wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Mám dojem, že se mi splnilo vše, o čem jsem kdy snila


Milá Wahlgrenis,
pročítám články na Vašem webu a při jednom mě doslova zamrazilo.
Tak jsem si řekla, že se Vás zeptám, zda cítíte u mě nějaký blok, který brání otěhotnění?
V srpnu jsme měli s manželem po deseti letech vztahu krásnou svatbu.
Jsme spokojení, máme vše, co si jen můžeme přát.
Popravdě mám dojem, že se mi splnilo vše, o čem jsem kdy snila.
Jen to miminko se nám zatím nedaří přivolat.
Mám dojem, že si to na nevědomé úrovni blokuji sama, ale nedokážu přijít proč.
Děkuji předem za Vaši odpověď, ať je jakákoli a přeji Vám krásný den.
S úctou
Miškuleta 18.04.2017

Milá Miškuleto,
z Vašich slov mám pocit, že všechno ve svém životě řešíte více hlavou, rozumově.
Miminko se k Vám chystá, ale před Vámi je současně jistá lekce, do které máte vstoupit.
Vypadá to, jako byste se měla probudit.
Všechno, co se týká intimní oblasti, má být pro Vás příjemné a přirozené.
Zatím jste jakoby zakletá, nehybná, ztuhlá, potřebujete se probudit, oživit.
Jsou to obrazy jako z pohádky.
Jako nejdůležitější pro Vás vnímám informaci, že sama sebe nevnímáte jako plnohodnotnou ženu.
Spíš je tady pocit: nejsem, neumím, nejde to...
Také kolem Vás nejsou přílišné optimistické energie, kdybychom se dostaly k Vašim radostem.
Nejspíš každý den vstáváte s pocitem, že jste zase o den starší, že všechno je horší než včera.
Měla byste se zbavit všech stereotypů, v kterých nyní jste.
Má se k Vám dostat nový náboj, nový program.
To, co žijete, k žití prakticky není.
Nesmí kolem Vás být nic nepřirozeného ani nic, co se Vám nelíbí.
Chvilku to potrvá, ale jistě se na jinou vlnu dostanete, ukazuje se mi před Vámi jedna jasná cesta.
V tuto chvíli vnímám energie holčičky.
© Wahlgrenis 19.04.2017

Dobré ráno,
děkuji.
Co mi píšete, mi dává smysl, ale bohužel tomu nerozumím.
Před měsícem jsme se vrátili ze svatební cesty na Bali a místní léčitel mi řekl vlastně to samé.
Tyto informace slyším téměř od každého, kdo dokáže vnímat situace a věci jiným úhlem pohledu.
Já sama si připadám spokojená, úspěšná a šťastná, ale má duše pravděpodobně není.
Už jsem si řekla, že to prostě příjmu, ale je tak těžké nechat věci plynout a nezasahovat.
Ještě jednou děkuji.
Přeji krásné dny s úsměvem.
S úctou
Miškuleta 19.04.2017

Milá Wahlgrenis,
děkuji za Vaši odpověď, děkuji za knihy i za CD.
CD jsem poslouchala už několikrát, knihu Proč k nám miminko nechce už mám téměř přečtenou.
Děkuji za informace, které mám dojem, že už dlouho vím, jen na ně tak nějak "zapomínám".
Původně jsem myslela, že knihu přečtu a půjčím ji dalším ženám.
Jsem lektorkou Hormonální jógy a ráda děvčatům na kurzech dávám tipy na knížky, které souvisí s naším ženstvím.
Teď už vím, že bych si knihu nejraději nechala, a proto děvčatům nabízím hromadnou objednávku, pokud bude mít některá zájem.
Já sama vnímám svůj život jako radostný a šťastný.
Mám zaměstnání, které mě baví.
Ostatně, každá má práce (přivydělávám si od 15 let při studiích) mě vždy bavila.
S manželem máme krásný vztah, který jsme minulý rok "korunovali" po devíti letech svatbou v jižních Čechách, které mám tolik ráda od dětství a manželovi místo také přirostlo k srdci.
Máme spoustu společných přátel, vycházíme velmi dobře s celou rodinou.
Manžel pochází z úplné rodiny a jeho rodiče jsou fajn, mám je ráda a cítím se s nimi dobře.
Mám dojem, že si navzájem dáváme to, co jsme kdy postrádali.
U nich je taková milující atmosféra, za své děti by dýchali a mě jako snachu pěkně přijali.
Moji rodiče se rozvedli.
Své dětství zas tak radostně nevnímám, ale nikdo mi neubližoval, všichni mě vždycky měli moc rádi.
Měla jsem ale od mamky velmi přísnou výchovu a myslela jsem si, že mě nemá ráda.
Peníze nikdy nebyly a nejsou můj životní cíl, ale vždy jsem si je dovedla vydělat a dobře s nimi hospodařit.
Po materiální stránce se nám vede dobře.
Cestu ke své vnitřní ženě hledám již několik let přes meditační tanec, cvičím jógu, nosím sukně, usmívám se na svět okolo i na sebe.
Mám dojem, že se přijímám taková, jaká jsem, a snažím se vysílat lásku k sobě i ostatním (vnímám, že mé tělo vypadá teď tak, jak jsem si ho dříve vysnívala).
Věřím, že co vysílám, to dostávám.
A taky se mi zdá, že vysílám dobře, protože se ke mně vrací i pěkné vibrace. Nedávno jsem si uvědomila, že jsem opravdu obklopena lidmi, se kterými chci trávit čas a cítím se tu v bezpečí.
Pak ale přijdou pochybnosti, já zas začnu tlačit na pilu (proč stále nemáme mimčo a pochybuji nejdřív o manželovi, pak o sobě) a dozvím se, že u mě převládá rozum nad srdcem.
Rozumím tomu, ale nevím, co s tím mám dělat.
Snažím se srdíčko otevřít a opravdu cítím, že vysílám lásku k sobě i ostatním.
Ale pravděpodobně je uvnitř stále něco zablokováno, co se mi nedaří povolit.
Navenek to není poznat, ale uvnitř mám velmi ztuhlé svaly.
Cvičím, relaxuju, medituju, ale ta vnitřní ztuhlost je tu stále.
Necítím ji fyzicky, ale třeba včera se mi po dlouhé době blokla záda a kam fyzioterapeut sáhl, tam byl blok.
Ještě k těm stereotypům, o kterých píšete.
Dřív jsem neměla problém se rozhodnout, sbalit a ze dne na den odjet pracovat do zahraničí, ale vždy jsem se těšila zpět do Čech.
Já si těch mých nynějších stereotypů teď velmi cením.
Domácí zázemí, fajn práce, smysluplný koníček a znám čím dál tím víc skvělých žen, které ke mně chodí cvičit.
Cítím se dobře a současně taková "doceněná".
Moc ráda bych se s Vámi setkala osobně nebo alespoň po skypu.
Ještě jednou děkuji a přeji krásné dny s úsměvem.
S úctou
Miškuleta 25.04.2017

Drahá Wahlgrenis,
začínám číst Vaši knihu Jak rozumět vlastní duši a mám dojem, že ta jasná cesta je má cesta k sebelásce.
Ráda pomáhám lidem a asi je pro mě lehčí myslet na ostatní, než sama na sebe.
Včera jsem si pustila video z Vašich webových stránek a opravdu jsem se musela pousmát nad tématem Květu života.
Nic o něm nevím a poprvé jsem ho viděla během svatební cesty na Bali.
Poslední měsíc mám pod džbánkem s vodou v práci vytisknutý obrázek Květu života.
Ani nevím, proč jsem si ho tam dala...
Budu moc ráda, pokud se s Vámi někdy sejdu osobně případně přes skype.
Přeji krásné dny s úsměvem.
S úctou
Miškuleta 05.05.2017

Dobré ráno milá Wahlgrenis,
děkuji za Váš email, moc mě potěšil.
Přišel zrovna v době, kdy jsem měla čtvrtý den půstu (který si dělám tak jednou za rok) a trávím tyto dny v přírodě buď v Krkonoších nebo u Orlické přehrady.
Před dvěma lety mě během těchto postních dnů napadlo vyhledat si majitele pozemku vedle zahrady mojí mamky (který tu po prodeji hausbotu koupila) a napsat jim, že bych ráda pozemek koupila, pokud by se rozhodli ho prodat.
Na úplněk jsem dopis hodila do schránky a v prosinci jsem pozemek od původních majitelů koupila.
Máme tam maringotku a postupně, pomalinku, vlastníma silama si tu tvoříme krásné místo na rekreaci v přírodě.
Všichni měli spoustu nápadů, jak máme dát pozemek do pořádku - prolít herbicidy, zorat traktorem, srovnat těžkou technikou a tak.
Na zahradě pracujeme v souladu s lunárními fázemi měsíce a sami pomaličku ho měníme s ohleduplností k přírodě.
Je to nádherný prostor a teď už nám nikdo moc neradí, jen tiše pozorují naši krásnou a jemnou práci.
Místo je po dvou letech k nepoznání a má nádhernou atmosféru.
Tento víkend jsem tedy měla opět půst, chodili jsme s manželem a místními kamarády po horách a na jedné poloroubené chalupě byl nápis k prodeji a telefonní číslo.
Požádala jsem manžela, ať číslo vyfotí (já s sebou v přírodě nenosím moc telefon) a pak mě napadlo na číslo zavolat.
Manžel nechtěl, popravdě je ale nakonec vždycky rád, jen není na to zařizování a vyjednávání a nemá rád rychlé akce.
Velmi milý pán nám popsal nemovitost, řekl prodejní cenu a ještě ten den jsme se tam potkali s jeho tatínkem, který tam shodou náhod byl.
Od první chvíle, co s manželem žijeme (11 let), víme, že chceme žít v přírodě, na horách a nejlépe v té oblasti Krkonoš, kde už máme známe a manželovi rodiče tu mají taky chalupu.
Vidím v obou událostech jisté znaky podobnosti a taky si myslím, že to mám tak trochu za odměnu, že jsem si dovolila říct "ne" jedné své závislosti, která v duchu cítím, že mě na mé cestě životem už teď brzdí.
Dovolila jsem si tedy půst, zříct se dlouhodobého zvyku, nastoupila na cestu sebelásky i lásky a obdivu k partnerovi (dle inspirace ve Vašich knihách) a do toho vy mi odpovíte a ještě je tu možnost splnit si sen a pořídit chalupu k žití a možnému podnikání/živobytí v místě, které oba milujeme.
Přeji Vám krásné dny s úsměvem a těším se budoucí dny.
Děkuji
S úctou
Miškuleta 29.05.2017


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.