wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Už během těhotenství začíná dialog mezi matkou a dítětem >>> III. NE PROGRAM


Zjištění těhotenství je pro ženu, která už nějakou dobu touží být maminkou, radostnou zprávou.
Už se vidí s miminkem v kočárku na procházce.
Plní se dětské sny o panenkách...
Ale miminko, které se narodí, panenkou určitě nebude.
Budoucí maminka nesmí přijmout svou novou mateřskou roli jako definitivní změnu svého života.
Nesmí se dostat do polohy, že všechno se od teď bude točit jenom kolem miminka.
I když je samozřejmě důležité uspokojit všechny životně důležité potřeby malého človíčka.
Možná si zavzpomínáte na předškolní období, kdy jste měla svůj kočárek a v něm panenku, představovala jste si, že to je jako opravdové miminko a vy že jste jako velká opravdová maminka.
Nic z toho, co si o mateřství dnes myslíte, nebude platit.
Vaše miminko sem přichází se zcela jiným plánem, než jaký máte vy.
Maminka nesmí nepřetržitě stát nad miminkem a sledovat, co by tak potřebovalo.
Miminko potřebuje mít svůj svět, své soukromí.
Nakrmené a přebalené miminko je relativně v klidu, v tu chvíli ale bude toužit sdílet tento klidný čas s vámi.
Začne jeho nenápadná první komunikace naživo.
Začne si zkoušet svůj hlasový repertoár od souhlasného vrnění po netrpělivé volání, když se "něco děje".
Nikdy miminko nepláče jen tak.

O výchově jste si nejspíš už něco přečetla, ale sama se na vlastní kůži přesvědčíte, že až tady miminko bude, všechno se bude řešit jinak, akutně, opravdově.
Důležité je, abyste v těhotenství zvládla komunikaci s duší miminka, které máte v bříšku.
Nesmí být mezi vámi boj.
Ale současně miminku otevíráte dveře do svého světa, je to vzácná návštěva, která dostává tu čest od prvního okamžiku všechno to, co žijete vy, prožívat s vámi.
První týdny po porodu jsou pro čerstvou maminku náročné, vstávání k miminku v noci, kojení...
Ale nemusí se stihnout všechno.
Naopak, pokud maminka pochopí, že nic jí neuteče (opravdu nic), pak si může v době, kdy miminko spí, lehnout také.
Zaslouží si to.

Nemůžete porovnávat "odvedenou práci", která je vidět za vaším mužem, s tím, co je vidět za vámi.
Role maminky se nedá přepočítávat na žádné hodnoty, ani se nemůže srovnávat s jinými lidmi, kteří jsou v pracovním procesu, je totiž úplně nejvíc.
S aktivitami, kdy někdo má miminko pohlídat, byste měla počkat.
Tohle první období - minimálně do roku a půl - byste měla být pro miminko pořád na dosah, vytváříte si mezi sebou pouto na celý život.
Strach, který duše miminka zažívá ve chvílích opuštění, je maximální.

Narození dítěte ale nemá ženu posunout na slepou kolej, život pokračuje.
Neměla by zapomínat na koníčky, kterým se věnovala před těhotenstvím, na aktivity, při kterých se tetelila každá buňka v těle.
Pokud ji baví malování, rozhodně se stojan nebude prodávat ani barvy ukládat do sklepa.
Pokud ji baví ruční práce, klubíčka se nebudou nikam stěhovat, dokonce lze mít háčkování s sebou v kočárku při procházkách a využít tak úžasný relax na lavičce, když miminko usne.
Jste sice maminkou, ale zůstáváte také sama sebou.
© Wahlgrenis 12.04.2018

Dobrý den paní Wahlgrenis,
už několik dní v sobě mám pocit, že bych Vám měla napsat o mé kamarádce.
Nebudu ji jmenovat, ale přesně, jak to píšete, když se jí narodila holčička, všechno ostatní i všichni ostatní pro ni přestali existovat.
Dokonce se nastěhovala s malou do dětského pokoje.
Ložnice zůstala manželovi, ti dva spolu přestali intimně žít, protože ona byla pořád unavená, pořád nakročená k miminku.
Dnes je holčičce už dva a půl roku, ale pořád se nic nezměnilo.
Dávno ji už nekojí, nepotřebuje u ní být pořád, ale jí to tak vyhovuje.
Má ji jako panenku na hraní, jak o tom píšete.
Holčička je pěkná, ale bojí se lidí, je vystrašená, má zvláštní reakce.
Mám pocit, že tohle není v pořádku.
Kamarádily jsme se spolu, než otěhotněla.
Dokonce jsme jezdili společně (s našimi partnery) i na dovolené.
Pak se začala pozorovat a úplně se odtáhla.
Já ještě dítě nemám, ale neumím si představit, že by se mi takhle změnil život.
Zvláštní je, že s kočárkem její manžel sám nikdy nechodil ven, nedala mu malou, aby se náhodou něco nestalo.
Výjimečně chodili ven spolu.
Je mi jasné, že všechno se děje, jak se dít má, ale tady tu malou holčičku lituji.
Lia 13.04.2018


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.