Učinila jsem rituál formou odpouštěcího dopisu
Hezký den, paní Wahlgrenis,
ráda bych poděkovala za Váš čas věnovaný našeho rozhovoru minulý týden přes skype.
Ráda bych Vás po týdnu informovala, že jsem dle domluvy učinila rituál formou odpouštěcího dopisu a snažila se tento rituál udělat, jak mi bylo popsáno.
Papír hořel docela dlouho, až jsem z toho byla překvapena, neboť papír vesměs shoří okamžitě.
Nějakou dobu po rituálu jsem cítila tíseň na srdci a přicházely mi myšlenky, zda jsem vše provedla správně.
Nyní se cítím lépe, ale upřímně na mě nepřicházejí vůbec myšlenky či promlouvání miminka.
Dříve jsem to malinko cítila a měla miminko v myšlenkách.
Možná jsem na něj byla více soustředěná, ale nyní nevím čím to, jestli se mi hlava přepla na jiný program a já miminko nemám v myšlenkách.
Nevím, jestli je to správné, možná by se správně mělo myslet na miminko a volat ho myšlenkami.
Nyní jsem, jak jsem Vám popisovala, na nějakou dobu s partnerem v Rakousku, kde on pracuje.
Já jsem v domácnosti a snažím se dle vašich rad dělat a činit, co mi dělá od srdce radost a naplňuje.
Než jsem odešla za partnerem, pracovala jsem na manažerské pozici a mé časové i psychické vypětí bylo náročné.
Oba toužíme po miminku a já si říkala, že takto vedeným životem a tempem za námi miminko nepřijde, já tady a partner v Rakousku, viděli jsme se jen o víkendu.
Podala jsem výpověď z práce a odjela za partnerem.
Do prosince budeme spolu, pak odjíždí do Dánska do března.
Zřejmě dle možností se vydám po Novém roce za ním, opět na nějakou dobu, abychom byli spolu.
Jen si říkám, co mohu udělat, abych miminko přivolala a přišlo za námi.
Kde může být problém, či zdravotně, nevhodné partnerství, nevhodné prostředí v Rakousku, zda se mám vrátit zpět sem a opět začít pracovat, jak bylo dříve.
Nedá mi to klidu a stále se mi to přemítá v hlavě, co činit.
Děkuji vám velice a budu se těšit na vaše slovíčka.
S přáním pěkného dne
Tabada 05.10.2016
© Wahlgrenis
05.10.2016
