wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Mám silný pocit, že přes umělé oplodnění se k nám miminko dostat nechce


Krásný den přeji Wahlgrenis,
obracím se na Vás s mým trápením.
Nevím, jestli je možné Vám pokládat otázky takhle přes email.
Ale musím to zkusit.
Přinejmenším se pěkně vypíšu a ujasním si myšlenky.
Začnu asi tím, že s manželem máme syna (nar. 2012 přirozenou cestou).
V jeho asi roce a půl jsme se začali snažit o druhé dítě.
Otěhotněla jsem po pár měsících snažení, ale miminko jsem samovolně potratila v 7. týdnu.
Bylo to pro nás dost náročné.
Kvůli krvácení si mě nechali v nemocnici, a tím pádem jsem syna musela ze dne na den odstavit od kojení, který byl docela dost závislák.
Takže potrat s koncem kojení ze dne na den, bez přítomnosti syna bylo dost těžké, jak pro mě, tak i pro syna.
Zpětně si to uvědomuji.
O miminko jsme se nenásilně snažili nadále, ale když se nedařilo už přes rok, doktorka nás doporučila do CAR.
Manželovi vyšel špatně spermiogram a moje tělo údajně vytváří protilátky proti vlastnímu vajíčku.
Nechtěla jsem s ničím zdržovat, chtěla jsem jít rovnou do IVF.
Vyvinulo se nám 6 embryí.
První vložení embrya skončilo biochemickým těhotenstvím, druhé zamlklým potratem v 8. týdnu a třetí skončilo minulý týden samovolným potratem v 7. týdnu.
Mezi těmi pokusy jsem měla i dvě biochemická těhotenství, která vznikla přirozeně, ale z nějakého důvodu to nikdy nedopadne.
Po tom posledním potratu mám silný pocit, že přes umělé oplodnění se k nám miminko dostat nechce.
Takže jsem připravená se rozhodnout, že na příští zákrok už nepůjdu, pokud nám neudělají nějaké genetické testy, na které bych mohla mít už i nárok.
Ale!
Začínám si myslet, že problém je úplně jinde, ve mně, v duši, která už možná ani neví, co přesně chce.
Vlastně druhé jsem chtěla hlavně pro to, aby syn nebyl sám, aby měl sourozence a není to kvůli mně samotné.
Poslední rok na mateřské mi dal dost zabrat.
Nástup do práce byl jako balzám na duši, i když dělám náročnou práci.
Ale i přes to jsem si šla za svým cílem - mít druhé dítě.
Ale musím Vám napsat, že když se zadařilo podruhé (minulý rok) přes IVF, to těhotenství bylo dost zvláštní.
Jako kdyby se mě chytla nějaká duše, která mi nepatřila.
Vůbec jsem se neradovala, měla černé myšlenky.
Doma mě to ubíjelo, ale když jsem se dozvěděla, že mu nebije srdíčko, brečela jsem lítostí, ale cítila jsem úlevu.
Začala jsem zase myslet normálně, měla jsem zase energii.
Manžel mně zpětně říkal, že jsem v tom těhotenství byla strašně negativní, všechno bylo špatně.
Vím, že to mohlo být vlivem hormonů, ale přes to, bylo to divný.
No a asi za půl roku jsem si šli pro třetího mrazáčka.
Moc jsem se těšila, cítila jsem takový klid a důvěru, že vše dobře dopadne, že vše zvládnu, ale bohužel to zase nedopadlo.
První dny byly samozřejmě těžké, dokonce jsem se objednala na kineziologii a včera jsem byla na EFT terapii.
Teď se cítím, řekla bych, už dobře.
Vždycky se snažím ve všem hledat smysl.
A tady bych to měla zřejmě brát tak, že dítě přes IVF k nám nepřijde a taky jsem se vlivem toho všeho ponořila víc do mojí duše.
Cítím, že je potřeba zpracovat určité bloky, traumata, pak si k nám miminko třeba cestu najde.
Ještě mě napadla jedna věc.
Pořád schováváme staré věci po synovi, ale řekla jsem si, že by jsme se jich měli zbavit.
Nelpíme až moc na synovi?
Proto k nám třeba druhé (třeba holčička) nechce?
Syn má i problém s plynulostí řeči, není v tom všem nějaká souvislost?
Možná má toho syn na svých bedrech až až...
Čím dál víc si uvědomuji, že to byl a je náš zázrak.
Moc Vám děkuji za Vaši odpověď!
Mikro 01.07.2017

Milá Mikro,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Jistě tušíte, že nic není náhoda, všechno má nějaký smysl, všechno se děje, jak má.
Mám z Vašich slov pocit, že to, že v současné době nemůžete přijít do jiného stavu, je přesně součástí vyšších plánů.
Takhle to teď má být.
Vy se potřebujete dostat do toho nejpokornějšího stavu, není to Váš program - mít druhé dítě, pořídit Vašemu synovi sourozence...
Tady jsou plány jiné...
Teď jste jakoby zastavena, máte přijmout ten vyšší plán, to vyšší nastavení.
Přes IVF cesta nevede.
Vypadá to, že problém bude v minulém životě, kdy se mohlo stát "něco", co zablokovalo další přirozený vývoj.
Proto nemůžete otěhotnět.
Jakmile vstoupíte do dialogu s duší, které bylo v minulém životě ublíženo, to zastavené kolo osudu se zase rozběhne.
Potřebujete sundat masku i nasazené růžové brýle.
Nesmíte si myslet, že jste nemocná nebo že jste vadný kus.
Miminko se k Vám těší, jen teď prostě nemůže.
© Wahlgrenis 11.07.2017

Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za krásnou odpověď, tak nějak úplně vím, jak to myslíte.
Jinak byla jsem skoro před dvěma týdny na EFT terapii, a to mi bylo myslím přínosem.
Bohužel hned druhý den jsem byla i na kineziologii a to bylo nepříjemný.
Bylo to všechno moc brzy po sobě.
Na tom sezení se paní dostala asi do čtvrtého minulého života.
Bylo to velmi rychlé.
Ale já jsem se cítila strašně.
Šla na mě panická úzkost.
Musela jsem to ukončit.
Pak jsem z toho byla dost špatná.
Bohužel myslím, že to nebyla terapeutka vhodná pro mě.
Kombinovala moc různých technik za tu hodinu, co jsem tam byla.
No docela mě to vyděsilo, teď mám strach vrátit se do minulosti.
Zhoršily se mně trochu úzkosti, které mám.
Přeji krásný den
A moc Vám děkuji!
Mikro 12.07.2017


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.