Manžel už dítě nechce
Milá Wahlgrenis,
nevím proč, ale poslední týden se pořád vracím na Tvoje stránky.
Pročítám příběhy o miminkách, čtu je pořád do kola a zase znovu a nevím proč.
Stále mě cosi nutí se znovu vracet k Tvým stránkám a číst.
S manželem máme dva úžasné syny, 11 a 10 let.
Já toužím ještě po třetím dítěti – holčičce.
Manžel už dítě nechce.
Právě teď procházím obdobím, kdy končím ve „staré práci“ (30.4.2017) a chystám se do nové.
Měla jsem týden dovolenou na zotavenou, hodně jsem odpočívala a naučila se plést košíky a ošatky z pedigu.
Mám z nich velkou radost.
Lidem se líbí a dělají jim radost.
Jsou to nádherné dárky.
Věřím, že i nová práce mi vrátí radost do života a přinese klid a harmonii.
Potřebuji zase vyváženě žít – mít dostatek času na sebe, na děti a na manžela.
Chci se Tě zeptat, zda se k nám opravdu chystá třetí miminko a zda mi chce něco - skrze Tebe – říct?
S láskou Tě zdravím a ze srdce Ti děkuji za Tvoji práci.
Lilu 12.04.2017
Milá Lilu,
mám pocit, že se k Vám přibližuje poklad.
Těhotenství je velice pravděpodobné, nové energie jsou skoro čitelné.
Ale pozor byste si měla dát na své nastavení: touhu po holčičce.
Měla byste mít náruč otevřenou stejně jako pro chlapečka tak i pro holčičku.
Připadá mi, že se ozývají Vaše minulé životy, že je tady propojení, které by mělo pokračovat v této době.
Je tady podpora shora, všechno by mělo proběhnout nenásilně a přirozeně.
© Wahlgrenis
18.04.2017
Milá Wahlgrenis,
dovoluji se na Tebe ještě jednou obrátit.
Po přečtení Tvé odpovědi, se má duše zaradovala.
Tolik let už se těším na to, až se se svým třetím miminkem setkám, tolik let se těším, až bude naše rodina kompletní.
A teď jsem byla plná radosti, štěstí a euforie, že už je to tady, že vše bude, tak jak má být...
... a najednou je má duše uvržena do stavu totálního citového zmatku.
Těhotenský test je negativní.
Já chvíli cítím, že bych mohla být těhotná, bolí mě prsa, mám napětí v podbřišku…ale test ukazuje jasné ne.
Do toho se objevila ještě jedna pracovní nabídka v administrativě.
Zítra jdu na výběrové řízení.
Byla by to pro mě „luxusní práce“, po letech strávených u lůžka v nemocnicích a sociálních službách.
Jinak mám domluvenou práci v léčebně pro mentálně postižené, což je pro mě oblast zatím neprobádaná.
Smlouvu mám podepisovat v pátek.
Ale mé srdce a má duše touží po úplně jiné „práci“.
Touží po tom, být matkou na 100 %.
Prosím Tě, Wahlgrenis, co znamená, že se k nám přibližuje poklad?
Těhotenství mě teprve čeká následujících dnech, týdnech, či měsících?
Já jsem teď tak strašně zmatená a zklamaná.
Mísí se ve mně tolik pocitů, že je to k zbláznění.
Pokud mi můžeš odpovědět, budu Ti vděčná.
S láskou
Lilu 25.04.2017
Krásný večer milá Wahlgrenis,
dnes jsem byla poprvé v novém zaměstnání, které jsem s pomocí bytostí světla a andělů získala.
Takový pocit nepotřebnosti jsem snad v životě nezažila.
Mentálně postižení, jsou naprosto soběstační...
Člověk jim v podstatě jen dělá dozor.
Celý den si říkám proboha PROČ?
Tolik nabízených pracovních míst a já jsem byla dovedena právě sem?
Nechápu.
Jsem absolutně zklamaná, frustrovaná, konsternovaná ... nevidím v tom žádný smysl.
Další, pro mě obrovsky silný zážitek, se udál 30. dubna.
Ten den jsem se vzbudila a cítila, že se mnou dušička našeho třetího miminka není.¨
Odešla z mojí blízkosti.
Málem mi to utrhlo srdce žalem.
Plakala jsem dva dny a dvě noci.
Večer 30.4. jsem dostala pravidelnou menses.
Celou lekci jsem však pochopila a napsala odpouštěcí dopis.
Dnes jsem se, po cestě z práce, zastavila na božském místě.
U horského potůčku v úpatí tisícimetrové hory Javorník (1066 m.n.m.).
Přečetla jsem ještě jednou vědomě odpouštěcí dopis a škrtla sirkou.
Málem jsem vyjekla v šoku, jakou rychlostí dopis vzplál a zmizel.
Bylo to doslova jako lusknutí prstem.
Nic podobného jsem v životě neviděla.
Poté jsem popel ponořila do horského potůčku, nechala ho odplout po proudu a poděkovala.
Potom jsem pokračovala v cestě domů.
Přiznám se, nejsem zvyklá pít alkohol a problémy řešit tímto způsobem, ale musela jsem si s manželem dát „frťana“ do jedné a do druhé nohy.
Netušila jsem, že jsem tak slabá, a že mě 90 mentálně postižených lidí tolik psychicky rozhodí.
Měj se mnou prosím trpělivost.
Věřím, že „dovedení“ na Tvé stránky nebyla náhoda.
Těším se už moc na Tvé knihy.
Omlouvám se, že jsem Ti opět musela napsat.
Přeji Ti krásné jarní dny plné lásky, pohody, radosti a spokojenosti.
Děkuji Ti a s láskou Tě zdravím
Lilu 03.05.2017
