TĚHOTNÁ >>> Tenkrát jste mi řekla, že cesty jsou, ale mělo to být za víc než rok
Milá Wahl,
osobně jsme se setkali před pár lety na semináři v Kroměříži
(Ano, bylo to 14.5.2011.) a potom na osobním setkání v Pardubicích.
Věnovali jsme se miminkům.
Shrnu svůj příběh posledních let.
Vzali jsme se s mým současným mužem a řekli jsme si, že bychom mohli mít ještě společné dítě (muž toužil po holčičce).
Nedařilo se, a i proto jsem navštívila Váš seminář.
Tenkrát jste mi řekla, že cesty jsou, ale mělo to být za víc než rok.
Nakonec se tak nestalo v následujících 4 letech a jak šel čas a přibývaly roky, přijala jsem, že věci jsou jak mají a žijeme s mužem hezky i bez dítěte.
Po pravdě nakonec jsem si řekla, že je to takto v pořádku.
Před pár týdny se mi objevily výkyvy v pravidelné menstruaci, tak jsem se objednala na gynekologii s tím, že nejspíš jde o časný přechod.
Dneska v noci jsem se ale vzbudila s divným pocitem, že je něco jinak.
A ráno jsem si udělala těhotenský test.
Přiznám se, že mě ty dvě čárky nenaplnily radostí, ale spíš strachem.
Nevím, co mám dělat.
Milá Wahl, mohla byste se prosím podívat "Vašimi okny", co se děje?
Budu vděčná za jakoukoliv radu či slovo.
Bojím se zatím komukoliv svěřit, protože nevím, jak se rozhodnout.
Děkuji.
Mado..na 10.04.2016
Milá Mado..no,
první, co vnímám v souvislosti s Vámi, je nový život, miminko.
Jeho plán je jasný, začíná spolupráce, která nikdy nekončí, nekončí...
Působí na mne jako chlapeček.
Ovšem proti těmto krásným miminkovským energiích jdou Vaše - šokující a likvidační.
Připadáte si jako oběť, kdyby to celé mělo být pravda.
Pro Vás je to jako podpásovka, nikdo se Vás neptal, jestli to takhle chcete.
Jak s tím můžete souhlasit?
Ale tady o Vás vlastně ani nejde, je zde vyšší plán.
Přicházející miminko je pro Vás obrovský poklad, který navazuje na minulý život.
Není to anonymní duše, potřebuje si s Vámi něco odžít.
Vy to ale pořád vnímáte jako podraz, jako když Vám má do Vašeho poklidného života najednou vstoupit vetřelec.
I kdybyste před miminkem, které se k Vám těší, spustila závoru, bude to tak v pořádku.
Teď žijete svůj život, Vy se můžete rozhodnout k tomu, co uděláte.
Pouze Vy jste za každý svůj krok odpovědná.
Můžete se rozhodnout tak - i tak... oboje bude v pořádku.
Jen by duše přicházejícího miminka měla vědět, co se děje.
Jste-li rozhodnuta jít na potrat, měla byste jí vysvětlit, proč jste se právě tak rozhodla.
Jiné řešení nejspíš nevidíte.
Tahle duše totiž Váš krok nesmí pochopit jako vraždu.
Dostanete další šanci se s touto duší potkat, pokud se Vaše kroky teď rozejdou.
Láskové energie zůstávají...
© Wahlgrenis
10.04.2016
Wahl,
moc děkuji za Vaši odpověď.
Ano, moje první reakce byla naprosté odmítnutí, šok ..
Od rána, kdy jsem našla ty dvě čárky, se zmítám mezi úplně protichůdnými pocity.
Na jedné straně je to úžasný nový život, o který jsem ve 40ti usilovala, a teď najednou jsem z toho tak "hotová".
Přijdu si najednou ve 44 stará s obrovským strachem, že nové dítě nedokážu do dospělosti dovést.
Asi to souvisí se současným vnitřním nastavením.
Nevím, možná jen hledám omluvu pro svoje "myšlenky".
Zatím se nedokážu rozhodnout, ani netuším kolik mám času.
K doktorce jsem objednaná až 21.4.
Tolik myšlenek, je miminko zdravé, v jakém jsem týdnu, bylo by všechno v pořádku..?
Trápí mě ještě jedna věc.
Napsala jste mi: Pouze Vy jste za každý svůj krok odpovědná.
Ano, vždycky to tak v životě je.
Mám milujícího muže (vrací se příští víkend), ale bojím se svěřit, protože pokud bych se skutečně rozhodla pro potrat, poznamenalo by to nejspíš trvale náš vztah.
Smím ještě vědět, jaká je jeho role, nebo je to opravdu jen na mně?
(Děkuji za tu hříčku se jménem...)
Mado..na 10.04.2016
Milá Mado..no,
kdyby tak šlo vrátit čas... nebo ho aspoň trochu posunout... jen o pár let... nebo o jedno desetiletí...
Je mi jasné, co všechno se Vám teď motá v hlavě.
Proč miminko nepřišlo dřív?
Proč Vás nechalo tak dlouho čekat?
Proč si přijde teď, když už se na těhotenství necítíte?
Vnímám, jak jste k tomu, co se děje, odpovědná.
Umíte si spočítat, kolik by Vám bylo, kdybyste tohle malé vedla do první třídy.
Čas nezastavíte a vrátit zpět také nejde.
Tak ráda byste se rozhodla tzv. správně.
Ale co to je správně?
Zastavit vývoj tam, kde už je život rozběhlý?
Tolik byste chtěla tomu přicházejícímu miminku říct, jak to s ním myslíte.
Nechcete zastavit komunikaci.
Ale zatím jenom pláčete.
Proč člověk nemůže mít nad svým životem aspoň někdy kontrolu?
Proč se věci dějí tak, že se dějí...
Rodičovství v pozdější době si s sebou nese svá rizika.
Ale hlavně starší rodiče jsou každým dnem starší a starší.
Je to už delší dobu, kdy mě navštívila paní ohledně výkladu.
Narodila se jí dcera v 51 letech, v době, kdy už řešila stavy kolem přechodu.
Dokonce její první návštěva nebyla na gynekologii, ale zaskočil ji jakýsi "nádor v břiše".
Viděla jsem se s ní, když holčičce bylo deset let.
Kladla mi na srdce, abych pozdější těhotenství ženám nedoporučovala.
Holčička se bála odjet na školní výlet, a to vůbec nemluvíme o delší škole v přírodě.
Bála se, že by po návratu svou matku našla mrtvou.
Nám se tento úhel pohledu běžně nenabízí.
Vidíme jenom bříško, kočárek... ale co je dál, to už zůstává skryté.
Přeji Vám, abyste udělala rozhodnutí, s kterým budete v souladu.
© Wahlgrenis
11.04.2016
