wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Den předtím jsem dostala odkaz na vás


Milá Wahlgrenis,
ze srdce zdravím..., "teď" přišla chvíle sdílet... a nechat se vést...
Ne náhodou jsem dostala odkaz na Vás...
Snad jen krátce... (pokusím se o to).
Miluji děti (pracuji ve školství) a vždy jsem si přála mít vlastní děti.
Mé přání a lpění bylo tak veliké, že každým okamžikem jsem byla vedena k trpělivosti a uzdravovaní všeho, jež bylo do daného okamžiku třeba...
Čekala jsem dlouho, několik let a pak nastal okamžik, loni - v lednu, kdy jsme s manželem odevzdali i možnost mít děti a Bůh mi v ten okamžik dal zprávu, že to "lze"...
Přišla k nám čistá bytost, s tlukoucím srdcem, však v devátém týdnu mi bylo sděleno, že miminko se přestalo vyvíjet.
Okamžitě jsem byla poslána na revizi, ač jsem se dotazovala možnosti, že by miminko odešlo "přirozenou cestou".
Od té chvíle, i když jdu cestou Lásky, jsem pociťovala druhou stranu Lásky, Lásku samotnou a to v podobě veliké bolesti.
Odchod miminka mi napomohl uzdravit mnohé..., mnohé... a jsem za to vděčná.
Byl to dlouhý proces, vše se skládalo z malých dílků a já poznávala, jak každý krok byl důležitý... a... opět jsme byli s manželem potěšeni, když jsem letos v květnu zjistila, že čekáme miminko...
Opět mě ani v nejmenším nenapadlo, že by to mohlo dopadnout "jinak"...
V šestém týdnu se vývoj miminka zastavil...
A já v plné síle byla rozhodnuta, že tentokrát, je-li dáno a má to tak být, budu vděčná, za přirozený "odchod"...
Také se tak stalo...
Den předtím jsem dostala odkaz na vás...
Ještě večer před tím... - je to přesně týden - jsem se dívala na vaše video... a druhý den..., v brzkých hodinách... přišel okamžik fyzické bolesti..., přišel okamžik LÁSKY.
V největší bolesti, když jsem myslela, že to není možné zvládnout, jsem začala silně plakat a najednou má ústa začala říkat: "Bože, odpusť mi..., prosím, odpusť mi..." a v ten okamžik hmota opustila hmotu... - miminko opustilo mé tělo...
Milá Wahlgrenis, zažila jsem LÁSKU..., pocítila jsem svobodu, odevzdání..., byla mi ukázaná moje vnitřní síla, spatřila jsem sebe samu jako matku, cítila jsem velikou vděčnost, co ke mně přišlo...
Slova jsou málo.
Cítím znovuzrození a vnímám velikost, láskyplnost..., vnímám VDĚČNOST... a LÁSKU...
Proč vůbec píši???
Asi "díky" za vás, že jste byla nepřímo přímo v pravý okamžik se mnou a já mohla pocítit vše krásné a čisté, co skrze vás přichází mezi nás...
I když mi bylo sděleno, že miminko "odchází", silně jsem pocítila, že velice brzy má přijít nový život..., krásný a voňavý, plný Lásky a radosti a to v přímé fyzické podobě miminka, které k nám má přijít..., zda to bude dívka, či chlapec..., netuším.
Jen v lednu ve snu ke mně přišla dcera v duhových odstínech a v plné radosti mě požádala, zda ji mohu dát jméno Laila / Leila...
Mohla to být dcera, která nyní opustila mé tělo...
Nesejde na tom...
Milá Wahlgrenis, pokud vnímáte, že je třeba ještě mnohé uzdravit, přijímám tuto zprávu od vás a ráda se podívám na vše, jež je v úzkém propojení s tím, aby miminko přišlo a také ve zdraví a plné síle bylo donošeno a porozeno...
Pokud však se slovy "Bože odpusť mi..." odešlo vše, jež mělo odejít..., jsem vděčná za uzdravení... a tímto VÁM DĚKUJI ZA VŠE, CO JSTE PRO MĚ UDĚLALA...
Mějte požehnané dny...
Děkuji za vše, co pro nás činíte..., že jste a jste nadějí...
S Láskou a vděčností...
s díky
Jarkra 02.07.2016

Milá Jarkro,
vnímám Vás v slzách, jako byste se dívala na přesýpací hodiny a nechápala, proč zrníčka písku padají dolů.
Proč se nezastaví?
Sledujete kalendář a máte nejspíš pocit, že včera bylo pozdě...
Všechno je ale pod tím nejvyšším dohledem, všechno se děje správně.
K Vám promlouvá minulý život, kdy jste před mateřstvím dala přednost penězům, kariéře.
Tohle Vás nyní zastavuje, je to jako koule na noze.
Nejste nemocná, jen řád věcí daných shora nechápete nebo ještě nechcete zcela přijmout.
Všechny Vaše skutky v tomto životě navazují na to, co bylo v životě minulém, to nelze obejít.
Máte se dostat na vlnu pochopení a porozumění, nic si nesmíte vyčítat.
Až se Váš život začne odvíjet jinými vrstvami... může přijít Vaše miminko.
© Wahlgrenis 04.07.2016

Milá Wahl,
ze srdce děkuji...
Vím, že je vše "dobře", ničeho nelituji a ani netruchlím...
Vím, že je to má cesta a tu nelze obejít...
Krok po kroku jsem blíže sama sobě...
Ale nemám ani pocit, že mám "řešit" miminko, to není třeba řešit, ono už "je"...
Dokonce jsem si říkala, že není třeba ani se s vámi spojovat, či vás osobně navštěvovat, protože vše je "dobré"...
Vím to...
A vím, že je čas se podívat na "téma", které mě opravdu tíží jako koule na noze...
A jak píšete, je to jistě spojené i s miminkem..., ale teď nevnímám to "miminko"... teď vnímám ten "kámen" na té cestě, který nelze obejít, ani přeskočit, je třeba ho uchopit a Láskou propustit...
Ano, PENÍZE JSOU TÍM KAMENEM...
Zrovna jsem včera plakala nad tímto tématem...
V tomto životě mám pocit, že musím finanční stránku zajišťovat já...
Nejraději bych "dřela", abych vše zajistila, aby můj muž a nejbližší nestrádali, protože já v dospívání si musela na vše vydělat, i na studia...
Přitom mám pocit, že peníze nejsou "nic".
Mně stačí se podívat na východ slunce a těším z té krásy...
Ale je tam to lpění a také to, že já se musím postarat...
Pak nedostává ani můj partner možnost být plně mužem a rozvíjet se...
Moc ráda se s vámi spojím a toto "téma" očistím, ani ne tak kvůli miminku, ale kvůli mně samotné..., protože mi brání dýchat, být a plně žít...
Mějte požehnané dny a ze srdce děkuji za váš čas a za slova, která jen odrážejí moji vnitřní pravdu...
S Láskou
Jarkra 05.07.2016

Milovaná Wahl,
děkuji za tvoji cestu..., za tvé sdílení a pomocnou ruku...
Dopis jsem s Láskou miminku napsala...
Nechala jsem se vést a jen se "dívala", co skrze mé nitro přicházelo..., však i odcházelo...
Dopis jsem druhý den přečetla... a mnohé tak uzřela.
Slzy propustily tíhu a přinesly s sebou si radost a těšení se na nový život...
I můj manžel vnímal, že "rozloučení" se s dopisem je součástí nás obou.
Spálili jsme dopis nedaleko našeho domova v lesíku u proudícího a zurčícího potoka...
Jak jsme přišli na místo, oba jsme se shodli, že to místo překrásně voní..
Víš, co bylo kouzelné???
Než jsme odcházeli z domu, bezmyšlenkovitě jsem utrhla poupě růže a dala si ho do vlasů... a musela bys to vidět...
Jak jsme pálili dopis, z ničeho nic, spadla do hrnce s popelem ta růže z vlasů...
Bylo to krásné a kouzelné...
A když jsem pustila popel po vodě, krásně odcházel s proudící energií vody a ta růže se zastavila o kámen.... a jen byla... na dně hrnce.
Než jsem ho vypláchla, zůstal krásný obraz z popela...
Oba jsme to s manželem viděli - byla tam žena, která propouští - přijímá dítě..., byl to však malý Anděl...
A nad nimi bylo krásné srdce... bylo to jasné a zřetelné...
Děkuji... děkuji...
Druhý den přijela moje duchovní máma, úžasná a čistá bytost...
Najednou se s ní otevřelo téma "peníze", které se dalo do pohybu a začalo se uzdravovat, tak jak jsi sama psala, že se s "dopisem" začne mnohé odkládat a uzdravovat...
Milá Wahl, až teď jsem si uvědomila, že jsem vám začala tykat.
To "samo"..., odpusťte..., mám k vám úctu, ale ruce psaly a já teprve teď spatřila rovinu tykání..., nebyl to záměr...
Přicházelo to se slovy a s vděčností...
Píši nejen proto, abych sdílela s vámi ten krásný proces vývoje, ale píši vám i s dotazem.
Můj manžel mě požádal, zda se vás mohou optat, zda "pomáháte" i s tématem "práce a finance", které ho tíží...
Už mi to říkal před pár dny, zda se vás optám.
Dnes se mu však zdál sen ohledně jeho práce a tak mě požádal, zda vás mohou kontaktovat.
Mohla bych napsat bližší informace, ale byl by to subjektivní pohled na danou záležitost...a to bych nerada...
Budeme vděční za vyjádření se, zda je možné skrze vás nahlédnout do tohoto tématu.
Mám pocit, že manžel je připravený...
Neboť mě výslovně požádal, zda se vás mohou optat a upřimně.... ne každému dává takovou důvěru, jako vám.
Že by spatřil "kus" mého uzdravení skrze naše krátké propojení???
Ať je to jakkoliv, vnímám, že se dávají věci do pohybu.
Ať již skrze miminko, které přijde, či jen skrze nás samotné..., ale vnímám pohyb...
Děkuji, za váš čas, že jste přečetla tyto řádky...
Moc si toho vážím.
Mějte krásné dny...
s Láskou

Jarkra 09.07.2016

Milá Wahlgrenis,
téměř po roce vám opět píši..., ale tentokrát nebudu v řadě těch,
kteří s vámi sdílí radost z toho, že vaše vnímání se naplnilo...
Já však sdílím hluboké uvědomění...
Díky vám jsem pochopila, že se člověk má ptát jen a jen sám sebe... a že odpověď najde jen a jen v sobě...
Když jsem v loni v červnu potratila a skrze skype jste mi mnohé sdělila... a i to, že těhotnou mě vidíte až na jaře tohoto roku... - tehdy mi to přišlo nekonečné, tak dlouho "čekat"..., ač "jaro" drží své žezlo ještě pár dnů..., už v tuto chvíli vím, že k naplnění vašeho vnímání nedojde...
Chci vám poděkovat... neboť přes veškerou víru a plnou důvěru ve vás, mi bylo ukázáno, že odpovědi na své otázky, které hledáme ve vnějším světě, jsou jen pouhou berličkou, které není ani třeba... vše podstatné máme jen a jen v sobě... kolik toho člověk však musí s tou berličkou ujít, aby došel do místa sebepoznání a dále mohl jít v plné síle - ve víře sám v sebe...
S Láskou, poděkováním a přáním krásných dnů se loučí
Jarkra 16.06.2017


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.