Ked to pride, tak to pride, ale ja uz mam obavy
Dobrý den,
dostala som sa k vam a k Vasim pribehom o babatkach prostrednictvom svojej kamaratky, ktora si taktiez prezila svoje.
Mne sa stalo, ze sa mi podarilo otehotniet v juny v roku 2016.
Zial som potratila a trikrat som musela prezit cistenie - kyret, pretoze mi tam stale nieco zostalo.
Na povolenie lekara sme sa zacali snazit o babatko od februra 2017.
Doteraz sa nam nedari.
S priatelom sme si uz povedali, ze to nebudeme riesit, pretoze je to narocne na psychiku, ze ked to pride, tak to pride, ale ja uz mam obavy.
Neviem, co si mam uz o vsetkom mysliet, co robim zle, a ci sa mi vrati spat dusicka a ci vsetko dobre dopadne.
Dakujem
Katana 18.01.2018
Milá Katana,
vnímám, že kolem Vaší duše děti nejsou.
Hodně to řešíte, ptáte se, co se stalo, že právě Vy nejste těhotná.
Celkově mi to připadá, že potřebujete mít všechny své procesy pod kontrolou.
Jakmile byste tohle tzv. pustila, dostala byste se do paniky.
Kdybychom nahlédli do Vaší duše, připadá mi, že tady není žádný program, jako byste nebyla sama v sobě, jako byste tady nebyla zakořeněná.
Ostatní Vám musí potvrzovat Vaši cestu.
Vy si nesmíte připadat jako oběť, všechno v životě má nějaký význam.
Připadá mi, že Vy nežijete svůj přirozený život, ale jste v křeči.
Tak se k Vám miminko ani přiblížit nemůže.
Jde o změnu, kterou si k sobě potřebujete pustit.
Těhotenství u Vás vnímám, termín by Vás ale příliš svazoval.
© Wahlgrenis
28.01.2018
Dakujem Vam velmi pekne.
Velmi tuzime po babatku.
Dufam, ze pride.
Katana 29.01.2018
