřit, ale Tvoje odpověď mě nějak uklidnila a utěšila.
Děkuju, Heluška 11.4.2005
Milá Wahlgrenis,
každým dnem kouknu na tvoji odpovědnu, jestli se tam neobjeví něco zase k miminkům a chtěnému otěhotnění.
Článek Proč moje maminka nedonosila miminko? mě dojal.
Taky jsem již psala své pocity a zkušenosti s dušičkami svých budoucích dětí nebo dítěte, vím já
(
Navštívily nás dušičky našich budoucích dětí? ), a psala jsi mi, že se mám pokusit s nimi komunikovat,
ale od té doby jsem dušičky neviděla, nemohla jsem se na ně ani napojit, prostě mi to nejde a nerozumím tomu.
Třeba si to již rozmyslely a nepřijdou a já se ptám proč.
Již je to skoro rok, kdy se snažíme s manželem o miminko a stále nepřichází.
Nevím, co děláme špatně, co se mu nelíbí.
Zkoušíme různé horoskopy, karty, které by mohly napovědět, kdy bychom již mohli chovat,
ale mlčí, resp. informace jsou asi ovlivněny naším přáním, nedověděli jsme se takřka nic, jsme pořád na stejném bodě.
Osobně si myslím, že mám v sobě psychický blok, který zřejmě brání otěhotnění, a ten vzniká přílišným chtěním,
a když jsi vysvětlovala, že touha není špatná, je to láska a láska je život, tak proč to nejde...
Jsem z toho zoufalá, ale na druhé straně se snažím hledat pozitivní věci i v tom,
že dítě momentálně nemáme, je to těžké, věř mi, ale život jde dál, a člověk nemůže ustrnout na jednom mrtvém bodě.
V hlavě se mi to honí myšlenkama a pere se ve mě rozum a cit, na jednu stranu těhulkám závidím,
ale na druhou stranu jim to přeji, na jednu stranu mě setkání s nimi vtahuje a prožívám to s nimi naplno,
na druhou stranu se cítím odtažitě, že mě se to vlastně ani netýká, a tak co teď?
Je nějaká možnost jak zjistit příchod dítěte, rozumím tomu, že mi nikdo dopředu neřekne termín,
ale jestli vůbec budeme šťastnými rodiči vlastních zdravých dětí?
Měla bych se napojit na svou duši nebo na anděla strážného?
Prozradí mi to, co bych chtěla vědět?
Nebudou mi lhát nebo mlčet?
Děkuji za tvou podporu a radu
Přeji jen to nejlepší
S pozdravem a přáním pěkného dne
Dušica
Milá Dušico,
všechno má svůj čas, to Ty dobře víš.
Zahájit komunikaci s jemnohmotným světem nelze na povel.
Dokonce znám případy, kdy to u někoho nejde vůbec.
Jsou totiž zábrany, které neumožňují duším projevit se.
Tato doba není dobrá, ale to platí obecně.
Duším se sem moc nechce, proto se rodí i tak málo dětí, proto jsou problémy s otěhotněním.
Přesto věda dělá pro splnění přání budoucích rodičů mnoho, a tak se rodí i děti umělou reprodukcí.
To není dobrý proces, vrátí se to proti nám, ale nechci rozhodně nikoho strašit.
Pokud jsi odhodlána s duší komunikovat, nejdřív je třeba srovnat si vlastní myšlenky, vlastní svět.
Nedostaneš-li se na správnou vlnu, nemůžeš se nechávat sunout dál...
Jakmile se komunikace jednou podaří, pak už nic v cestě nestojí.
Ty správné duše nemají zájem, aby lhaly, to se neboj.
Prozradí, co budeš chtít, ovšem jen za podmínky, že tu pravdu uneseš.
W. 12.4.2005
Zdravím Wahlgrenis,
děkuji moc za rychlou odpověď.
Potěšila mě, i když to, co píšeš, zní dost depresivně.
Proč nechtějí dušičky dětí na zem?
Proč není na to doba?
Má se něco stát?
Vím, že svět je progresivní, zákeřný, a někdy až moc, ale na druhé straně se zase lidé více obracejí k víře,
duchovním věcem, rozum se potírá, vystupuje na povrch hra s intuicí, sny, a jiným světem,
tak nevidím důvod, proč se dušičkám na zemi nelíbí, zvlášt u těch lidí, kteří se tímto směrem duchovním snaží ubírat.
Radíš mi, at si srovnám vlastní svět, vlastní myšlenky, co se tím myslí?
Moc tomu nerozumím...
Mám si něco uvědomit, něco ještě prožít, něčeho ještě dosáhnout?
Nebo jen procítit a uvědomit si současnost, rekapitulace dosavadního života, to mi není zatím zřejmé...
Ještě k té komunikaci s dušičkami, je možné s nimi komunikovat i před spaním v posteli,
nebo si musím na to sednout a soustředit se.
Mám pocit, že při usínání se mi lépe uvědomuje onen jiný svět, mám pocit, že jsem více otevřená.
Měla bych při komunikaci dušičky vidět nebo stačí jen přijímat informace z venčí?
Děkuji za odpověd, i když dotazů jsem poloľila hodně,
ale vesměs je jádro stejné a týká se to pořád jen té jedné a samé věci.
S láskou
Dušica 12.4.2005
Milá Dušico,
Tvoje otázky nejsou jednoduché.
I když vpodstatě jsou.
Otěhotnění je často jediným plánem mladé ľeny.
(Sama to dobře znám, také jsem si touto fází prošla...)
Podstupuje složitá vyšetření, měří si teplotu, zakresluje údaje do grafu,
případně dochází na hormonální léčbu, injekce, někdy se sleduje proces ovulace na ultrazvuku
a jsou i další metody, které za mých časů nebývaly.
Ale i tak toho bylo hodně, hodně na naplnění ľivota, hodně na jeden program.
Když se nad tím tak zamýšlím, člověk přestává být člověkem s tím obrovským darem lásky,
s druhým člověkem nablízku, ale stává se čímsi z kategorie strojů.
Namazat, nastartovat, vyměnit, znovu nastartovat...
Otěhotnění by se nemělo stát programem.
K otěhotnění dochází se souhlasem vyšších sil, když si rodiče dušička vybere.
Pokud s ní už komunikovat umíš, můžeš se dozvědět přesně,
co jí vadí a proč svůj příchod tak dlouho odkládá.
Ona sem musí - chtě nechtě - to jsou karmické zákony, jinak by nemohla dál růst.
Takže jinou cestu nemá, věčně tam nahoře v ideálním světě být nemůže.
Ptáš se, co bys měla udělat.
To se nejlépe dozvíš od té dušičky samotné.
Nemusíš při komunikaci samozřejmě sedět na židli, to není nikde napsáno.
Udělej si pohodlí v posteli před usnutím, tam je to naprosto ideální.
Také není nutné, že musíš dušičky vidět.
Někdo je nevidí, a přesto s nimi komunikuje.
To není rozhodně Tvoje chyba.
Neporadím Ti, co máš se svým životem dělat.
Může to být komplex nejrůznějších věcí, které mohou vadit, to si teď ale neodvaľuji předvídat, abych Tě zbytečně nevyplašila.
A ptáš se, jestli si máš ještě něco odžít, i to je možné.
Nejvíc se dozvíš přímo od té konkrétní dušičky.
W. 12.4.2005
Ahoj Wahlgrenis,
ani jsem nečekala, že se s tím překvapením ozvu tak brzy, ale už je to tady...
Mám sestru:-)
Narodila se dneska o půl třetí odpoledne, 3,6 kg (pěkná baculka) a 50cm, jmenuje se Dorotka.
Ještě jsem ji ani neviděla, byla jsem v Praze ve škole, ale tak za hodinku se na ni a na mamku půjdeme podívat.
Obě jsou v pořádku:-)
Tak trochu jsem doufala, že se narodí v termínu, protože ten měla mamka přesně na moje dvacáté narozeniny minulý týden,
ale Dorotka asi nechtěla být Beran a chtěla mít vlastní datum narození:-)
Měj se krásně a těším se na červnový víkend,
Heluška 25.4.2006
Tak to je nádherná zpráva.
Moc blahopřeju.
Ať je holčička hodně zdravá...
Perfektní!
Díky.
© Wahlgrenis
26.04.2006
